Laputa

Žena, která ve špinavé hospodě mezi oprýskanými zdmi řeší, jestli se má radši vyspat s Pepou nebo s Frantou, to nezní zrovna jako zajímavé téma pro celovečerní film, že? A víte co? Taky není. Pamatujete na ten odporný seriál TV Nova Hospoda, kdy se vyplňoval televizní čas tím, že strejdové v hospodě měli stejná moudra jako strejdové v hospodě u vás na sídlišti? Tak Laputa je na tom podobně; jen olezlá atmosféra páté cenové se přeměnila na olezlou atmosféru hipster "kavárny". Jinak je to ale ze stejného ranku - banda budižkničemů se schází, pronášejí moudra jako "oheň je vlastně jako slunce, které vlezlo do dřeva a zase z něj vylezlo" a snaží se při tom působit, jako že to je vážná generační výpověď. Film disponuje slušnou kamerou, dobrým střihem, hudbou i herci, ale k čemu to je, když je výborná Voříšková nucena hrát něžný vztah ke klukovi, co si říká Margot, tváří se jak kakabus, řeže se do ruky a k jeho největším rétorickým výkonům patří věty "Jdi do prdele vole!" a "Hovno!"? Ačkoli jsem součástí generace, o které film vypráví, vůbec mi nepřipadá, že by mi mluvil z duše. Chápu záměr tvůrců - příslušníci současné generace Y si často nevědí rady se svým životem, připadají si prázdní, neumí spolu komunikovat, věnují se odosobněnému sexu, nudí se... Ovšem když o tom natočím film a nedám mu žádnou nadstavbu, větší hloubku či pointu, pak to v divákovi nemá šanci zarezonovat. Sledovat lidi, kteří jsou rezignovaní, pasivní, nudní... je zkrátka nudné. (18.05.2016)

Když psala L. Bokšteflová tenhle scénář, musela být v neskutečné depresi a pravděpodobně řešila i nějaký problémy / mindráky. Protože tenhle film je jedna velká depka. Všechny postavy jsou nasraný, všichni řeší nějaký problémy, zároveň spí každej s každým a pak jsou na sebe zase nasraní, anebo se s tím druhým nevyspí, a to je vlastně taky sere. Mám pocit, že se do té kavárny (baru?) nechodí pobavit, ale vyblít tam svý trable. Ve výsledku vlastně nikdo nikomu neodpovídá, nehledá řešení, radu, pomoc, prostě každej jenom ventiluje svoje problémy. Navíc si všimněte nebarevnosti interiéru (všechno šedý, ponurý), stejně jako oblečení postav... Nepochopil jsem, pro koho ten film vlastně je. T. Ramba není špatná herečka, ale tady se chytila do pasti. A protože film nemá příběh, je to spíš sled různých událostí a scének z prostředí kavárny, těch 90 minut bylo nekonečných. Už v půlce jsem měl pocit, že to trvá věčnost... P.S.: Snaha o občasný filozofování je fakt špatná, tam se někdo pustil na hodně tenkej led! (15.07.2020)

Film, kde se ZASE VŠICHNI chovaj jako kreténi. A nejvíc z nich Voříšková, ta se chová jako rozmazlenej spratek nebo tříletý děcko, a to už v prvních patnácti minutách. Teda kdyby tříletý děcko do sebe klopilo panáky jako starej námořník. Orozovič je tady správně rozervanej, a jak už tady v komentářích zaznělo, jeho hlášky nemaj chybu ("Dělal jsem to kvůli tobě" Voříšková: "To je tvůj projev lásky?" Orozovič:"Di do prdele..."). Jeho filmová postava je tak neuvěřitelná, že působí jako nějaký fantóm, o kterém se na konci filmu dozvíte, že vlastně neexistuje, nebo že je už 10 let po smrti. Do toho všeho rádoby intošský kecy štamgastů, jako jasně, já taky zajdu do hospody, ale tyhle rozhovory si neumím reálně představit ani v noční můře. Takový kydy z nás nepadaly, ani když nám bylo sedmnáct, a těmhle lidem má být 25+, pokud jsem to správně pochopila. S takovejma lidma sedět v hospodě či nedejbože sdílet domácnost za trest... Ženský se tam chovaj, jako kdyby jim bylo třináct a nikdo neví proč. Pardon, možná to ví Lucie Bokšteflová, které patří obdiv za vybroušenej scénář k tomuto úžasnému hlubokomyslnému dílu. A do toho všeho ten příšernej starej kozel, co má dvě malý děti a manželku, a stejně dělá do Voříškový, a ještě jí pomáhá v tom jejím baru se všim, co ona zrovna potřebuje. Ach jo, už je tady tenhle motiv zas. Vždycky se mi vybaví Zázvorková v Marečkovi: "Aby ses viděl, jakej seš mladík!" Tímto se omlouvám mistrovskému dílu zvanému Muzzikanti, protože ti si aspoń na nic nehrajou, zatímco tohle, tohle je skutečně téměř odpadní film, o pozérskejch hovadech. (04.11.2020)

Komorní snímek o mladé bezradné generaci, která neví co chce a která zakouší sexuální dobrodružství stylem pokus omyl? No nevím, Voříšková jako barmanka, která má jen ten svůj studenstký bar, v jehož koutku má i svou postýlku. Nenáročný film, který se mi celkem líbil. Pro běžného diváka asi příliš jednoduché ve složitosti vztahů a pocitů hlavních hrdinů, ale zaujalo mne to, že jsem to chtěl dokoukat. Všechno, co má na hony daleko od Babovřesek si v českém filmu současnosti zaslouží tři hvězdy a tady jedna navíc za Terezu, ikdyž se tentokrát moc nesvlékla. (09.03.2016)

Laputa je název kavárny, která je však spíše podivnou klubovnou, kde se neustále schází stejný spolek padlých holek a zejména kluků. Někteří z nich vstoupí do hrdinčina života, jiní z něj stejně plavně obratem vystoupí. Problém ovšem je, že hlavní hrdinka Johana je vlastně neustále nespokojená, neví co se sebou, neví co se svým životem a zdá se, že to nevěděli ani tvůrci. A ve výsledku mě to mrzelo. Tereza Ramba je skvělá herečka, ale nemá moc co hrát. Zbylá stafáž jinochů rozdílného věku je sice obsazena poměrně dobře, ale většinou jsou jejich postavy taky definovány jen velmi povrchně skrze jednu dvě vlastnosti (postarší soused, zádumčivý fotograf, věčně opilý muzikant snažící se o dítě, žárlivý asi přítel...) Celé to dotváří dosti neobvyklý a někdy až skoro otravný soundtrack. (25.05.2020)