Reklama

Reklama

Co vítr dal a vzal

  • Argentina El viento se llevó lo que (více)

Obsahy(1)

Mladá taxikářka Soledad se jednoho dne rozhodla, že ji už nudí její zaměstnání v hluku civilizace, a v autě svého šéfa ujela z Buenos Aires směrem na jih, aby tam hledala klid a tiché místo, kam zvuk moderního světa ještě nedolehl. A když, tak velmi vzdáleně. A skutečně takové místo našla - ztracené kdesi v Patagonii. V městečku, do kterého ji přivedla náhoda, ale ještě spíš osud, se totiž doslova zastavil čas a to zhruba někdy v padesátých letech 20. století. Jeho obyvatelé jsou svérázní lidé, mezi nimiž vyniká pár osobností, které tvoří "duchovní" jádro celého společenství, jako je místní amatérský vynálezce a objevitel a především několik filmových nadšenců. Těm vévodí zdejší "kritik", nesmělý mladík Pedro, který kouzlu stříbrného plátna podlehl natolik, že se již dokáže vyjadřovat pouze ve frázích, odposlouchaných z jeho oblíbených filmů. Místní biograf je vůbec centrem všeho dění v městečku a obětavý Pedro přiváží stále nové kotouče filmových pásů. Ty jsou však natolik pomotané, že děje notoricky známých děl filmového plátna se převracejí ve fantastické a bizarní tvary, které sice mnoho smyslu nedávají, s o to větší silou však svoje příznivce přitahují. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (10)

Matty 

všechny recenze uživatele

Vzal mi osmdesát minut života a dal příjemně nostalgický příběh remcající nad nevyhnutelností zániku „starých dobrých časů“. 70% ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Trochu složitější záležitost. Nelze ani specifikovat žánr. Asi jakási nostalgická komedie. Formou se jedná o ryze experimentální záležitost, obsah, i když ten je tu paradoxně nastíněn mnohem ledabyleji a symbolističtěji, však už zřejmě směřuje ke klasickému poselství ztráty pravých hodnot a odlidštění, i když teď se musíme nutně ptát, zda je město schizofreniků, ztracenců, ztroskotanců, zoufalců i zcela zřejmých šílenců symbolem té pravé mezilidské pohody, jestli se náhodou nejedná naopak o pranýřování sebedegenurující lidské odloučenosti a uzavřenosti. Zato filmový spolek místního občanstva, jejich vášeň a především místní filmový kritik jsou znaky nejen patagonské a hromadu takových bláznů lze nalézt třeba i na těchto stránkách. Což je snad i dobře. TODO ES RELATIVO! O, TODO ES SEXO? TODOS SOMOS ACUERDADOS! O? ()

Terminus 

všechny recenze uživatele

Mladá taxikářka a její „cesta z města“. Zapomenuté městečko žije promítáním starých filmů a obdivuje se jinde už zapomenutému herci Edgaru Wesleymu. Nostalgický film zaujme a pobaví dílčími detaily („vynálezce“ Antonio přichází jaksi se zpožděním na teorii relativity a jiné vědecké koncepty), ale jako celek nám v paměti příliš dlouho nesetrvá. Snad proto, že ony zajímavé motivy podává příliš nepřekvapivě. ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Mladá taxikářka se vydá z Buenos Aires na jih a dorazí do zapadlé vesnice, kde potká mezi místními obyvateli svérázné figurky, které žijí dosti vzdáleně od moderního světa plného shonu. Místy vtipné, místy nudné, pro mě takový trochu lepší průměr. ()

misstake 

všechny recenze uživatele

Úžasný film snad typický pro latinoamerickou oblast, který se nese trochu v duchu románů Gabriela Garcia Marqueze a dostal mě skoro stejně. Nejlepší byl ten týpek, co vždycky něco objevil, pak jel do města si to dát patentovat a zjistil, že už to existuje dávno... ()

Galahad 

všechny recenze uživatele

Prvních 30 minut bylo v pohodě a vše nasvědčovalo, že půjde o originální a vtipné dílo, ale vtip se začal vytrácet a zůstala nuda, nezaujali ani herecké výkony a nezachránil to ani Jean Rochefort... ()

Sadova302b50 

všechny recenze uživatele

Pěkně švihlý, svérázný film, který je takovou netradiční alegorií plnou nostalgického stesku prošitou nepravidelnými vtipnými stehy. V druhé půlce trochu ztrácí dech, leč troufám si tvrdit, že stále se jedná o nadprůměr. 73% ()

Reklama

Reklama