Monstrózní Lordi

Fanouškovský hudební dokument založený na kontrastu Lordiho monstrózního vzezření a veřejného vystupování a jeho relativně normálního rodinného zázemí. Fotografie a kresby z jeho dětství tak například podbarvuje divoký metal. Snímky z rodinného alba tvoří společně s výpověďmi Lordiho rodičů historickou linii vyprávění. Ta přítomná rekapituluje průběh Eurovision. Vidíme tedy záběry z koncertů a příprav na ně nebo rozhovory s blízkými. Jedinou důležitou osobou, která nikdy v celé své kráse nevystoupí před kamerou, je paradoxně Lordi sám. Hudebník si tak i v dokumentu, jenž je mu věnován, zachovává svou tajuplnost a legenda žije dál. Nepříliš dobře rytmizované střídání mluvících hlav, veristických záběrů a koncertních záznamů dělá film subjektivně poměrně dlouhým. Z obsahového hlediska jde o dokument objevný především odhalením, že také monstra jsou jenom lidé. Bylo by zajímavé sledovat, jak takto zlidšťující portrét muže vystupujícího jako nelidská bytost, přijmou Lordiho fanoušci. Film je totiž rovněž pozoruhodným dokladem infantilizace společnosti, resp. mužské části populace, která stále déle žije s rodiči a před realitou utíká do smyšlených světů. 55% (27.03.2017)

Tragický konec rychlokvašky, kterou vynesla navrch zbytečná soutěž a kterou následně potopil subjektivně oprávněný nezájem posluchačů. V případě Lordi se nejedná o metal jak je prezentováno, nýbrž jakýsi glam rock, nepovedenou kopírku KISS. Jo a - za 29minut jsem mu neviděl do obličeje, ten kluk má problém a to nejen statisíce eur, co dluží. (30.05.2023)

Pokud točíte dokument o někom, koho nemůžete zabrat do obličeje, když na něm nemá masku, máte vážný problém. Přes nespornou zajímavost osudů Mr. Lordiho a jeho kapely Lordi tak tenhle dokument prostě nedokáže na diváka opravdu zapůsobit. Zbývá tak jen další skandinávský outsider se zálibou v bizarních kostýmech a maskách. Ale po tomto filmu se chystám, že si od nich něco zkusím poslechnout... (30.03.2017)