La morte ha fatto l'uovo

Něco takového se vám nepoštěstí vidět každý den....Nervy drásající hudba, jako vždy přesvědčivý Jean-Louis v roli úchyláka, kamenná nehrající Gina, naivní mladá blondýnka, a všude spousta slepic...Zajímavý film, výborně sestříhaný, který v době svého vzniku musel být dost šokující, a zůstalo mu to až do dneška. (19.03.2013)

Ještě v třiatřicátý minutě jsem se nechytal a nechytl jsem se už ani do konce. A to jsem sledoval režisérskou verzi, která má hodinu a tři čtvrtě. Tohle jsem si fakt protrpěl. Parádní herecký obsazení, ale to je tak všechno. Cením tvůrčí přístup, ale tenhle smrdutej intelektuálskej pseudoart není nic pro mě. Snad nejpodivnější (pseudo) giallo co existuje. Extravagantní psycho šílenost s opravdu "nezapomenutelnou" avantgardní hudbou, která vede odnikud nikam. Těžko přetěžko stravitelný. (17.01.2023)

Film od začiatku zavádza, resp. spätne veľa vecí prekrúca. Vlastne on nezabíja, nemrzačí, on sa len hrá, etc etc. Príbeh sa cez formu sliepok a vajec (!) snaží vytvoriť niečo, na čo nemá. Žeby experiment alebo art? Vytvára sa ale horkokyslý rezeň naložený v kakofonickej omáčke, ktorý je občas bez chuti, občas sa zasa snaží vrátiť hrdlom späť. Čiastočne poteší aspoň štyridsiatnička Lollobrigida, ktorá nie a nie ukázať viac ako len v spodnej bielizni. (15.06.2023)

Mé první setkání s giallo žánrem, podivnost začínající embryologickými titulky a Madernovou hudbou (které mám trochu problém říkat hudba, místy je až nesnesitelně kakofonická). Trintignant hraje divného chlapa, který má divnou manželku (hraje ji Gina Lollobrigida a dělá divné experimenty s drůbeží), divného kolegu, který mu v rámci mejdanů vystěhovává nábytek a divné záliby (mimo jiné vraždění prostitutek). Ten film je strašně divný, surrealistický a... skvělý. Když pominu Trintignanta svlečeného do půl těla, Trintignantův šílený výraz zabijáka a další Trintignantovy přednosti, zbývá barevná podívaná, která končí úplně jinak, než by člověk nejspíš očekával. A vlastně není ani úplně jasné, jak končí. (15.08.2012)

Psychedelický thriller (s menšími prvky gialla) s velmi zvláštním, spíše experiemntálním hudebním doprovodem (avantgardní Maderna) a kvalitním hereckým obsazením. Hvězdný francouz Jean-Louis Trintignant jako majitel drůbeží farmy, později ztrácející rozum a měnící se v psychopatického zabijáka prostitutek, stárnoucí hvězda Gina Lollobrigida (ve filmu manželka Trintignanta) a mladá slaďoučká blondýnka Ewa Aulin jako jejich host. Co z toho může vzejít? Nevěra, vražda? Možná...? Každopádně zaujal mě parádní drůbeží ráj, kuřata bez hlavy, tématicky-obsahově, mě film ale moc nezaujal, dost chaotické a matoucí jak je u Questiho zvykem, leč originální, místy mírně znervozňující, dost času ale i nudné a bez napětí, žádnej velkej zázrak to tedy opravdu nebyl. Záleží nejspíš na vkusu a na momentálním rozpoložení. Nekonvenční 60's film se silným sociologickým podtextem, s pěknou surrealistickou atmosférou s velkou kinematografií, skvělým vizuálem a s dobrými stylistickými doteky, celé to na mě působilo značně intelekto/uměleckým dojmem a lá Godard apod:-) Giulio Questi jehož filmy budí pověst kontroverze a pro někoho můžou být tedy rovněž těžko stravitelné (neb ve vaší hlavě zanechají naprostý zmatek, chaos a guláš) opět nezklamal (viz o rok mladší podivný spaghetty western "Se sei vivo spara" nebo později značně originální horor "Arcana") toť asi to nejzásadnější od tohoto italského režiséra. 2,5/*. (12.05.2011)