poster

Koza

  • Slovensko

    Koza

    (Slovensko)
  • anglický

    Goat

Drama / Road movie

Slovensko / Česko, 2015, 75 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • WillBlake
    *****

    Podobně tíživé jako Cesta ven, podobně daleko. Mění se existence, zůstává pocit. Kamera mi skoro brala dech, stejně jako neherci. Tohle není "podle skutečných událostí", tohle je skutečná událost. Diskuze po filmu s tvůrci a hlavním představitelem ještě umocnila můj dojem.(31.7.2015)

  • POMO
    ****

    Hraný film o reálnych ľuďoch, ktorí hrajú sami seba. A to je len dobre - tých obrazových kompozícií by bolo pre dokument škoda. Brilantný kontrast životného packalstva pred kamerou s filmárskym talentom za kamerou, aniž by druhej skupine bola tá prvá ľahostajná. Ostrochovský má cit pre obraz (čo exteriér to perla), hereckú akciu (boží scéna s lízatkom) i strih (skvelo poňatý záver). Hlavná postava najprv vzbudí zvedavosť, postupne si získa vaše sympatie a nakoniec s ňou súcitíte. Citovejšie scény sú ale schválne krátke, iba rýchlo podávaju informáciu. Sentiment by tu totiž išiel proti intelekt stimulujúcemu prežitku.(27.10.2015)

  • ScarPoul
    ****

    Ja som bol príjemne prekvapený. Film je pomalý s uhrančivou atmosférou. Hlavný hrdina je sympatický a jeho cesta sa šťastím lemovaná ťažkými situáciami. Nejedná sa pritom o sociálnu drámu, ale pomerne odľahčený road movie s veľmi silným artovým feelingom a krásnou kamerou. Koza možno nespĺňa veľa atribútov, ktoré majú fanúšikovia slovenskej kinematografie radi. Zároveň si ide ale svojou cestou a mne osobne sa táto cesta páči. Niečo ako Tsai Ming Liang, len na Slovensku. A nie je to vôbec zlé. Naozaj málo chýbalo k plnému počtu.(15.7.2015)

  • Kristusazapad
    ****

    Domnievam sa, že Koza je pomerne unikátny zjav v súčasnej slovenskej kinematografii a to hneď z niekoľkých dôvodov. Predovšetkým sa jedná o film s rómskymi postavami, kde sa skoro vôbec netematizuje problém rasovej neznášanlivosti a zároveň sa vyhýba aj niektorým ustáleným stereotypom. Pre pripomienku na čo narážam, napríklad scéna z Babieho leta, kde skupina rómov hrá len tak na hudobné nástroje uprostred panelákov. Koza navyše nie je rómom, ktorý sa nechce zo sociálneho prostredia vymaniť, ale aktívne hľadá možnosti zárobku (ďalšie nóvum). Podstatnú rolu tu hrá podľa mňa navyše aj spôsob zobrazenia looserovstva. Typicky slovenského looserovstva, kde každá činnosť nutne musí skončiť fiaskom na nulovej príprave, na nulovom tréningu, na totálnej degradácii objektu podnikania zo strany manažéra (otrasné podmienky pre boxera), nulovom marketingu, skrátka na neschopnosti podnikať. Symptomaticky by som mohol dodať, že je to celkom pochopiteľné, keďže podnikateľskú triedu sa snažia socialisti vo vláde dlhodobo totálne zničiť a tak tu nemáme akékoľvek zázemie. Pokiaľ si to človek rovnako ako ja zasadí do tohto kontextu, tak film skrátka dostáva grády. Navyše samotné looserovstvo protagonistov získava občas veľmi vtipný Kaurismakiovský akcent (aj zasadením do žánru road movie) a preto si myslím, že je tento film medzi súčasnými slovenskými sociálnymi drámami, pomerne inovatívny. Nejedná sa teda už o postavy, ktoré sú z osudom zmierené a teda pasívne a režisérom ľutované. Žáner road movie tiež poukazuje na snahu a zároveň neschopnosť byť svetový - vybehnúť z provinčnosti. Mix road movie, športového filmu a sociálnej drámy je takisto netradičným zjavom. Predovšetkým mlátenie hlavného protagonistu zo strany iných boxerov, ktorý skrátka potrebuje peniaze pre priateľku, a otrasné podmienky spôsobujú fyzický "rozklad" hlavnej postavy, kde divák už len čaká koľko toho ešte vydrží. Osobne ma iritovalo len herectvo hlavných postáv a občasná doslovnosť. Viac tu(18.8.2015)

  • Matty
    ***

    Odměřená kamera funguje jako pojistka proti exploataci chudoby, jaké se dopouštějí tvůrci jiných sociálních dramat. Obrazy bídy, ve které Koza žije, navíc nikdy nepodbarvuje patetická hudba. Kromě úsečných replik typu „Nežúvaj, žer,“ slyšíme jenom zesílené ruchy prostředí. Nejlépe je pak neochota dělat z příběhu boxera vracejícího se do hry působivou podívanou patrná ve snímání zápasů v celcích, s kamerou daleko od boxerů. Oproti filmům jako Zuřící býk, v nichž se ocitáme přímo v ringu, zde kamera zůstává netečně stát vpovzdálí a k boxerům se postupně nepřibližuje. ___ Někdy je větší pozornost než vlastnímu zápasu věnována divákům, žijícím zjevně v lepších podmínkách než Koza. S tím souvisí další odchylka od konvencí boxerských dramat. Tělo tady nepředstavuje průběžně zdokonalovaný bojový nástroj, ale objekt exploatace o hodnotě pár stovek eur. Sebedestrukce za peníze druhých je rámováno jako činnost stejně málo důstojná jako sběr starého železa, čímž je nepřímo podtrháváno Kozovo sociální vyloučení. Jeho izolovanost, zřejmá i v tom, že jej v záběru zpravidla vidíme osamoceného, ještě zesílí v jiném jazykovém prostředí. Anglicky dokáže sotva napočítat do pěti, natož aby vedl smysluplnou konverzaci. ___ Oproti Cestě ven ale Koza nebojuje proti systému a jeho romský původ není přímo tematizován. Je takzvaně „out of sync“ se zbytkem společnosti a světem boxu. Chybí mu síla, mazanost i bezohlednost druhých. Díky tomu jde o existenciální příběh muže, který se jakž takž naučil přežít v daných podmínkách (třeba díky sběru a prodeji železa), ale zároveň je už tak dlouho z formy, že okolní svět nemá šanci dohnat. Neustále zůstává o několik metrů pozadu: vícekrát jej vidíme utíkat za jedoucím automobilem, jednou nestihne přívoz a musí čekat na další. ___ Z iluze, že sledujeme neinscenované situace, nás jen občas vytrhne scéna, ve které se Baláž snaží sdělit to, co mu předepisuje scénář. Jeho neschopnost vžít se do předepsané role odhaluje limity metody rozostřující hranici mezi dokumentárním a hraným filmem. Ostrochovský si ale Balážových hereckých rezerv zřejmě byl vědom a namísto něj nechává co nejvíce promlouvat obrazy. ___ Jakkoli je strukturou „zápas-jízda autem/trénink-zápas“ úmyslně monotónní (stejně jako samotné boxování), dokáže Koza udržet diváckou pozornost odtajňováním informací z hrdinovy minulosti přibližně v desetiminutových intervalech a upozorňováním na Balážův průběžně se zhoršující zdravotní stav. Protagonista se nám svou přezdívkou z titulu filmu představí až téměř po půlhodině filmu, když lakonicky pronese „Volajú ma Koza.“ Podobně se teprve postupně a jakoby mimoděk ze strohých konverzací dozvídáme o tom, že Nikolka je Kozova nevlastní dcera (a proto by chtěl vlastní dítě) nebo že jej vychovávala babička, která ho krmila kozím mlékem (a odtud ta přezdívka). Semknutá struktura ale zároveň nevede k tomu, že by film působil jako pečlivě vysoustružený konstrukt, který jen naplňuje dopředu daný plán. Situace odpovídají charakterizaci postav a přirozeně vyplývají z vnějších podmínek, čemuž napomáhá i přítomnost nahodile působících událostí, s nimiž se ve vyprávění dále nepracuje (svezení a okradení stopařky). ___ Koza je filmem uspokojivé stylistické čistoty, který se nevydává na dosud neprozkoumané území a svým sdělením ani provedením nebere dech, ale bez přehnaných ohledů může být poměřován s festivalovou tvorbou jiných evropských zemí, což je nakonec největší vítězství Kozy-filmu i (za dlouhou dobu) Kozy-boxera. 65%(5.11.2015)

  • - Rolu trénera si zahral bývalý boxer Ján Franek, ktorý reprezentoval Československo na olympijských hrách v Moskve v roku 1980. Získal tam bronzovú medailu v ľahkej strednej váhe. (dongovany)

  • - Ide o štvrtý dlhometrážny majoritne slovenský film, ktorý si Berlinale vybralo do oficiálneho programu. (Zdroj: dennikn.sk)

  • - Prvým súperom Petra "Kozy" Baláža bol slovenský boxer Martin Parlagi. Zápas sa konal 7.2. 2013. (dongovany)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace