Reklama

Reklama

Jáma

  • angličtina My Home (festivalový název)
Trailer

Obsahy(1)

Poslední rodinný dům uprostřed masivní výstavby v kyjevské čtvrti Pozniaki. Příběh svérázné rodiny, která se nebojí bojovat proti developerům, státnímu systému i svým vlastním problémům. Natalia Jurčenková žije se svými dvěma manžely pod jednou střechou. Zatímco se starají o své čtyři děti, několik prasat a malé stádo neposedných koz, developerské společnosti chtějí úpěnlivě získat jejich rodinný dům, který zůstal jako poslední v rychle se rozvíjející moderní čtvrti Kyjeva – Pozniaki. Optimismus pravoslavné rodiny nenaruší ani nejmladší dcera, která konvertuje ke svědkům Jehovovým. Jáma je příběhem o udržování rodinného štěstí navzdory veškerým problémům, se kterými se tato netradiční rodina musí potýkat. Film Jiřího Stejskala byl s úspěchem uveden na řadě mezinárodních filmových festivalů. (Česká televize)

(více)

Recenze (11)

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Nataša, silná to žena. Jiřímu Stejskalovi se podařilo zachytit samotnou podstatu občanské neposlušnosti, nezlomné vůle a urbanistického plánování. Aneb kde Tučkův Plán začíná, tam Stejskal pokračuje s lehkostí sobě vlastní. Fantastický příběh jedné rodiny, která nepodlehla tlaku developerů a uchovala si svobodnou duši. Oslava lidské nezkrotnosti. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

V pozoruhodném Jiřím Stejskalovi roste Dostojevský filmového dokumentu, ve všem všudy. A Jáma je už hotové charismatické dílo, ve všem podstatném. *** Uprostřed bizarních a panoptikálních peripetií, jaké by pro jejich absurditu v hraném filmu ani nešlo použít, se tu bezelstně vyjevuje ryzí a neústupný poctivý život sám, jeho základní principy, energie, protiklady, střety, kontrasty i soulady. Režisér nechal barvitý mikrosvět oné neústupné ženy s otevřeným srdcem a nakažlivě humornou, nezlomnou a dobrotivou povahou, s veselou vyřídilkou lidové filosofky a intuitivní mateřskou schopností soustředit se na to, co je v životě dobré a jedině důležité, a nenechat to pokazit malichernostmi, nevraživostí a necitlivostí druhých lidí či mašinérií silového systému, mluvit za sebe, a on se před vámi poddajně a ochotně rozvine jako vyšívané krojové šaty na vodní hladině. Příkladně disciplinovaný režisér sledované osudy ničím neruší, netlačí film do žádné vytoužené podoby, nevtiskuje mu žádné vlastní vyznění. Díváte se sami - umně vysoustruženým kukátkem. *** Formální opečovanost a vytříbenost díla skutečně jeví grácii, je lehká a vysoustředěná, nikoli vydřená. A kvalitou, povědomím o možnostech práce s materiálem, s obrazovou i zvukovou stopou, a nápaditostí i uměřeností film drží krok se špičkou světového dokumentu, suverénně a bez potřeby se podbízet. Důraz na propojení hudby s obrazem je mimochodem mimořádný, i v tomhle ohledu vznikl vycizelovaný skvost. Celkově vzato je až těžko uvěřit, že jde o začínajícího tvůrce s nízkým rozpočtem. *** Přímo cítíte - a je to v dnešní době projektů ozdravné a hojivé, že časosběrná povaha snímku tu nebyla žádným rafinovaným úkladem (ani předem přiloženou řemeslnou šablonou, ani chytrým grantovým záměrem, a ani osobním plánem, jak se k něčemu upnout a utratit čas), ale ústrojně si sebe vyžádala, nárokem lidskosti a pochopitelné touhy spolu u toho ještě dál být. V tom je velká síla toho filmu. Ti lidé, ta žena, Vás nenechají jen tak je opustit, působí magneticky, přitažlivě, infikují Vás radostí, dobrotou a volností - a lze na to mít i alergickou reakci, podle toho, ale nejde zůstat lhostejný, nechcete se přestat dívat a těžko je někdy vyženete z hlavy úplně, i kdybyste měli nakrásně pocit, že jsou to nepochopitelní a trochu ušmudlaní magoři, kteří v tom uklizeném světě sídlišť jen kazí slušným lidem pořádek. *** Poslední důležitý znak dospělého díla je, že v žádné chvíli nesklouzne k patosu, ale nechybí mu prostořeký vtip, zálibná ironie a klidný nadhled, stejně jako nesmí postrádat ty nutné, byť zbytečně neprotahované momenty, kdy v pravou chvíli naplno odkryje i druhou tvář sledovaného životního zápasu, pohlédne zpříma do závratných hlubin děsu, zkázy, ztráty, odloučení a zmaru a nechá to na Vás naplno dolehnout. *** Za sebe můžu po projekci jen vydechout, jak jsem vděčná, že na poli českého dokumentu působí takový klidný, soustředěný a důsledný kumštýř s citem pro věc a nadto schopný najít si k sobě kompatibilní a kvalitní spolutvůrce (rozhodně stojí za pozornost zvukař, skladatel a postprodukční tým, ale tady byly kouzelně dotažené třeba i závěrečné titulky ...) a budu si nanejvýš klidně a dočkavě vyhlížet další plody takové poctivé, smysluplné a dobré filmařiny. Co jsem se mohla letmo dozvědět o aktuálně chystaných počinech, je proč se těšit. Doku-Dostojevský už "píše" další, neméně silné věci. *~~ () (méně) (více)

mchnk 

všechny recenze uživatele

I když obsah je pouze zajímavý, nic extra dalšího v tom nevidím, možná snad neutuchající úsměv na tváři matky, chovatelky, rolnice a bojovnice Nataši či svérázného kazatele, kterému ovšem jeho víru věřím více než pozlaceným kněžím schovávajícím se v monstrózních chrámech, po stránce režijní je to pro mě zcela bezchybné, asi takhle nějak má vypadat nezaujatý dokument, který jen objektivně pozoruje dění. Že by to tedy zvládl každý? Jde hlavně o finální střih, který je zde excelentní, prostě řádnej Rock 'n' Roll! (A ukrajinské děvočky jsou vskutku krásné i inteligentní:) ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch povedenějších zástupců dokumentárního trendu „najdi si svého exota“. A může za to nejen umanutá a nezdolná věčná optimistka Nataša, která brání svůj ostrůvek svobody v moři sídlištních králíkáren. Jiří Stejskal totiž očividně ví, co chtěl říci, a jak na tomto malém pozemku přehledně ukázat i mnohem větší (nejen) ukrajinské problémy. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Vícevrstevnatý dokument, který na osudech "takové normální rodinky" ve druhém plánu ukazuje, jak špatně na tom Ukrajina je. Vedle divácky vděčných figurek (lehce dementní zachránce světa a aspirant na Nobelovu cenu míru Slávek či lidový věrozvěst, kterého v působivé montáži pakují ze všech možných chrámů a modliteben) určitě zaujmou náboženským vyznáním ovlivněné proměny vztahu matky a nejmladší dcery. A samozřejmě Krymský rokenrol, který jak víme Ukrajině i zbytku světa zanotoval Vladimir Vladimirovič ještě svérázněji než Slávek. ()

Hafran 

všechny recenze uživatele

Rudá Soňa v boji proti developerům a zároveň stará bába na smeťáku smrdící pod okny slušným lidem v panelácích. Pohled je sice představen pouze ze strany farmářů, avšak jejich stanovisko je podáno se satirizujícím nadhledem, které dehonestuje představu hodných prostých lidí a zlých developerů. Nevím jestli u dokumentu je podstatnější um režiséra nebo výběr tématu, ale z Jámy na mě čišel příjemný balanc obojího. Pitoresknost všech postaviček, ať už jde o kněze, který s dřevěným křížem káže v metru nebo třeba manžela, který požaduje Nobelovku za několikerou záchranu světa před jaderným konfliktem je vykreslena bez zbytečných urážek, čistě a s nadhledem, z kterého čiší, že režisér pobral více než slušnou dávku psychologického a vizuálního talentu, takže o něm doufám ještě uslyšíme. ()

Stegman 

všechny recenze uživatele

Režisér uvedl, že Natašu navštívil těsně před revolucí na Majdanu, ale rozhodl se ty události do filmu vůbec nezařadit. Jednak proto, že "ta beznaděj národa těsně před revolucí je z filmu cítit" a jednak proto, že ten film je "daleko univerzálnější a neměl by být ukončen záběry z revoluce". - OK, režisérův záměr chápu, ale vidím to přesně naopak: Jestli něco mohlo v mých očích tomu -lehce rozplizlému- dokumentu pomoct, tak právě takové krátké dějinné zarámování celého příběhu. Podobně, jako když Špáta zakončil Největší přání II. geniálním záběrem z Národní třídy '89. Škoda, že tady nic takového není. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Farma uprostred sídliska, a nie hocijaká farma a nie uprostred nejakej obyčajnej malej Petržalky. Na farme chovajú obrovské množstvo zvierat, svine, hydinu, kozy, zajace, a sídlisko je najväčšie panelákové sídlisko v Európe s hroznými betónovými mrakodrapmi. Zdalo by sa, že tam žijú bláznivé socky, ale nie, hlavou rodiny je sympatická veselá tetuška Nataša s rozumne vystupujúcimi dospelými deťmi, pár vnúčatami, mužmi a nejakými ďalšími nájomcami. Je to také dedinské spoločenstvo v meste, a najväčší gól je, že s nimi žije aj bezdomovec advokát, ktorý ich zastupuje vo všetkých sporoch. Zatiaľ úspešne. A tiež je tam spasiteľ, ktorý raz zachránil svet pred atómovou vojnou listom Jeľcinovi a spieva si svojský rokenrol. Trochu z toho celého cítiť špekuláciu, že je tam nahlásené na pobyt také množstvo ľudí, že aj úhlavný nepriateľ developer má problém ich niekam umiestniť. Jednoducho bojujú proti systému, ako môžu. Niektorí ľudia z okolia im držia palce, chodia s deťmi obdivovať farmu, iní, asi tí bližší, sa sťažujú na smrad a potkany. Dokument je to veľmi podarený, zmapoval asi všetko, čo som chcel vedieť, a názor je už na divákovi. –––– Muži žádne štěstí nepřinášejí. Zato děti ano. –––– Co v bytě? Přijdes, pustíš si televizi a ležíš. Že jo? ()

Caa 

všechny recenze uživatele

Dokument, který vás bude bavit. Svérázná Nataša a její snílkovský manžel Slávek jsou původci mnoha vtipných scén. Výborná hudba! ()

Reklama

Reklama