Jak nezískat Pulitzera

Pro člověka z "oboru" poměrně děsivá sonda do zákulisí politické žurnalistiky. O to víc děsivá, když je vše založené na skutečné události. Hayden Christensen umí být natolik přesvědčivý, že byste mu nejradši zakroutili krkem. V tomto případě bych proto vyzdvihla spíše výkon jeho sekundanta Petera Sarsgaarda, Film je konzistentní, informačně nasycený, a stopáž je přesto velmi příjemná (30.10.2012)

"That's a hell of a story..." Mladý a ambiciózny človek spraví pre svoju kariéru takmer všetko. Týmto mottom sa riadil aj Stephen Glass, no žiaľ zabudol na to, že klamstvá do profesionálnej žurnalistiky nepatria a ľudia musia za svoje chyby platiť. Aspoň by teda mali. Taktiež musím vyzdvihnúť herecký súboj medzi "dobrým a zlým novinárom", ktorý som úplne hltal. Hayden, so svojou pečiatkou priemerného herca, podáva slušný výkon a my všetci (teda aspoň ja) mu to žerieme... (24.08.2009)

Velmi zajímavý a svěží snímek z novinářského prostředí. Hayden asi trochu hrát umí, i když zde to za něj odehraje ksichtík, umaštěné vlasy a zapocené brejličky. Billy Ray vypráví velice poutavě a umí velmi dobře vést herce a ještě lépe si je vybírá. Stěžejním bodem filmu je scénář, který vychází z dosti zlomové události americké žurnalistiky 90. let a ždíme ji do sucha. Opravdu velmi příjemný film, obzvlášť když máte rádi svět médií. Stephen je zábavný, chytrý a mladý novinář, který píše pro uznávaný magazín jednoho "sólokapra" za druhým, žel všechny ryby smrdí od hlavy, že... 75% (23.03.2010)

Malý, nenápadný film přibližující dusnou atmosféru několika květnových dní roku 1998 v redakci snobského časopisu The New Republic, který se pyšní tím, že ho čtou důležití lidé, včetně samotné hlavy státu. Přesto se v magazínu dopustí fatální chyby, když otisknou sérii článků od Stephena Glasse - na první pohled roztomilého losera, který se neustále podceňuje (jeho věčné "Are you mad at me?" leze očividně všem krkem) a v redakci se těší nebývalé popularitě, neboť si pamatuje, kdo kdy slaví narozeniny a kdo nerad zteplalou kolu. Za brýlemi a imagí šedé myšky se však skrývá prohnaný lhář, který si své články vycucává z prstu - zda tak činí kvůli kariéře, nebo jde jenom o snahu získat respekt rodičů, pro které povolání novinářské není dost prestižní, toť otázka. Na Christensenově výkonu nevidím nic tragického, naopak. Je to on, díky komu nakonec Glasse nezavrhnete, spíš vám ho bude líto, i když víte, že lhát se nemá. Peter Sarsgaard Haydenovi zdatně sekunduje a navíc mu to sekne i v outfitu z devadesátek;-) Shattered Glass si užijete, i když vám novinařina nic neříká. Je to totiž jedinečná sonda do duše lháře, díky níž si uvědomíte, že někteří z nás dokážou bezostyšně lhát přímo do očí, aniž by se začervenali. Naštěstí se tu však potvrzuje i stará pravda, totiž že lež má krátké nohy. Ale, sakriš, když já si tak přála, aby Stephenovi křivdili...:-) (27.10.2008)

Poměrně zajímavé a nečekané téma. Je to vlastně příběh tak ctižádostivého kluka, který přes svou touhu proslavit se, a dokázat něco úžasného, zničil sám sebe, svojí kariéru, a pomalu snad i časopis pro který pracoval. Navíc Hayden ho naprosto skvěle ztvárnil. Ostatní herecké výkony byli také velmi zajímavé a povedené. Vlastně šlo o interní drama, příběh jednoho časopisu, a příběh toho, jak jsme schopní přes osobní sympatie přehlédnout profesní průšvih. Jenže podle mého se příběh příliš táhl, a místy byl nepřehledný. Mě tam chybělo něco víc. Ale jako podívaná to bylo docela zajímavé. (23.11.2011)