Německo na podzim
-
Deutschland im Herbst
-
Germany in Autumn
Dokumentární
Západní Německo, 1978, 123 min
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(21.12.2005)
-
gudaulin
Tvorba německého režiséra R. W. Fassbindera se dá do jisté míry přirovnat k dílům současného enfant terrible americké kinematografie Michaela Moora. Oba dva jsou aktivističtí a provokativní, v ledasčems i tendenční, ale zcela určitě zajímaví a podnětní. V jejich přístupu ale existují výrazné rozdíly. Tam, kde je Moore ironický a používá cíleně jízlivou nadsázku, tam je Fassbinder smrtelně vážný a bojovný. I to je možná důvod, proč Moorovi víc odpouštím, kdežto Fassbinder mě v některých momentech vyloženě štve. Německo na podzim je kvazidokumentární snímek, kde se režisér vypořádává s fenoménem terorismu RAF. K tomu, aby se divák ve filmu vyznal a měl z něj dokonce určitý požitek, je nezbytně nutná znalost historie RAF, politického klimatu Německa 70. let a vůbec celých novodobých německých dějin. V neposlední řadě je důležitá i znalost Fassbinderových politických názorů, které pochopitelně konečnou podobu filmu výrazně ovlivnily. Fassbinder názorovně patřil k radikálním kritikům stávajícího německého establishmentu, nedůvěřoval státním strukturám a jeho hrdinové nikdy nechodili daleko k termínu fašismus, když hodnotili současnou německou společnost a její měšťanské hodnoty. Fassbinder sice otevřeně nestojí na straně teroristů, ale ti jsou pro něj vlastně jen další obětí měšťácké společnosti, která je k jejich revoltě dohnala. Režisér daleko víc kritizuje "policejní stát", akci německého komanda, které osvobodilo rukojmí na africkém letišti, považuje za nehoráznost a celé téma je pro něj jen východiskem k dalším a dalším kritickým výpadům proti stávajícím německým politikům a státním institucím. V něčem je i hrubě demagogický, typické je to např. tam, kde srovnává případ maršála Rommela, kterého na podzim 1944 nacisté přinutili spáchat sebevraždu a poté mu vystrojili velkolepý státní pohřeb, s případem uneseného byznysmena Schleyara, kterého teroristé popravili poté, co německá vláda odmítla propustit odsouzené špičky teroristické organizace RAF a poté popravenému Schleyerovi vystrojila také státní pohřeb. Celkový dojem: 50 %.(17.6.2009)
-
kinej
Pro diváka neznalého událostí kolem RAF se asi jedná o nekoukatelnou záležitost. Já naštěstí nějaké vágní povědomí o těchto událostech mám, ale přesto je tento film obtížně uchopitelný. Střídání hraných a dokumentárních záběrů, které nijak dějově nenavazují, divákovi orientaci (byla-li vůbec nějaké zamýšlena) nezlehčuje. Přesto si myslím, že se režisérům podařilo popsat něco sice špatně artikulovatelného, přesto však reálného. Jakési německé podhoubí vinny, kterým je stigmatizován celý národ. Podhoubí které není na první pohled zřetelné, ale přesto je společností prodchnuto a pevně se jí drží již od konce 2. světové války a v němž úspěšně bují teroristické ideje.(26.5.2009)
-
lena60
"Když hrůza dosáhne určitého bodu, je jedno, kdo ji páchá. Jen ať skončí."(30.8.2009)
-
HenryS.
Nejlepší dokument jaký jsem kdy viděl.(20.2.2009)
-
tomtomtoma
Zajímavý dokument a ukázka pohledu Rainera Wernera Fassbindera, Volkera Schlondorffa a dalších na situaci kolem RAF a svobodu jako celek vůbec. Zabývá se i základy samotného vzniku RAF a vůbec levicového extremismu v Německu, které vyvrcholilo únosy a vraždami bohaté buržoazní třídy. Zajímavé je, že morální podporu měli teroristé širokou, jen se nesouhlasilo s formou. Zajímavý je i postoj, že demokracie vlastně neznamená svobodu a že neschopnost si uvědomit jakýkoliv smysl existence s návazností na směřování ke konzumní společnosti nalézá hodně mladých lidí smyslu v radikalizaci svých postojů a tím i následných činů. Neboť v tom vidí jedinou cestu, jak na sebe mohou upozornit, či cokoliv změnit. Protože i ti, kdo otevřeně hlásí svobodu, se tak nemusí sami chovat. Zajímavý hraný polodokument, kde se vyjadřuje názor na míru svobody v "demokratickém" státě. Odpověď není nejradostnější, neboť demokracie je soubor nesvobod a povinností. A vymahatelnost práva není pro všechny lidi stejná..(25.11.2009)
-
momo2054
Meisterstueck!(12.12.2008)
-
Gynekolog007
Na tohle jsme koukali na vejšce o přednášce. Vypadl jsem odtamtud...(29.3.2012)