Corta notte delle bambole di vetro, La
-
Unter dem Skalpell des Teufels
(Západní Německo) -
Short Night of the Glass Dolls
Horor / Thriller
Itálie / Západní Německo / Jugoslávie, 1971, 92 min
Režie:
Aldo LadoHudba:
Ennio MorriconeObsah
-
Americký novinář Gregory Moore je dovezen do pražské nemocnice, kde ho lékaři prohlásí za mrtvého. Gregory nemá žádný puls ani jiné známky života. Jen jedna věc je divná. Jeho tělesná teplota neklesá. Lékařům to nepřijde divné a pošlou ho do chladírny, kde čeká na pitvu. Jenže Gregory není opravdu mrtvý, ale je v kataleptickém stavu. Při čekání na pitvu si začíná vybavovat události z předešlé noci a skládat dílky puzzle pomalu dohromady. Kdo chce Gregoryho zabít? Proč chce, aby trpěl? A kam zmizela jeho přítelkyně? (Chatterer)
Americký novinář Gregory Moore je dovezen do pražské nemocnice, kde ho lékaři prohlásí za mrtvého. Gregory nemá žádný puls ani jiné známky života. Jen jedna věc je divná. Jeho tělesná teplota neklesá. Lékařům to nepřijde divné a pošlou ho do chladírny, kde čeká na pitvu. Jenže Gregory není opravdu mrtvý, ale je v kataleptickém stavu. Při čekání na pitvu si začíná vybavovat události z předešlé noci a skládat dílky puzzle pomalu dohromady. Kdo chce Gregoryho zabít? Proč chce, aby trpěl? A kam zmizela jeho přítelkyně? Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
POMO
Rutinne, až televízne napísaný krimi thriller. Našťastie tu ale je precízna widescreen kamera, ktorá mu dodáva prakticky všetku atmosféru, pre ktorú ho napriek uspávajúcej pomalosti a minimu zaujímavých zvratov dopozeráte do konca. A to sa vyplatí, pretože záver - a to doslova posledných pár sekúnd - je fantastický!(22.11.2004)
-
Karlos80
V celém tomto taliánském subžánru, tento film představuje zcele vzácnou vyjímku, odehrává se totiž ve starobylé Praze, v době Normalizace, zatuchlé, oprýskané, chladné a místy i značně ponuré Praze. Tohle je netypické giallo a jde tak proti všem konvencím žánru, nenese totiž skoro žádný tak typický element zastoupený v tomto subžánru (velké násilí, krev, brutální vraždy, tajemný černě oděný zabiják s velkým dlouhým a ostrým nožem, ani zde není de facto žádný sex a nahota), tohle je především psychologicko, mysteriozní a hypnotická detektivka s velkým tajemným příběhem, z občas z úzkostlivou atmosférou a s mistrnými záběry do minulosti, ale na duhou stranu také z docela dost velkou porcí nudy (v první hodině se skoro nic neděje), chyběla mi zde nějaká větší oživující injekce. Příběh je však opravdu úžasný, nic podobného jsem do té doby neviděl, hodně mi to připomínalo, jak už se tu zmínil giallo psychedelický Martinův thriller "All the colors of the dark". Suma-sumárum z mého pohledu jen průměrné značně pomalé Ladovo první giallo (viz i jeho režijní debut), velké očekávání se nakonec stoprocentně nevyplnilo a já byl nakonec trochu zklamaný, protože jsem očekával přeci jen trochu něco jiného, nebylo to úplně to nejhorší, ale přeci jen bych doporučil přesvědčivější druhý kousek "Who Saw Her Die?", příběh je dobrý (skutečně velmi zajímavý a originální nápad, ta představa je pak přímo děsivá), herecké výkony také ušly, zkušený Jean Sorel, přeci jen nebyl žádný nováček, do této doby přeci jen pár záseků v giallo žánru už měl (třeba u Lenziho nebo Fulciho), finále úžasné a asi pro každého diváka zcela neočekávané, šokující a nejspíš i zklamávající, po hudební stránce standard, ale přeci jenom kdybych si měl vybrat mezi Ladou, Martinem nebo Fulcim, tak dám přednost spíše filmům od dvou posledně jmenovaným. 1* za příběh, 2* za perverzní orgii (nahé ženské a mužské těla, což o to, ale zde to byli dědečkové a babičky) 3* za hudební složku.(2.11.2010)
-
giallo
Luxusní "žlutý" trip po totalitní Praze, aneb psychadelické Ladovo (jak příhodné jméno pro naše končiny) giallo po československu. "Krátka noc skleněných panenek" je poctivé atmosferické giallo s velmi netradičně vystavěným příběhem, které pojednává o novináři Moorovi. Ten je nalezen v pražském parku polomrtvý a po převozu do nemocnice prohlášen za mrtvého. Jenže on ve skutečnosti mrtvý není a díky jeho flashbackům, tak začíná šílená jízda po Praze 70. let. Divák se tak dočká jednak zaručených trade marků žánru (vraždy mladých dívek; dusivé atmosféry podporované Moricconeho hudbou; novináři, který vyšetřuje na vlastní pěst; nahoty atd.) a jednak také reálií nám velice blízkým. Z nich bych především zmínil nejrůznější pražské památky (Orloj, Malou Stranu, Zlatou uličku atd.), dobové věci (Rudé Právo, vysílaní ČSTV, uplácení kde koho), ale hlavně ten neskutečný feeling komunistické Prahy (ikdyž malinko přikrášlený). Film bych shrnul asi tak, že nejde o absolutní špičku v žánru, ale rozhodně by si ho neměl nechat ujít přínivec žluté filmografie. P.S.1: V rámci žánru má film nejblíže k All the colors of the dark či Plot of fear. P.S. 2: Můj padesátý zářez na žluté pažbě!(18.4.2010)
-
erl
Skvělé giallo především díky chladné atmosféře Prahy , Morriconeho depresivní hudbě a pro mě zdrcujícího závěru.(6.8.2010)
-
YURAyura
Pragl jak ho neznate ;] Kriminalka se totiz promeni v docela hustou schizu, ktera vas na konci poradne vyfackuje! Samozrejme cim jste od Praglu dal, tim klesa i pocet hwezdicek. Ale nektere lehce znormalizovane zabery jsou dobre - vubec se divim, ze je tu nechali tocit - to si nejaky soudruh asi namastil kapsu ;]](24.5.2005)
-
Ten Druhy
Prvotný názov filmu znel Malastrana a odkazoval na kafkovský príbeh, resp. pocit bezradnosti a odcudzenia a takisto evokoval magickú atmosféru starej Prahy. Filmovým producentom sa zdal nepredajný a tak bol nahradený obchodne atraktívnejším, teda pochmúrnym názvom La corta notte delle bambole di vetro. Aldo Lado však svoje pôvodné predsavzatia naplnil. Vytvoril atmosferický príbeh, ktorý posúva hranice gialla k čistej psychickej hrôze. Charakterizuje ho jednoduchá zápletka. Mozog protagonistu, ktorý sa nachádza v kataleptickom stave, stále pracuje a uvažuje o nevysvetliteľnom zmiznutí priateľky. Aldo Lado jej prisúdil symbolické meno. Mira Svoboda, mladá dievčina v rozkvete života, ktorú si zahrala začínajúca Barbara Bach, jednoznačne reprezentuje Mír a Svobodu, hodnoty nadlho stratené, nielen v uličkách Prahy na začiatku 70. rokov.... Lado ide ešte ďalej a do hĺbky, k odkrývaniu podvedomých ľudských strachov, ba až k obsedantnému hľadaniu odpovedí... Napríklad: vyjde najavo že mŕtve ženské telo, ktoré bolo vylovené z Vltavy, Mire S. nepatrí... Kto za to všetko nesie zodpovednosť? La corta notte delle bambole di vetro je pomerne zaujímavá spoločenská kritika s riadnou dávkou makabróznej poézie (napr. bláznivé hry zamilovaných na starom židovskom cintoríne) v klasickom šate gialla. A ešte sa vo filme aspoň na chvíľočku mohlo zjaviť žltobiele policajné auto s nápisom VB a bolo by to dokonalé.(27.10.2010)
-
Kangax
Psychoedelický thriller s prvkami hororu a trochu aj gialla. Námet aj samotný príbeh ktorý sa točí okolo "tajného spolku" a hrdinu ktorý sa ocitne v spároch tejto "sekty" silne pripomína podobné kúsky ako Martinov http://www.csfd.cz/film/34045-tutti-i-colori-del-buio/, či Barriliho http://www.csfd.cz/film/89598-profumo-della-signora-in-nero-il/. Rovnako ako u spomínaných filmov aj tu dominuje neustály pocit paranoje a filmy nie sú na pocit nejaké temné či melancholické ale skôr "šialené"... K deju sa rozpisovať nebudem, dosť sa k nemu vyjadrili užívateľia giallo a Ten Druhy, len spomeniem, že príbeh je vlastne veľmi jednoduchý, a hlavné ťažisko atmosféry je vlastne na tej "psycho-paranoickej" omáčke okolo. Všetko pomaličky a postupne smeruje k úplne logickému a predvídateľnému koncu. Tu je veľký rozdiel od súdobých giall založených na šokujúcej záverečnej pointe, či novodobých hororoch v ktorých sa často dočkáme buď nečakaných - "rozumej nelogických" zvratov či otvorených koncov, v najhoršom prípade happyendov...:) Napriek tomu, že koniec je logický a dal sa čakať, je pre bežného a dnešného diváka až príliš nekompromisný a šokujúci... Film kvôli zvláštnej atmosfére nemôžem odporučiť bežnému hororovému priaznivcovi, pretože všetko plynie veľmi pozvolna, vrážd aj krvi je minimum aj ten sex tu absentuje. Napriek tomu tu niekoľko šokujúcich scén na diváka čaká... Pre českého diváka však atraktívnosť tejto Ladovej prvotiny zvätšuje fakt, že celý film bol nakrúcaný v Prahe, v časoch najtvrdšieho socializmu. Ten si ste všimne nezvyčajne prázdne ulice s minimom áut....Notoricky známe miesta v Prahe (Orloj, Židovský cintorín, Zlatá ulička) tvorcovia však využívajú len okrajovo (postavy sa tam len mihnú) zaujímavejším až humorným faktom pre pozorného diváka sú napr. juhoslovanské názvy ( napr. sanitka - ambulancija, Hlavné nádraží - stanicja) či zaujímavé mená : Mira Svoboda - Mír a Svoboda...(27.7.2011)
-
dr.jacoby
Hudba Ennio Morricone.(31.10.2008)
-
mArcElkrIz
Atmosférická záležitost s velmi pomalým tepem. Každopádně bych navrhoval do zařazení tohoto snímku uvést i mysterióznost. Ostatně toto označení je pro Krátkou noc skleněných panenek oproti jiným giallo filmům příznačnější, nežli horor či thriller. Rozplétání tajemství s nepřetržitým nádechem možného nadpřirozena, stav zdánlivé smrti v níž se hlavní postava nachází, skleněné lustry a magie samotné Prahy. Zkrátka, film postavený na atmosféře, nikoli akčnosti. Paralela mezi společenstvím ďábelských obřadů a totalitní mocí je také velmi podařená. Tenhle film si určitě ještě nejméně jednou s chutím dám.(14.6.2010)
-
Frazer
Jednoho rána nalezne zametač ulic v parku na Malé Straně v Praze bezvládné tělo amerického novináře (Jean Sorel). Po jeho převozu do nemocnice konstatují lékaři smrt a novinářovo tělo je uloženo do boxu v pitevně. Gregory Moore, jak se muž jmenuje, však mrtvý není. Ačkoliv se navenek jeví jako mrtvola, uvnitř žije a volá o pomoc. Lékaři ho však neslyší. A tak zatímco leží v boxu, rozpomíná se na nedávnou minulost. V Praze poznal Jessicu (Ingrid Thulin), krásnou ženu, do níž se zamiloval. Strávili spolu nějaký čas, ale když se jedné noci Moore vrátí domů, Jessica zmizí. Do vyšetřování se zapojuje československá státní bezpečnost i novinářův přítel Versain (Mario Adorf). Existuje samozřejmě podezření, že Jessica prostě Mooreho bechala plavat, ale novinář záhy během vyšetřování na vlastní pěst zjistí, že v Praze došlo k více takovýmto záhadným zmizením. Velmi slušný italský koprodukční horor s magickou atmosférou, nemalým smyslem pro poetično a výbornou strašidelnou i romantickou hudbou Ennia Morriconeho. Filmový debut režiséra Alda Lada byl natočen na počátku 70.let v komunistickém Československu, hlavně v lokalitě staré Prahy. Odtud i název filmu. Malastrana je skutečně Malá Strana, jen chybně napsaná. Reálie tak činí film pro české publikum až kuriózním. Horor začíná záběrem Vltavy snímaným z Letné, titulkovou sekvenci představuje jízda sanitky snad všemi hlavními ulicemi pražského centra a my zjišťujeme, že v Praze od sedmdesátých let všechno vypadá úplně stejně, snad až na staré autobusy. Pikantní je, že jedna z pohrešovaných žen se jmenuje Dubček. Hrdina musí v knihovně uplácet líného knihovníka, aby se ten vůbec uráčil donést mu starší čísla Rudého práva, vyšetřující komisař chodí v "gestapácko-estébáckém" koženém plášti, z televize zní zprávy v bezchybné češtině... Italský název filmu je Corta notte delle bambole di vetro (Krátká noc skleněných panenek) a nejspíš odkazuje - kromě metaforického významu - také k záhadně zvonivým skleněným lustrům, které ve filmu hrají důležitou roli.(13.5.2004)
-
K.O.vi
Další název: Krátká noc skleněných panenek (Corta notte delle bambole di vetro) Kdo se k tomuto filmu jakýmkoliv způsobem dostal a shlédnul, tak gratuluji. Atmosféra, hudba, výborný herecký výkon Maria Adorfa... pro fajnšmekry. Psycho x horor, připomíná mi tak trošku Inferno (1980).(28.6.2006)
