Noc, ve které přišel ďábel
-
Nachts, wenn der Teufel kam
Drama / Válečný
Západní Německo, 1957, 105 min
Režie:
Robert SiodmakHrají:
Mario Adorf, Claus Holm, Carl Lange, Werner Peters, Walter JanssenObsah
-
Detektivní příběh odehrávající se na sklonku druhé světové války pojednává o vyšetřování vraždy hamburské servírky. Poté, co je neprávem obviněn její milenec, dopadne policie skutečného pachatele, mentálně postiženého Bruna, s nímž následně spojí celou řadu nevyřešených případů vražd žen. Noc, ve které přišel ďábel není ani tak o hledání a usvědčení vraha, jako spíš o atmosféře hroutícího se nacistického režimu, jeho zkaženosti, zkorumpovanosti a zhoubném vlivu na všechny a všechno.
Film je inspirován skutečnými událostmi. Bruno Lüdke byl uznán vinným z vraždy 51 lidí, zejména žen, dodnes se však nad touto kauzou vznáší řada pochybností. (c.tucker)
Detektivní příběh odehrávající se na sklonku druhé světové války pojednává o vyšetřování vraždy hamburské servírky. Poté, co je neprávem obviněn její milenec, dopadne policie skutečného pachatele, mentálně postiženého Bruna, s nímž následně spojí celou řadu nevyřešených případů vražd žen. Noc, ve které přišel ďábel není ani tak o hledání a usvědčení vraha, jako spíš o atmosféře hroutícího se nacistického režimu, jeho zkaženosti, zkorumpovanosti a zhoubném vlivu na všechny a všechno.Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film(17.8.2004)
-
EdaS
Siodmakovy americké filmy byly vizuálně vytříbenější, Noc, ve které přišel ďábel je zase silnější tematicky. Škoda, že se oba přístupy někde neprotly.(27.9.2010)
-
tahit
Velmi kvalitní filmové drama v noirovém duchu. Zpracování a děj výborně ilustruje atmosféru doby, byť řešení není standardní, jak má ve správné detektivce být, poněvadž od samého počátku je patrné, kdo je vrahem. Ale pojďme se podívat na příběh blíž. Na začátku je uškrcena servírka z hamburské restaurace při bombardování spojeneckých letců za druhé světové války 1944 a podezření padne na jejího přítele vojáka Williho Keuna, který byl odvolán z fronty kvůli zranění z bojů zpět do vlasti. Vyšetřování se ujímá sympatický komisař Kersten. To vše je silně ovlivněno z vyšších míst gestapa, nikdo totiž není z nich ochoten připustit existenci sériového vraha, tolik asi k filmu. Leč v zájmu úplnosti je nezbytné dodat, že způsob vyprávění může vyvolávat určité rozpaky. (Pozor, možný spoiler!) Vzato kolem a kolem, možná jen trochu zarazí, že zde nebyla zmíněná téměř žádná reálná pochybnost o totožnosti pachatele. Čímž se dostávám k odpovědi na základní otázku, kdo byl ve skutečnosti tím běsnícím vrahem, Bruno Lüdke? Navzdory všemu co je s ním spojeno bude navždy zahaleno tajemstvím a konec vás nechá na pochybách. Přesto přese všechno v zájmu nezobecňování je třeba říci, že temný filmový příběh ani po téměř pětapadesáti letech od svého vzniku neztratil nic na své lákavosti. Nakonec nelze nezmínit také Mario Adorfa, který dokázal excelentně hereckými prostředky vybavit idiotskou postavu Bruna.(21.5.2012)
-
hans500
Výborný film, skvělý námět, příběh a hlavně scénář spolu s bezchybnými hereckými výkony.(29.8.2009)
-
d-fens
ocenenia : Oscar 1958 - Nominácia na najlepší zahraničný film(31.1.2012)
-
flu
Siodmakův příspěvek do škatulky thrillerů o sériových vrazích mohl být naprosto dokonalým filmem, kdyby... kdyby rozhodující měrou nepřispěl k vytvoření legendy o Brunovi Lüdkem, venkovském prosťáčkovi, který neuměl pomalu do pěti napočítat a jehož největší akcí byla krádež palivového dříví. A přitom se podle oficiální verze mělo jednat o fantóma, který 16 let unikal německé policii a páchal desítky sexuálně motivovaných vražd po celém Německu (pro zájemce něco více tady Bruno Lüdke - A serial killer?). Ale zpátky k Siodmakovi. Když si odmyslím ono zmanipulované pojetí celé události, je "Nachts, wenn der Teufel kam" mistrovským filmem, a to po všech stránkách (herci, dialogy, kamera, režie). Siodmakovi se podařilo výborným způsobem vystihnout atmosféru upadající třetí říše, která byla doslova a do písmene parodií na právo a spravedlnost (ale pořád mi vadí, jak z toho vyšel ten chudák Lüdke, jehož případ by mohl sloužit jako učebnicový příklad Justizmord). Takže... mohlo to být za 100, ale z výše uvedených důvodů "jen" za 80.(6.3.2010)
