poster

Love

  • Česko

    Láska

    (festivalový název)
  • Francie

    Love

  • Slovensko

    Love

Drama / Erotický

Francie / Belgie, 2015, 130 min

Režie:

Gaspar Noé

Scénář:

Gaspar Noé

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Baxt
    ***

    Příběh o zapovězeném pornofilmu, který odvážní režiséři v 21. století oprášili a udělali z něj umění, selhává s přihlédnutím k historii kinematografie. Už před 40 lety vznikaly formálně vyspělé „artové“ pornografické filmy, jen se samozřejmě nikdy nestaly jednotným proudem. Ve svém estetizujícím pojetí pohlavního styku není Noého Love nikterak objevný. _____ Love je Noého patrně nejosobnějším filmem a není to dáno tím, že se v něm mísí stylistika celé jeho dosavadní tvorby. Zdá se, že se více než kdy předtím snaží vybudovat jakousi osobní mytologii – sebereflexivně odkazuje na svůj život, kariéru a nesplněné sny. Vyvstává otázka: naprášil na sebe tímto buřič Noé skutečnost, že považuje lásku za vrchol lidské existence? _____ Paralelně k erotickým scénám skládáme dohromady životní příběh hlavního hrdiny, který je prezentován v nelineární síti flashbacků. Sestavení komplexní představy, jaký byl jeho vztah k přítelkyni, se stane hybnou silou. Sex je stále přítomen, ale málokdy je do vyprávění včleněn s jiným účelem, než demonstrovat momentální stav vztahu. Je to sice vyspělejší než chabě motivované sexuální scény v pornofilmech, vzhledem k Noého způsobu fragmentárního vyprávění a prosté charakterizaci postav jsou však scény dost jednotvárné. Hrdina se velmi záhy projeví jako sebelítostivý pokrytec a přítelkyně jako nepochopená tajemná bytost, v souladu s hrdinovým mužským pohledem. Jejich soužití je vzrušující, experimentální, poté vždy rozpačitě nenaplňující. Máme brát jako lidskou tragédii, že se jejich vztah rozpadl? _____ Když přijde čas vypovídat se z erotických výstřelků, pokouší se Noé poprvé v životě o filosofické dialogy. Je udivující, jak banální moudra postavy pronáší. Progresivní auteur Noé se jako scenárista ukazuje dost neschopný. _____ Temnota 3D obrazu neprospívá, Noé si ale dokáže pohrát s hloubkou ostrosti a ve dvou třech záběrech rozesměje dětinskostí ukázaných oplzlostí. Ani touto snahou se Love nestává experimentálním filmem roku. Pověst ho předchází, až na zobrazení intimit je vlastně konzervativní, ať už formálně (zejména v porovnání s Vejdi do prázdna), nebo myšlenkově. Že je láska nejkrásnější věcí a rozchody bolestivé, je zpráva, jakou nás kinematografie krmí odnepaměti, a Noé k ní moc nepřidává.(4.10.2015)

  • Orvokki
    ****

    Vlastne to bolo veľmi romantické. Ale moderne romantické, dnes už sme na plátne videli všeličo, tak prečo nie aj porno. Umelecké ak chcete. Ale malo to i príbeh, aby tie sexuálne scény dávali zmysel. Som si istá, že v 3D to musí byť ešte väčší zážitok, obzvlášť jedna scéna. Mne sa to páčilo. Verím, že veľa fanúšikov si to nezíska, možno za tým budú podaktorí hľadať niečo, čo tam ani nie je, ale ten film je skutočne pôsobivo krásny. A o láske! [MFF Cinematik 2015, Piešťany](13.9.2015)

  • dopitak
    *

    Je vskutku umění mít odvahu s něčím takovým oblažovat kina. Fanatici na festivalu asi zbaští leccos, ale já se potím až na patách z myšlenky, že bych na tuhle ultrapíčovinu šel do kina na třidé. Pěkný prsa, a občas i kamera. Film patrně pro hluchoněmé, protože i přes zesílený zvuk se tam skoro pořád šeptá a není nic slyšet. Retrospektiva, jedinej skutečně anglicky mluvící člověk (ten moula) a všechny ty kravky v krkolomném střihu mi byli nejprve ukradení, pak jsem je začal nenávidět. A režiséra taky, protože 130 minut života si vzít jen tak nedám.(12.12.2015)

  • maddy
    *****

    „Living with a woman is like to share a bed with the CIA. Nothing is secret.“ Skôr než film o sexe, film o vzťahoch, o vzťahoch ktoré človeka často nenapĺňajú a v ktorých sa ocitol súhrou rôznych životných okolností. Love Gaspara Noého nechce explicitnými sexuálnymi scénami zámerne šokovať (aj keď u jedného „3D“ záberu s výstrekom ejakulátu priamo „na diváka“ kvôli ktorému bola celá táto vyše dvojhodinová sexuálna odysea natočená v treťom rozmere, by sa o tom dalo polemizovať) alebo byť prvoplánovo kontroverzný. Sex zobrazuje ako bežnú súčasť každého vzťahu, aj keď v prípade hlavného protagonistu tá súčasť zahŕňa aj experimentovanie v trojke alebo s transvestitom. Film sa však nikdy nedostane do polohy keby by bol samoúčelne vulgárny. Súčasne s množstvom sexuálny scén – jednou film aj začína – sa v postupných mozaikách a nelineárnych flashbackoch odkrýva životný príbeh hlavného hrdinu a životná cesta ktorá viedla až k jeho frustrácii zo súčasného vzťahu. Aj samotný sex je tak súčasťou príbehu, kde sa počas tohto aktu odráža aktuálny stav vzťahu dvoch ľudí. Gaspar Noe síce nie je tak zručný režisér, aby sa dokázal do psychiky svojich protagonistov ponoriť hlbšie a ponúknuť ich detailnejšiu analýzu akoby sa v podobnom námete žiadalo, no namiesto toho „rozpráva obrazom“. Milostné scény sprevádza fantasticky zvolená hudba, kde raz odráža ich živelnosť, druhý krát frustráciu a to všetko vizuálne zaobaľuje do sýtych farieb ako napríklad červenej, ktorá občas pôsobí vzrušivo až sa čoraz bližšie k záveru tento kamerový filter stáva znepokojujúcejším. Všetky emócie tak skôr než by boli znázorňované hercami, vyplývali z príbehu sa odohrávajú „v obraze“. Gaspar Noe má vizuálne podchytenú každú sekundu a aj keď chápem, že Love bude mať problém nájsť si divákov, nakoľko zanietení cinofilovia ho odsúdia čoby obyčajný „pseudo-art“, pretože postavy omieľajú iba obyčajné frázy a ich konanie nemá žiadnu vopred zamýšľanú „pointu“ (v podstate rovnako ako v živote) a pre radového diváka bude tá explicitnosť ďaleko za mierou (viď napríklad detailný záber na penis vnikajúci do pošvy), tak za mňa je to rozhodne ten najlepší Noé, respektíve prvý Noého film, s ktorým sme si dokonale sadli. Predošlá skúsenosť s Enter the Void bol skôr útrapou, než akýmkoľvek zážitkom. Love je už tým zážitkom, zážitkom pripomínajúcim divoký sex s osobou, s ktorou ste ho zažiť ani nechceli (alebo nemali?). Zapamätanie hodný, ale asi by ste ho nikomu neodporúčali. CELKOVO: 4,5* (9/10)(4.12.2015)

  • mcb
    ****

    Narcistní, cinefilní, sebereflexivní, výsměšné, záměrně banální, stavící se naproti konvencím "snobských" uměleckých filmů ještě více než Trierova Nymfomanka. Love je jednoduše filmem k delšímu rozboru, který by si pokládal otázku možností uměleckého vyjádření a sebereprezentace o tom, zda zde tvůrce skládá geniální postmoderní pastiš složenou z popkulturních citací a odkazů na své přechozí filmy (existují všechny jeho filmy v jednom fikčním světě?) nebo jestli jsou tam všechny prvky zobrazeny jen povrchně pro efekt a laciné vzrušení. Tohle zřejmě nerozkryje ani opakované zhlédnutí.(16.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace