poster

Love

  • Česko

    Láska

    (festivalový název)
  • Francie

    Love

  • Slovensko

    Love

Drama / Erotický

Francie / Belgie, 2015, 130 min

Režie:

Gaspar Noé

Scénář:

Gaspar Noé

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Orvokki
    ****

    Vlastne to bolo veľmi romantické. Ale moderne romantické, dnes už sme na plátne videli všeličo, tak prečo nie aj porno. Umelecké ak chcete. Ale malo to i príbeh, aby tie sexuálne scény dávali zmysel. Som si istá, že v 3D to musí byť ešte väčší zážitok, obzvlášť jedna scéna. Mne sa to páčilo. Verím, že veľa fanúšikov si to nezíska, možno za tým budú podaktorí hľadať niečo, čo tam ani nie je, ale ten film je skutočne pôsobivo krásny. A o láske! [MFF Cinematik 2015, Piešťany](13.9.2015)

  • POMO
    ***

    Love Gaspara Noého nie je žiadna kontroverzia. Sexuálne scény zobrazuje ako súčasť vzťahov so všetkým, čo k nim patrí a je v nich dôležité. Ale taktiež nie je žiadnou filmovou udalosťou. Pretože na rozdiel od Života Adéle, ktorá stojí na podobných princípoch, nevie Love vykresliť autentické ľudské okamihy. Noé je vizuálny filmár, zvykne rozprávať obrazom a postavy pozorovať z diaľky, v kontexte zasadenia do farieb a nálady prostredia. Nie je ale na pytvanie sa v ich pocitoch zblízka. A Love tým v mojich očiach trpí. Musí si pomáhať zatmievačkovým strihaním v rozhovoroch dvoch ľudí, ktoré to nepotrebujú (ale vypadá to cool a zvýražnuje to Noého filmársku kreativitu, žejo). Milostné "porno" scény sprevádza fantasticky zvolená hudba, ktorá z nich ale kradne věskerú autenticitu a živočíšnosť. A chronologicky narušená mozaika udalostí znemožňuje plynulú analýzu vývoja vzťahu, o ktorom to celé má byť. Na tri hviezdy u mňa film vytiahlo posledné dejstvo, zamerané iba na jedného z protagonistov a jeho schýzu. Noé sa tu po dvoch hodinách konečne dostáva k jeho milovanej filozofii. K prepojeniu existenciálnych motívov príbehu (láská, dieťa, smrť, samota a prázdno). Ako celok ale film vyznieva čoby vyprázdnená pseudoartová póza. Emocionálnym a artovo príťažlivým kúskom mohol byť v poňatí Xaviera Dolana.(16.9.2015)

  • H34D
    ***

    Problémem tohoto filmu je, že je sebestředný a samolibý, ale vezměme to od začátku. Uprostřed stojí muž, který se nachází ve vztahu, jež ho nenaplňuje a tento muž by mohl symbolizovat mnohé z nás. Sledujeme jeho prožívání vztahové minulosti, která se točí především kolem sexuální minulosti, ztotožňujeme se s jeho vzpomínkami na cosi dokonalého, co měl, ale už nelze obnovit. Jeho charakter je reálný a musím říct, že spousta pocitů je zachycena velice působivě a pravdivě. Tím se tedy dostávám k tomu, že Láska Gaspara Noé není jen porno s příběhem, naopak je to film, v němž lze nalézt hluboké sdělení, ovšem on ho ve své nabubřelosti utopil v přehršli erotických scén. Ty plní svou funkci pouze zkraje, později už se jedná o prostou samoúčelnost, snahu šokovat a tedy zbytečné protahují film, jehož poslání by lépe vyniklo v prostoru 90 minut... 6/10(15.6.2016)

  • NinadeL
    *****

    S celovečerními HC typu Život Adele nebo Nymfomanka tvoří Love můj oblíbený cyklus "obal porno příběhem". Je okouzlující, jak s matematickou přesností pokrývá Noé fáze fyzické i citové lásky, včetně hravosti až po swingers. Marná je jen snaha některých pubertálních diváků vstřebat tolik otevřenosti a pojmenovávání konkrétních věcí jejich vlastními jmény. Ale pro mimina tu zbylo alespoň několik vtípků v dialozích na téma studenti uměleckých škol řeší, jestli je nejlepší film 2001. A to je zas tak průhledná klasika, že by to vcelku mohlo uspokojit každého. #pražskéfilmovéléto(27.4.2016)

  • Seabeast
    **

    Pseudo-art v krystalické podobě posouvající hranici až k pornografii. Kdepak pane Noé je to druhé setkání a zatím jste mě vůbec nepřesvědčil o svých kvalitách, které by měli z vašich filmů prohlubovat prožitek. Zatím jsem měl jen možnost spatřit ono vyprázdněné NIC a v případě Love to platí dvojnásob. Příběh sice líčí tragický osud jednoho amerického floutka a jeho dvou "bičíš", propletené vztahy, životní rozhodování a odráží vnitřní pocity svých protagonistů. Ale stále z toho dýchá tak povrchní zpracování nevyjadřujíc jedinnou kloudnou myšlenku, sdělení či podstatu dění událostí. Do toho různé hrátky se stříhem, poblikávání obrazu a snaha imaginaci postrčit do hlubší roviny, ale v mých ústech zůstává akorát tak pachuť prvoplánovosti a jako třešnička na dortu ještě řádná nuda k tomu. Nenašel jsem zde moment hodný obdivu.(16.11.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace