poster

Depeche Mode live in Berlin (koncert)

  • Velká Británie

    Depeche Mode: Live in Berlin

Dokumentární / Hudební

Velká Británie, 2014, 130 min

Režie:

Anton Corbijn

Komentáře uživatelů ke koncertu (7)

  • Anderton
    *****

    Anton Corbijn v jednom rozhovore tvrdil, že vo filme je málo pohľadov do publika, aby si divák užil koncert z pohľadu návštevníka. Našťastie to nie je pravda a tá druhá poznámka je blbosť, pretože to by musel byť celý koncert snímaný jednou kamerou. Ďalej tvrdil, že prestrihy do publika sú iba v prípade piesní, kde kapela spolupracuje s návštevníkmi, lenže to je v každej piesni. Setlist je fajn, veľa prekvapení neponúka, ale predsa sa len nejaké nájdu. Všetci vieme, že najväčšie hity nesmú chýbať. Škoda len, že sa zase jedná o nahrávku z haly, keď už prvá časť turné bola štadiónová, taký záznam z olympijského štadióna v Berlíne by bol monstróznejší. Ale zase lepšie, ako ho nahrávať z polorozpadnutých Pasienkov.(23.12.2014)

  • francy
    *****

    Včera dávala stanice ZDF kultur.(27.12.2015)

  • Bernhardiner
    *****

    Koncertní záznam jak má být! Depešáci v Berlíně jsou o něco lepší než v Barceloně, kde se režisér zaměřoval na zbytečné detaily, jako jsou Gahanovy boty a podobně, a mnohem lepší než záznam z Milana, který doplatil na přílišnou kreativitu režiséra. Depeche Mode předvedli, jak u nich bývá dobrým zvykem, výborný výkon. Jen jsem si všiml, že různé klepy o rotržce mezi Davidem Gahanem a Andrewem Fletcherem se asi budou zakládat na pravdě, ti dva se v závěru, pokud jsem se dobře díval, ani neobjali a Gahan Fletcherovo jméno během celého koncertu jedinkrát nevyslovil. Ale to mi zase tak nevadí, jen doufám, že to nepovede k nějaké hlubší krizi uvnitř kapely. David Gahan tu opět potvrzuje, že je nejen skvělý zpěvák, ale baví také svými psími kusy publikum. Proti setlistu také nelze nic mít, jsem rád, že na záznamu zazní celkem sedm kousků z jejich posledního studiového počinu, který ve všech ohledech předčí Sounds of the Universe. Ještě bych zmínil skvělé projekce - ty jsou tak jako celý záznam z dílny Antona Corbijna. Projekce k Halo je přímo magická. 100%(13.3.2015)

  • PeterJon
    **

    Toto fakt nie, Gore a Fletch mi pripomínajú koncerty Elánu v šesťdesiatke. Dave je zdémonizovaný a vyprchaný, vlní sa ako had a furt tie isté gestá - už to nie sú tí mladí chlapci udávajúci trend do roku 1990. Zmazal som to na piesni Walking in my shoes, lebo VLC mi neumožnil skipovať BR.(19.4.2017)

  • Roof
    *****

    Koncert Depeche Mode patří k těm světovým hudebním událostem, které nikdy nezklamou. Jeho alfou i omegou je poctivá hudba, kterou produkují ve spolupráci s velkými individualitami. Skvělé muzikantské výkony a práce Antona Corbijna.(22.11.2014)

  • Nýdnol
    ****

    Těžko si představit depešáckej sound bez vlivu německý metropole. Anton Corbijn si toho byl vědom a připravil parádní koncertní záznam, který je proložen rozhovory s členy depešácké crew, fanoušky ale i nahodilými občany Berlína. Toto je zobrazeno v typicky corbijnovské černobílé vizáži. Koncertní skladby mají rovněž opět vychytanou vizualizaci, která jenom umocňuje feeling z muziky téhle legendy. Z celého tracklistu mě nejvíc nadchla skladba Halo (nyní v úpravě od Goldfrapp), kde hlavní protagonistka doprovodné vizualizace prochází koncertním kotlem. Dále pak klasická Black Celebration, kde se za zvuku syntenzátoru světelné rampy pomalu spouští nad hlavy kapely a vy máte pocit, že jste právě přistáli na planetě Depeche Mode. Další zajímavou vizualizaci má další klasika Enjoy The Silence, u které vždy Corbijn zvolí jiné téma a přesto vychytané a také Gahanova chlouba Should Be Higher. Zajimavý okamžik nastane při Pain That I'm Used To, kde se klávesák Peter Gordeno chopí baskytary. Škoda, že se k tomuhle kroku neodhodlal Fletch, určitě by tim umlčel všechny pochybovače o své (ne)muzikálnosti. Co by na to asi říkal Alan Wilder :-)? Překvapením rovněž bylo Martovo akustické okénko, kde se rozhodl pro skladbu But Not Tonight, která se rázem proměnila z diskotékové vypalovačky v nádhernou baladu. U Personal Jesus zase DM hezky provokativně natahují úvod a to jen potvrzuje to, jak si celou show hodně užívaj. Na koncertech jsem byl u vytržení, když začali hrát mou oblíbenou Barrel Of a Gun, tato pecka se ale z nějakého mě nepochopitelného důvodu na záznamu neobjeví a to je velká škoda, jelikož ji naživo na standartní šňůře prakticky nikdy nehráli. Rovněž trochu zamrzní i absence posledního alba Sounds Of The Universe, ze kterého bych uvítal alespoň nářezovku Wrong. Samozřejmě tu nesmí chybět klasiky Walking In My Shoes, I Feel You, Clarkovská Just Can´t Get Enough a samozřejmě hymnická Never Let Me Down Again (profláklé mávání rukou nelze ignorovat ani když sedíte v obýváku na gauči). Celkově se tedy jedná o další corbijnovsky depešáckou podívanou, kterou nemůže žádný oddaný černooděnec ignorovat.(12.1.2015)

  • one2
    ****

    Bohužial vydané iba na DVD,ale aj tak super.Strih Anton Corbijn,čo viac si želať.Po zvukovej stránke je to urobené vynikajúco(19.11.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace