Reklama

Reklama

Krásný Serge

  • Francie Le Beau Serge (více)
Trailer

Obsahy(1)

Mladý muž François se po letech vrací do rodného města a jeho návrat je probuzením do deziluzorní reality. Z jeho přítele Serge se stal alkoholik a násilník, který trpí v manželství bez lásky. Celé městečko se zmítá v nejistotě a rezignovaně přistupuje na pokles významu. François sice kritizuje přístup obyvatel, ale zároveň se jim snaží pomoci, zvláště pak Sergeovi...
Významný francouzský režisér Claude Chabrol vytvořil filmem KRÁSNÝ SERGE jeden z prvních titulů francouzské nové vlny. Pro Chabrola byl jeho celovečerní debut značným úspěchem, který doznal ocenění i na filmových přehlídkách. KRÁSNÝ SERGE vyniká ponurou a syrovou atmosférou, realismus současného života zcela vylučuje sentiment a plačtivost, ke kterému by příběh mohl sklouznout. V hlavní roli vynikl Jean-Claude Brialy, za zmínku stojí také participace skutečného manželského páru Gérard Blain – Bernadette Lafont (pro ni to byla její první filmová role). Kritici filmu vyčetli pouze nepříliš šťastnou hudební stránku. Již v roce 1958 byl snímek uveden na filmovém festivalu v Locarnu, francouzská premiéra proběhla až 10. ledna 1959. (argenson)

(více)

Recenze (18)

Matty 

všechny recenze uživatele

Stejně jako jiné novovlnové debuty, také ten vůbec první, Chabrolův, je vystavěn na kontrastech. Naturalistické herectví a nemalebné zobrazení vesnické reality (k autenticitě přispělo, že ve vedlejších rolích vystupovali obyvatelé vesnice Sardent, ve které se natáčelo, a ve které Chabrol vyrůstal), bylo obohaceno nadčasovými otázkami viny, zrady nebo sebeobětování, a zasazeno do melodramatického rámce (výrazně symbolická závěrečná třetina bývá dokonce interpretována jako pouhá vize Françoise, který se chce vidět jako spasitel). V nakládání s ústředními tématy se projevuje Chabrolův ambivalentní postoj ke katolictví, mísící ironický odstup s přesvědčením o nutnosti určitých mravních zásad. ___ Kontrastní je také promyšlenější, intelektuální herectví Brialyho a syrově fyzický projev Blaina. Rozdílné vystupování částečně vychází z minulosti jejich postav. Zatímco pro Françoise, který přijíždí z města, představuje venkov idylické místo a připomínku bezstarostného dětství, Serge se z vesnické ustrnulosti nikdy vymanit nedokázal a nechává se jí pomalu zevnitř rozleptávat (k převrácení tohoto rozvržení rolí dochází v Bratrancích, s venkovanem přijíždějícím do Paříže). Dal přednost otcovské roli, ve které ale selhal. Ztratil motivaci ke změně, sklonil hlavu a přijal pozici poraženého. Jediné chvilkové vysvobození pro něj představuje alkohol a občasná rvačka. V širším významu Serge zosobňuje úpadek francouzského venkova, který se teprve od 60. let začal stavět na vlastní nohy. ___ K věrnému zachycení vesnického mikrosvěta přispěla kamera, za kterou stál Henri Decaë, jenž se naučil natáčet levně a rychle díky spolupráci s Melvillem. Točilo se výhradně v reálech, pokud možno za využití přirozeného světla. Stylisticky uhlazené drama bez formálních působí navenek velmi tradičně, jako navázání na estetickou koncepci neorealistů, nikoli jako snaha o zpřetrhání vazeb s dřívějšími trendy. Kombinace realistické mizanscény s metafyzickými tématy, práce s několika plány akce a přechody mezi nimi (po vzoru Langa a Renoira), přepínání hledisek (zdánlivě subjektivní záběry se ukáží být objektivními), zvýrazňování rozdílných charakterů obou mužů jejich umístěním v záběru a barvou, která je jim přiřknuta (černá/bíla) a „fluidní“ kamera, vytvářející dojem plynulého toku záběrů (které na sebe často navazují typem pohybu), však svědčí o touze dělat věci po svém. S větší mírou upřímnosti a formální (sebe)uvědomělosti. Apendix: k nemnoha vtipným okamžikům tragicky směrovaného příběhu patří odkaz na partu okolo Cahier du cinéma – Sergovi dva vesničtí kumpáni se jmenují La Truffe (čili Truffaut, kterého hraje samotný Chabrol) a Jacques Rivette (kterého hraje asistent režie Philippe de Broca), ve dvou postavách se tak scházejí hned čtyři režiséři nové vlny. 75% ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Pro Chabrolovu tvorbu mám jistou slabost, takže na jeho úplně první film jsem byl opravdu zvědavej. Oproti jinejm filmům od Chabrola, který jsem viděl, se tenhle film odlišuje v jedný věci. Chabrolovy filmy jsou obvykle o lidech z vyšších vrstev, který žijou v nějaký honosný vile se služkou, zahradníkem, atd... Tady Chabrol naopak naservíroval hnusnou, špinavou vesnici plnou nejrůznějších ztroskotanců, opilců a bláznů. Bydlet na takovym místě, tak asi taky budu chlastat hned od rána. Jinak téma je nadčasový a film nepůsobí nějak moc naivně nebo blbě ani v současnosti, ale je to trochu nuda. Můj problém s filmem je asi v tom, že mi oba hlavní hrdinové strašně lezli na nervy. Francois se chová asi jako Brandon Wolš z BH 90210 a působí trochu jako mimoň. A Serge je takovej kokot, že ho litovat opravdu nejde. Líto mi bylo akorát tý jeho manželky a jemu bych naopak nejradši dal přes držku. Ale je to zajímavej pohled na Chabrolovy začátky. Nutno dodat, že jeho novější filmy se mi líbily většinou víc. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Krásný Serge se mi líbí stejnou krásou jako třeba Kočka na rozpálené plechové střeše nebo Kolt pro leváka. Jednostranně vnímaví živí řváči, kteří trpí, lapení ve vůči nim necitlivém prostředí. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Často sa stáva, že najväčší frajeri a snílkovia skončia napokon ako lokálni opilci, žijúci až do smrti zo svojich zlatých stredoškolských časov. Krásny Serge dopadol presne tak. Celý deň chľastá, ženu ponižuje, hoci ju svojim spôsobom miluje. Pred kamarátom z detstva sa hanbí a zároveň túži po jeho pomocnej ruke. Ten, kvárený pľúcnou chorobou, sa inštaluje do úlohy akéhosi spasiteľa. Trefné podobenstvo, platné i dnes. Užívateľ garmon píše, že mu vo filme po rokoch kopa vecí zostarla. Mne sa naopak zobrazené veci vidia ako veľmi živé a dodnes aktuálne. Chabrol nesklamal ani vo svojej režijnej prvotine. Akomsi Intímnom osvetlení na vážnu nôtu. A s nádejou, že dieťa ten marazmus snáď - aspoň na čas -utlmí. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Francois Truffaut kdysi napsal, že tento "Chabrolův film začíná psychologií a končí metafyzikou." A opravdu! Film začíná příjezdem Francoise do rodné vesnice, kde se chce zotavit po těžké nemoci. Francois ale velmi rychle zjišťuje, že "nemocná" je sama vesnice, její obyvatelé a zejména Serge - Francoisův někdejší kamarád a kumpán, který byl v mládí "krásným Sergem"; kingem, kterému patřil svět, ale ze kterého čas, prostředí a manželství bez lásky udělali trosku utápějící se v alkoholu, depresích a deziluzi. Z úvodní psychologické črty Chabrol rozvíjí nadčasový a v mnoha ohledech až děsivě aktuální příběh zapomenutých frustrovaných lidí s minulostí a bez budoucnosti, vědomě pasivních jedinců volících pudovost před aktivním vzdorem vůči nepřízni okolností. Přestože má Francois stejné kořeny, představuje v tomto prostředí cizí element. Serge a Francois jsou v jádru stejní a film tuto podobnost & vzájemnost reflektuje v mnoha situacích. "Osud" ale jejich role pozměnil a vedle tápajícího drsného Serge vidíme uhlazeného Francoise, v němž rostou mesiášské snahy, vrcholící v mnohovrstevnatém, takřka snovém, metafyzickém závěru. Již zmíněný Truffaut také napsal, že tento film je jako "šachová partie dvou mužů. Gérard Blain [Serge] má černé figurky a Jean-Claude Brialy [Francois] hraje bílými. V okamžiku, kdy se setkají, si barvy vymění a hra skončí remízou." Dalo by se sice polemizovat o pořadí těch barev, nicméně ten příměr je opět docela trefný. Krásný Serge je vyzrálý film, který v ničem nepřipomíná debut. Technicky perfektní se skvělou kamerou. Povedený mix neherců se skvělými profesionálními herci významně zvyšuje autenticitu snímku, který balancuje někde na pomezí nové vlny a neorealismu. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Nikdy nepochopím, proč se Chabrol pouštěl do pokusů o horory. Když to nedělal, dokázal natočit výborné filmy. Líně plynoucí příběh Francoise, který se po letech vrací do rodné vsi a snaží se ji vnímat takovou, jaká zůstala ve vzpomínkách, je jasným důkazem, že Chabrol točit uměl už ve svých začátcích. Krásně propracovaná atmosféra, nápaditý vizuál a výborné herecké výkony tvoří sympatický a kompaktní celek. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Naprosto klasické a ničím vyčnívající vyobrazení zejména mravního a morálního rozkladu obyvatelstva k podobnému rozkladu téměř předurčeného. Režisér nás vzal na exkurzi do vesnice, kde se zájmy tamního obyvatelstva omezují na alkohol a obšťastňování všeho, co mám minimálně 1 použitelný otvor a jednají výhradně pudově bez jakýchkoli vyhlídek na budoucnost. Do tohoto prostředí se vydává samozvaný mesiáš, který se zpočátku dychtivě snaží pomáhat někomu, kdo o pomoc absolutně nestojí. Sám ovšem záhy podlehne pokleslému způsobu života. Na svoji dobu jistě velice hodnotné dílo. Z pohledu dnešního diváka už pouze relativně zajímavá podívaná, která nepřichází s ničím, co bych už dříve neviděl a ani to nepředkládá lépe, než bych kdy viděl. Ve filmu nechybí promiskuita ani trocha toho incestu, takže každé prase si přijde na své. V závěru bych rád předeslal, že nehodnotím historickou hodnotu filmu. Jako milovník filmů a rozmlsaný divák hodnotím pouze svůj divácký zážitek a ten byl snad jen lehce nadprůměrný. Slabší 3*. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Chudák François, oběť dvounásobního střetu – s lidmi plnými lhostejnosti a negativních nešvárů v rodné vesnici a zároveň střetu s realitou hodně odlišnou od tolik idealizovaných vzpomínek. Sledovat hodinu a půl, jak se nevyléčitelný optimista snaží marně pomoct svému starému kamarádovi Sergemu, nyní alkoholické trosce, bylo pro mne nejen hodně tísnivé, ale i psychicky dost vyčerpávějící a náročné. Na druhou stranu musím uznat, že to, co jsem sledoval, bylo režijně i herecky odvedeno na vysoké úrovni. Velice smutný obraz návratu do rodné hroudy a vesnice 13 let po válce bez pozlátku nabídne kromě jiného i působivý vizuál a vyladění atmosféry příběhu s počasím v přírodě. Na scénu s vláčením Sergeho v opilém bezvědomí podél zasněžené cesty (a v památný rodinný den k tomu) jen tak nezapomenu... 80% (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) ()

classic 

všechny recenze uživatele

... A Francois toho Sergea doslova dokopal k práve rodiacej Yvonne, keď vonku je akurát veľká zima, noc, kedy i snehové vločky padajú na cestu, ale to moc predbieham udalosti, ktoré sa predtým strašne vyostrili, defacto, to som už na samom konci, ktorý pre jednu stranu skončil tragicky, že niečo zomrelo, no, zase niečo sa zrodilo... Radšej prejdem na úplný začiatok, keď predstavím príliš idealizovaného Françoisa Bailloua. Vracia sa do prostredia, v ktorom vyrastal, do malého, ospalého, dedinského mestečka s fungujúcou infraštruktúrou, kde vidieť školu, do ktorej decká dochádzajú i kilometre zo svojho bydliska, čo bolo voľakedy úplne bežné, žiadne školské autobusy nejestvovali. Okrem výchovno-vzdelávacieho zariadenia taktiež „praská vo švíkoch” i hostinec s ubytovaním, kde jednak hore bude bývať Francois, že pre zmenu dole bude Serge nasávať svoje pravidelné fľaše červeného vína, z ktorého sa medzitým stal, čo bol Francois preč, ako už napovedám, alkoholik. Ďalej tu máme postavy-Máriu, Glomauda, Kňaza, s ktorými bude mať Francois čo dočinenia, ale najviac s tým, od ktorého by to v žiadnom prípade nikdy nečakal !? Všetci obyvatelia akoby zaspali dobu, stagnujú, že Francois s tým chce niečo urobiť, predovšetkým pomôcť Sergeovi, ale nebude to jednoduché... _ Kritici z filmového časopisu Cahiers du cinéma založili „hnutie” La Nouvelle Vague, medzi ktorými bol mimochodom aj progresívny Claude Chabrol, ktorý vôbec ako prvý prišiel s Krásnym Sergeom, a až potom dorazili Truffaut, Godard a cetera. A práve jeho debut považujem zrejme za najstrhujúcejší s mimoriadnym režisérskym štýlom, ktorý mi bol extra sympatický ! ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Chabrolova raná tvorba ukrýva v sebe filmárske čaro nepoznaného. Francúzsku "novú vlnu" netlačí do mestských ulíc a kaviarní, ale na nehostinný vidiek, kde sa osudy hrdinov prezentujú oveľa drsnejšie a živočíšnejšie. Keď sa mladý, chorľavý Francois ( Jean-Claude Brialy ) vráti do rodnej dediny, svet už nie je taký ako predtým. Stretáva kamaráta Sergeho ( ), ktorý je zlomený nešťastnou láskou k manželke a hlavne alkoholom. Dezilúzia, pocit zrady a viny sú na dennom poriadku a tak Francois vidí jedinú cestu v pomoci pre blížnych... Pači sa mi Chabrolova tvrdohlavosť a istá tragika, ktorou v pozitívnom zmysle ostreľuje diváka. Film síce pôsobí drsno a depresívne, má však v sebe pozitívne myšlienky, pre ktoré sa oplatili tento film vidieť. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Na Chabrolově celovečerním debutu mě oslovila především jeho nesmělá spiritualita, zkusmé a nejistivé nahlížení vnitřního přerodu, zároveň dychtivé i pochybující – o tom, zda je vůbec možné ho dosáhnout, i o možnosti zprostředkovat tuto proměnu druhým. Divadelní úspornost celku si mě podmanila neméně. Právě díky této prostotě také se předání zkušenosti svědecké i metanoiy daří a strohost vyprávěného umožňuje opakovaně do něj vstupovat a podílet se na něm – tázáním i vlastní proměnou. ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Chabrolův celovečerní debut patří k startovním filmům francouzské nové vlny a nadchnul mě podobně jako kdysi U konce s dechem. V paměti mi nejvíc utkvěla krásná parelela, kdy se Francois ptá Serge, proč je ten starý rybník v tak hrozném, zaneseném stavu, a ten mu odpovídá, že aby se to spravilo, musel by se toho někdo opravdu chopit a chtít to změnit... což nikdo neudělá. To v kostce vypovídá, kam Chabrol celým snímkem míří. Je to ostrá kritika maloměšťáckých poměrů, kdy je zanesený rybník jen synekdochou zlenivělého, "zaneseného" myšlení, neschopnosti jednat a změnit se. Stejný je i titulní hrdina Serge, který si uvědomuje, že by mohl být lepším člověkem, ale vědomě si volí nic neudělat. Drobných, mrazivých detailů je ve snímku celá řada (např. Mariina věta po znásilnění: "Vjel do mě jako had"). Mimochodem na banalizaci znásilnění, které je mezi muži odbyto dvěma zlehčujícími větami, se ukazuje i to, že Chabrol skvěle rozumí svým postavám, ale jen málo pochopení projevuje pro ženy - to je ale ostatně typické pro celou novou vlnu prosáknutou sexismem různých podob. I přesto je to silných pět hvězd. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Po letech mi spousta věcí zestárla - Chabrol neměl nikdy dost nadhledu nad žánrem melodramatu, neměl ani dost švihu pro cinema verité - při vší dobré vůli pro mě Serge dnes trpí rozvleklostí a s ní spojenou režisérskou bezradností, bernanos-vštinou bez bressonovské kázně a hlavně patosem, který přitom Nová vlna ráda splachovala. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Taky lahsi nadpriemer, uz som davno vsimol, ze frajeri a najvacsi insideri, lidri kolektivu koncia v dospelosti alo luzri .. tu sa jeden takyto chlapik vratil domov, kde si predstavoval veci, ktore mal zidealizovane este z destva - hovno, hovno, cakala ho drsna spinava realita. tak to v zivote byva. Je pravda, ze kopa veci behom casu brutalne zostarla, halvne vizual, ten bol est v 50. rokoch na urovni, dnes uz znacne ohlodany zubom casu. Preco davam vysoke hodnotenie je slusna atmosfera, ta ostala aj po 60 rokoch a slusne herecke vykony : 75 % ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Krásný Serge je existenciální poezií niterné rozervanosti katolické kanonizace. Krásný Serge, to je jasný rozpor mezi zidealizovaným vykreslováním zdravého venkova a jeho skutečným stavem, zároveň je i intimní ztrátou iluzí romantického snílka v neúprosné konfrontaci s realitou života. Všeobjímající pocit beznaděje je ztrátou víry v lidskou důstojnost, osobní tragédie se zmítá bolestí a ochromuje schopnost nepodléhat pudovým unikům morální devastace nitra, které v osamělosti a bolesti přestává věřit v život. Claude Chabrol vyšel ze své osobní zkušenosti, do existenciální básně rozervaného nitra s povědomím o důležitosti povznesení lidského ducha cynicky vnáší ušlechtilou pokoru křesťanské podstaty společenského soužití, a nechává jí srážet s traumaty, zatvrzele ublíženým vzdorem a přízemností niterných útěků v ubíjejících konturách neměnnosti lidského utrpení. Tím hrdinou existenciální rozervanosti katolické kanonizace je François Bayon (pozoruhodný Jean-Claude Brialy), mladík, jehož dětské vzpomínky na život vesnické komunity se po letech bortí v těch bezprostředních výjevech zoufalství lidského nitra. Titulární postavou a hlavním aktérem ztráty víry je Serge (velmi zajímavý Gérard Blain), Françoisův nejlepší kamarád z dětských let. Jeho nitro nedokáže čelit kruté ztrátě iluzí a frustrace se bouří v alkoholovém úniku a tělesných instinktech. Hlavní ženskou postavou je Marie (pozoruhodná Bernadette Lafont), Sergeova švagrová a téměř dospělá dívka v živočišném prožívání života, které je náplastí niternému pocitu naplněnosti. Důležitější postavou je Yvonne (zajímavá Michèle Méritz), Sergeova manželka a Mariina starší sestra. S posledními zbytky síly čelí všeobecnému podléhání mizérii a doufá v naplnění manželské harmonie. Z dalších rolí: osamělý pijan a Yvonnin otec v úlevě podlehnutí pudu Glomaud (Edmond Beauchamp), rezignovaný vesnický farář (Claude Cerval), nevěřící vesnický doktor (André Dino), hostinská a Françoisova bytná, paní Chaunier (Jeanne Pérez), další Françoisův kamarád z dětství a pekař Michel (Michel Creuze), či místní mladíci La Truffe (Claude Chabrol) a Jacques Rivette de la Chasuble (Philippe de Broca). Film Krásný Serge je jedinečným manifestem francouzské Nové vlny. Rozervanost nitra si žádá hodnoty a odmítá tu slepou poslušnost tradičního vnímání života. Intimní bolest zpívá svou existenciální báseň a pochybnosti. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Pár let života ve městě proměnilo Francoise v distingovaného člověka, jinak by pravděpodobně dál zůstal tupým křupanem se sklony k těžkému alkoholismu. Tvůrci v úvodu filmu děkovali občanům Sardeltu za spolupráci, výsledným dílem je ale pravděpodobně příliš nepotěšili. Příslušnost k vesnickému obyvatelstvu je tu vykreslena div ne jako vážná úchylka. Místní doktor nemůže být schopen léčit, farář je vulgární cynik, mladá dívka není schopna citu a tak dál a tak podobně. Morální rozklad má do značné míry na svědomí alkohol. Kde právě neteče, tam se alespoň povalují prázdné láhve. Neuměřeností a nezamýšlenou hloupostí je prodchnutý nejen obraz, ale jsou jich plné i dialogy. Úmysly byly dobré, ale snad proto nás přivedly až do pekla. A tím byl závěr filmu. Záběry na “opilého” Serge smýkaného po sněhu Francoisem byly moc špatné na to, abych si je dokázal vysvětlit dobou vzniku. ()

Reklama

Reklama