Už je tady zas

Skvělá kniha adaptovaná do průměrného filmu. Dokud se tvůrci drží literární předlohy (zhruba 3/4 filmu), film funguje, jakmile do silné literární látky naroubují svůj vklad (tedy v momentu, kdy ve filmu vychází kniha a začíná se podle ní točit film), začínám mít se snímkem problém - jednak mi vadí postmoderní prvek, takový ten CharlieKaufmanovský metafilm o filmu, s tím spojený posun od satiry ke crazy komedii, a především pak to násilné ideologické zakotvení - co Timur Vermes říkal v knize mezi řádky, nenásilně a náznakem, je náhle divákovi servírováno naprosto polopaticky a samý závěr už je jenom tupě ideologický...propojení s fenoménem uprchlické krize? Laciněji už to podat nešlo... Stejně mi vadila podivná formální stránka (televizní look, laciná mizanscéna...) a některé herecké výkony (především nemastný neslaný představitel Sawatzkeho). A v čem byl film naopak povedený? Dokud se děj drží románu, je znát, že literární předloha je opravdu silná a originální satirická kniha. Předně velká metafora toho, že dnes se dá svět nejlépe ovládnout skrze média (což věděl ve své době i skutečný Hitler, proto to říšské ministerstvo propagandy, Joseph Goebbels, Leni Riefenstahl, UFA, filmové týdeníky v kinech etc). Timur Vermes prostřednictvím fiktivní oživlé postavy říšského vůdce sarkasticky analyzuje současnou německou politickou scénu (proto jeho knihu docení především čtenář, který se v politickém dění u sousedů alespoň trochu orientuje, stejně jako v německých historických reáliích). Co se Vermesovi skutečně povedlo, je oslí můstek mezi literárním Führerem a německou stranou zelených, přičemž se svými vlastními soukmenovci z NPD příliš nesouzní (i tady by jistě proběhla po převzetí moci ,,Noc dlouhých nožů"). A ještě sofistikovanější je fakt, že Hitler coby hlavní hrdina působí jako neškodný mírně podivínský sympaťák, Timur Vermes celkem kongeniálně nastiňuje způsob, jak se kdysi nenápadně a pozvolně dostal k moci, jak ho asi kdysi ve 20. letech vnímal německý národ... Neškodná figurka, která je trochu směšná, ale celkem charismatická, a která z řečnického stupínku na tribuně či skrze televizní obrazovku může říkat vlastně cokoliv, všechny ty kontroverzní věci posluchač/divák apaticky přejde...jen ten holokaust opravdu není vtipný... (21.03.2016)

Musím říct, že ta mystifikace byla ke konci značně překombinovaná a spolu s dlouhou stopáží ztrácel tenhel nedokument na atraktivitě. Skvělá je myšlenka hodit Hitlera mezi lid a jen natáčet, bezchybný. Moc medií, ohraný, ale budiž. Ovšem celá ta omáčka, natáčení filmu na základě filmu, atd, to bych vynechal. Co se mu podařilo skvěle, bylo vyvolání pocitů z dnešní doby / situace a z tý mě dobře není. (22.05.2016)

"Smutné je, že má pravdu..." Nemci trafili do čierneho. Táto konfrontácia minulosti a súčastnosti v podobe návštevy Hitlera nemá chybu a výborne som sa bavil. Nie, neboli to salvy smiechu, ale Hitlerove hlášky boli trefné, vtipné, pravdivé a pútavé , čo bol pravdepodobne zámer a jasné poukázanie na to, ako v nedávnych časoch dokázal strhnúť masy ľudí. Asi najčastejšie boli narážky na migrantov a celkovú neznesiteľnú situáciu v Nemecku, čo je veľmi aktuálne, ale v dobe natáčania to ešte nebolo tak vyhrotené ako dnes. Názory a reakcie ľudí sú prirodzené, nehrané, veľmi pravdepodobne točené skrytou kamerou. Cestovanie po Nemecku a rozhovory s bežnými ľuďmi - to sú najlepšie momenty filmu. Prvý priamy prenos, v ktorom Hitler vystúpil v tv a zaujal celú halu tým, že využil silu ticha a neskôr hovoril pravdu o súčasnom živote v porovnaní s tým minulým, donúti každého k zamysleniu a chtiac nechtiac musíme uznať, že má pravdu. Celkovo výborná komédia, skvelý film a skutočná sonda do duše súčasného nemeckého národa. 90%. (15.05.2016)

"Turci jsou v Berlíně? Asi Osmanská říše změnila průběh války." Posunout mě o sedmdesát let v čase, tak bych byl asi taky trošku zmatený, ale rozhodně ne tolik, jako když Vůdce potkal Ronalda z Hitlerjugend. Nicméně nastal čas, kdy Evropská komise svými pomatenými rozhodnutími donutila své poddané přemýšlet o tom, že by silní vůdci zase mohli vést samostatné národy. A do Německa zrovna jeden takový odkudsi přistál, takže ho můžeme poslat do akce. Není to však akce nějak výjimečně komická, ale spíš nutí k zamyšlení nad tím, kolik dobra přinesli ti zbídačení uprchlíci se s svými mobilními aplikacemi do Evropy. Na humor však také došlo, protože mě tedy zastřelení psa, svlékání v čistírně či šaškování s elektrickým ohradníkem donutilo ke smíchu. A označit Německo za zemi, kterou vede trapná, smutná vrba Merkelová ve spolupráci s křesťanskými alkoholiky, to už chce skutečné koule a za ty dávám čtvrtou hvězdu. Jen mě trošku mrzí, že se Vůdce nesetkal s vyvolenými árijskými fotbalisty, protože jsem si jist, že by ho moc potěšil pohled na současné německé reprezentanty se jmény Jérôme Boateng, Jonas Hector, Shkodran Mustafi, Karim Bellarabi, Emre Can, İlkay Gündogan, Sami Khedira či Mesut Özil. (08.07.2016)

Satira, která donutí k zamyšlení. Ctižádostivý dokumentarista se chytne nečekané příležitosti. Říšský diktátor se totiž k vlastnímu překvapení ocitá v německé současnosti. Nepochybuje o tom, že to, co způsobil, by bylo špatné. A film jako takový zřejmě nepopírá to, že i dnešní svět je plný růžky vystrkujících Hitlerů. Ostatně někteří ho mají za hvězdu, jiní se k němu chovají ochranitelsky jakoby zapomněli, jak zásadně je odpovědný za zločiny nacistického režimu. Je evidentní, že vznik snímku nemohl být snadný, Oliver Masucci nicméně herecky velmi potěší, výsledek má výborné momenty, ovšem místy je i dost kostrbatý, takže na nějaký zajímavý zápis do filmové historie můžeme zapomenout. Svěží nápad se ale určitě cení. (16.11.2018)