風に立つライオン
Lion Standing Against the Wind
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Hiroši SaitóKamera:
Nobujasu KitaHudba:
Kódži EndóHrají:
Takao Ósawa, Satomi Išihara, Jóko Maki, Rjóhei Suzuki, Masato Hagiwara, Rendži Išibaši, Ajako Fudžitani, Hadžime Jamazaki, Kumi Nakamura, Honoka MacumotoObsahy(1)
Šimada Kóičiró (Osawa Takao) je poslán do výzkumného střediska v Keni. Zde se setká s utrpením a všude kolem sebe jen vidí beznaděj, a tak se rozhodne, že tu začne pracovat jako dobrovolný doktor a bude léčit pacienty zraněné v různých bitvách. Šimada se mnohokrát dostane do křížku se sestřičkami či kolegy z nemocnice, ale i tak si jde za svým podle svého nejlepšího uvážení. Potkává se zde s mladým chlapcem, vojákem, kterého boje nezranily jen fyzicky, ale i psychicky. Dokáže mu mu Šimada pomoci? A jak sblížení s chlapcem dopadne? (Zíza)
(více)Recenze (3)
Já mám prostě pro tyhle typy filmů slabost. Provází je taková ta hořkosladkost a člověk netuší, jestli po zhlédnutí má příjemný pocit nebo je smutný, že to dopadlo, jak to dopadlo. Na to, že je to film založený na písničce, si myslím, že odvedli dobrou práci a i přes svou délku je film určitě dobrý ke zhlédnutí. Slabší 4*. ()
Musím dať plný počet, pretože spôsob, akým je príbeh vyrozprávaný mi učaroval. Bol som strašne zvedavý na spojenie Afriky a Japonska a vyšla z toho citlivá štúdia o šťastí a ľudskej dobrote na mieste, kde je každý deň bojom o prežitie. Nádherne stvárnené charaktery a niekoľko emocionálnych vyvrcholení podaných úprimne a ľudsky až to chytí za srdce. Film je tak netradičný od Miikeho tvorby, že už viacej ani nemôže byť. O to možno viac žiari v jeho filmografií, ako niečo čo sa oplatí vidieť. Nielenže že to dokazuje a potvrdzuje jeho atribúty ako režiséra, ktorý dokáže rozprávať citlivo a bez explicitnosti( hoci v malej miere sa jej dostane do príbehu aj tu), ale zároveň to ukazuje iný aspekt Japonskej kultúry, ktorá v rámci rozprávačských postupov narúša zaužívanú schému a robí z filmu pozerateľné, úprimné a emocionálne dielo, ktoré sa oplatí vidieť. Finálny šanzón spustil slzu. A zároveň je to herecký koncert o viacerých postavách, ktorý nenásilne poukazuje na to, čo je s našim svetom v neporiadku. ()
Takashi Miike tady krásně ukazuj, jak moc všestranným režisérem je a že opravu zvládne jakýkoli žánr. A když říkám jakýkoli, myslím jakýkoli. Tady si troufnul na lidské drama, které ale umí podat s citem, že nebudete mít pocit, že se vás snaží nějak emočně vydírat. Navíc oproti většině svých filmů skvěle zvládá i pomalé tempo vyprávění. ()