La Femme de mon pote
Obsahy(1)
Micky s Pascalem jsou staří věrní kamarádi. Žijí v horském středisku, kde má Pascal dobře zavedený obchod se sportovními potřebami. Micky je svému kamarádovi bezmezně oddán. Jednoho dne se na sjezdovce objeví žena, která moc sportovního vybavení nemá. Ale za to má nádherné "nevinné" oči a především - potřebuje mužnou ochranu. Přesně takovou jí dokáže poskytnout Pascalova náruč. Na jedné straně se Micky cítí odstrčen a žárlí, na druhé straně začíná podléhat kouzlu Viviane... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (13)
Vcelku příjemný snímek odehrávající se de facto celý v jedné horské chatě. Trochu mne zklamal překombinovaný závěr - něco jako ve stylu hollywoodských romancí, ale i tak to byla především typická francouzská vizitka: exprese, přirozenost a inteligentní humor. Pro mně je to nejlepší, co můžu dneska v TV nebo v kině spatřit. Sešli se zde staří známí: Režisér Bertrand Blier (syn herce Bernarda Bliera), komik Coluche známý z filmu Křidýlko nebo stehýnko, T.Lhermitte (Mistři gagu), vamp I.Huppertová (Okno z ložnice). Většina z nich se sešla již ve filmu Buzíci. Roli T.Lhermitta měl původně hrát oblíbenec režiséra - Patrick Dewaere - který však cca 5 měsíců před zahájením natáčení spáchal sebevraždu. ()
Na Bertranda Bliera je možná Holka mýho kámoše skutečně až příliš „normální“, téměř neprovokuje, vyhýbá se obscénnostem, nevrhá náladu do absurdity ani do deprese, ale vůbec bych to nevnímal na škodu. Pro mě je určitě jedním z nejlepších Blierových filmů. :) Panu režisérovi se podařila pohodová, z větší části konverzačně laděná romantická komedie, kde humor nepůsobí násilně a celý děj poměrně dobře funguje i ve vážnější psychologické rovině. Vedle svérázného Choluche, který na mě tady v roli Mickeyho působil o dost sympatičtěji, než v Ahoj, tajtrlíku! ze stejného roku, mě velmi zaujala i mladičká Isabelle Huppert... tu více znám až jako starší, pojil jsem si jí dosud s úplně jiným typem (často spíše negativních) postav a v poloze obyčejné mladé holky, navíc s nesmírně sexy půvabem, mě mile překvapila. A spokojen jsem byl velice s celým filmem, herci hrají nadmíru civilně, scénář skvěle šlape, zápletka milostného trojuhelníku se zamotává a s přibývajícími minuty dost nabírá na napětí, ale vůbec při tom neztrácí na svém nadhledu a díky inteligentnímu vtipu umí i přes zdánlivě obehrané schéma zaujmout. Kombinace švýcarských Alp, francouzských herců a hudby amerického písničkáře JJ. Calea má určitě své kouzlo, zasněžené prostředí v pozadí spolu s písněmi vytváří příjemnou atmosféru a k závěru mě pomaloučku tento snímeček stále více začal chytat za srdce, či-li těch 5* po skončení musím dát. ♫ Every time I stop awhile, think about your sweet smile... [90%] ()
Film začíná záběry na lyžařskou idylku, hraje pohodová hudba a jsme tak dokonale navnaděni na bezduchou francouzskou komedii. No, u této verze příběhu o tom, že když se mezi dva chlapy vklíní jedna ženská, nevěstí to nic dobrého, jsem se příliš nenasmál, avšak: Huppertová jako svůdná mrška vyzařuje mimořádným sex-appealem a plýtvá jim i tam, kde není potřeba; pěkná statická kamera je vždy na tom nejlepším místě; pointa o mnohém vypovídá a současně rozřešení mnoha otázek nechává na nás. Málo hořké, málo vtipné, ale stále lehce nadprůměrné. 60% ()
Taková historka z hor. Chlápek si najde holku a jeho nejlepší kámoš (který s nima tráví prakticky veškerý čas) ji střídavě miluje, nenávidí, vyzivá a vyhazuje. Myslím si, že pocity poblaznění dokázal Blier vystihnout dobře a Coluchovi role onoho obstloulého poblazněného kámoše sedla skvěle a film dost táhne. Trošku jsem se těšil spíše na námět ,,dva se milují, třetí je navíc´´, to tady zas tak nebylo, ale i tak nakonec nelituji, že jsem po Otčímovi zase riskl další film Bertnarda Bliera, který kdovíproč natáčel filmy s potřebou, co nejvíc provokovat. Ale stejně jako v Otčímovi se mu zde podařilo svoje provokativní sklony lehce potlačit a natočit (zřejmě) o něco normálnější a hlavně vážnější film než obvykle. A opět se mi takovém případě výsledek překvapivě libill. Ten milostný trojúhelník a imtimní atmosféra mě skutečně celkem pohltila , takže jsem to nedokázal vypnout a byl jsem zvědavý, jak to dopadne a takovou střízlivou, smířlivou hořskosladkou pointu jsem vážně nečekal. ()
Trojúhelník je zřejmě věc, která Bliera fascinovala na celý život. A to zejména partnerský trojúhelník. Zde tedy dva kámoši, jimž do života vleze ženská. První třetina je zábavná, ona samozřejmě zamotá hlavu oběma. Pak nějak tvůrce neví, co s tím dál a plácá se s tím dokolečka dokola. Ke konci to zase trošku zvedne nahoru a uzavře důstojně. Ale ve srovnání se svěžestí dřívějších děl je tohle fakt unavené...60% ()
Reklama