Kdo neskáče, není Čech

Kladu si otázku, jaké je cílové publikum tohoto seriálu. Fanoušky fotbalu nemůže žánr docusoap moc nadchnout a současně diváci dokumentárních pořadů asi zrovna neholdují fotbalu. Nicméně i přes svou tematiku seriál mohl zaujmout. Bohužel vypadá jako nevydařený pokus o Okresní přebor live a všechno v seriálu, ačkoli se jedná o dokument, působí velmi neautenticky, nepřirozeně a křečovitě. Nemám z něj pocit, že takhle skutečně vypadá zákulisí vesnického fotbalu, nebo že postavy o sobě skutečně něco odhalují. Spíše se neobratně a nepřesvědčivě snaží vytvořit nepříliš pravdivý obrázek o sobě, svých rodinách a svém sportovním koníčku. (08.01.2015)

Vypadá to, že lidé co doposud postovaly komenty pod tento seriál, absolutně nemaj šajnu o fotbalu nižší úŕovně a o lidech, co nežijou jenom v hlavnim centru větších měst...je mi Vás líto a jak řikám, né kvůli hodnocení, ale kvůli těm sračkám co sem postujete hlavně Wrr (nakonec je z toho konspirační teorie o tom, jestli to všechno neni nahrané :DD) (12.01.2015)

„Vesnický“ fotbal je hluboká studnice nekorektních vtipů, bizardních příhod a specifických postaviček…..věřte mi, pohybuji kolem něho už několik dekád. Takže na první dobrou látka, mající hodnotu soli. To by jste však museli vycvičit nějakou ruskou agentskou mouchu, kamerku já připevnit na tělo a ona šup na strop. Ještě je jedna možnost, zaplatit si reálné herce a poprosit o scénář Petra Kolečka, ale tahle to celé působí věrohodné asi jako klokanice se slůnětem v kapse. Aktéři nepřirození (to není výtka k nim, tak bych se nechoval jako obyčejně, kdyby se přede mne postavil nějakej Pražák s kamerou), scény jako dopředu naučené…..celé umělé a svým způsobem falešné. Z celého projektu je cítit snaha povozit se na vlně Okresního přeboru….autenticita ovšem stojí v postavení mimo hru. (05.12.2018)

První díl dokumentární série dokládá, že i báječný nápad může skončit polovičatě, pokud se musí spoléhat na realitu, která vypadá zblízka barvitěji nežli na obrazovce. Zvláště když místo profesionálních herců, kteří umějí ztvárnit vyhraněné „týpky“, se amatéři přivykající postupně blízkosti kamery do vlastních „rolí“ zbytečně stylizují. Je to milé, ale stereotypní, než dokument všechny představí. Od svérázného svojetického trenéra po rodinnou sestavu kapitána tamního mužstva, ovšem také jejich družky, manželky, rodiče, děti, domácnosti. Než vůbec dojde na fotbal, střídají se mluvící hlavy sdělující opakovaně skoro totéž – Radši bych, kdyby se držel víc doma, ale zase mohl mít i horší koníčky než fotbal. Navíc se přidává domácí kletba prvních dílů, které nezačínají zásadní událostí, nýbrž ji krok za krokem připravují. V daném případě se chystá hospodská sešlost, tedy prase, transparent, kapela; dámy se malují, pánové ladí u piva strategii zítřejšího zápasu, účastníci venkovské zábavy rozpačitě předstírají, že kameru nevidí. Má to příjemný kolorit, ale pouze z něj se humor nezrodí; to je důvod, proč byl Okresní přebor zábavnější než skutečnost. Příští epizody se třeba víc „odbrzdí“, ale moc to nepomůže, jestliže si ponechají nejzbytečnější zátěž, totiž průvodní „sporťácký“ komentář spojující řečnické otázky s obnošenými pravdami o fotbalovém srdci. Silně připomíná bezobsažné řečnění, když při sportovním přenosu vypukne reklamní přestávka. (16.06.2020)

Sice nejsem sportovní typ, ale občas se na sport dívám. Tento výtvor má se sportem společnou jen základní myšlenku o tom že kdo není Čech ten asi neskáče. Styl dokumentu stylem fiktivní reality tomu dost ubírá na vážnosti a v celku se jedná o trapný pokus někomu něco zdělit ( nerozumím proč je to děláno tímto stylem ) (17.01.2015)