Dellamorte Dellamore
-
Cemetery Man
Horor / Komedie / Drama
Francie / Itálie, 1994, 105 min
Režie:
Michele SoaviObsah
-
Kdo by nechtěl být správcem hřbitova? Květiny, milé vdovy, mír a klid a na to všechno shlíží z kříže Ježíš. Zkrátka idylka. Přesně takový hřbitov spravuje Francesco Dellamorte. Francesco je ale trochu smolař, a možná proto právě na jeho hřbitově mrtví sedm dní po pohřbu znovu ožívají. Samozřejmě se s tímto problémem svěřil příslušným úřadům, ale kdo by věřil hrobaři, který vidí vstávat mrtvé... Francesco má však svůj hřbitov rád a na tento jeho malý defekt si již dávno zvykl. Opravdové problémy začínají, až když na hřbitov vstoupí Ona. Ano, ta, na kterou je muž ochoten čekat třeba celý život... (Holly_Wood)
Kdo by nechtěl být správcem hřbitova? Květiny, milé vdovy, mír a klid a na to všechno shlíží z kříže Ježíš. Zkrátka idylka. Přesně takový hřbitov spravuje Francesco Dellamorte. Francesco je ale trochu smolař, a možná proto právě na jeho hřbitově mrtví sedm dní po pohřbu znovu ožívají. Samozřejmě se s tímto problémem svěřil příslušným úřadům, ale kdo by věřil hrobaři, který vidí vstávat mrtvé... Francesco má však svůj hřbitov rád a na tento jeho malý defekt si již dávno zvykl. Opravdové problémy začínají, až když na hřbitov vstoupí Ona. Ano, ta, na kterou je muž ochoten čekat třeba celý život... Komentáře uživatelů k filmu (101)
-
POMO
Mimoriadne uletený výlet do záhrobníckeho prostredia, pri ktorom i Jacksonov BRAINDEAD pôsobí mainstreamovo. Samozrejme nemyslím množstvom krvi, o ktorú tu vôbec nejde, ale o autorskú štylizáciu, ktorá tu prekvapivo nepôsobí lacne ani smiešne a má svoju osobitú, sympatickú poetiku. Záležitosť pre veľmi úzku divácku obec.(28.1.2008)
-
Tetsuo
Michele Soavi získal asistentské ostruhy na Demons Lamberta Bavy a v Dellamorte Dellamore (aka Cemetery Man) už naplno projevil svůj vlastní talent. ____ Ten se projevuje romantickou poetičností, cynickým vtipem i kinematickou virtuozitou. Ruppert Everett, hrající správce hřbitova, jemuž probouzející se mrtvoly narušují milostný život, vypadá jako prokletý básník a jeho příběh je jakousi zombie verzí orfeovského mýtu, o lásce, která překonává smrt. Zamilovaný nebožtík, jak by se dal titul přeložit, je (v kontextu žánru zcela výjimečně) krásný, velmi brutální a vtipný film (což je pro žánr typické). Ostatní Soaviho dílka jsou vedle Dellamorte Dellamore sotva poloviční. ________ Podmanivé jízdy kamery, smysl pro expresivní úhly, detaily a vizuální pointy, to všechno umí Soavi zúročit tím nejlepším možným způsobem. (Např. hned v úvodu hlavní hrdina vychází ze sprchy a někdo klepe na dveře. Otevře je, venku stojí bledý muž s knírkem. Pohledem mu sklouzne na ruku s nehty od čerstvé hlíny, detail na ucho, po němž leze mravenec, střih - napřažená pistole. Suše a beze slova mu vystřelí mozek z hlavy a jde zvednout zvonící telefon. V pozadí dveří je přes uvolněný výhled padlého těla vidět světélkující hřbitov.)__________Jde o snad jediný zombie horor, který tak pečlivě dbá na obrazovou kulturu. Možná je to proto, že jeho styl (světlo a studiové dekorace) odkazuje k filmům, předcházejícím divoká, nezávislá a drogově odvázaná 60. léta, a shlíží se spíš v tradici nejslavnějšího období Universalu a RKO (tj. 30. a 40. letech). Zároveň si z této tradice trošku utahuje a navíc má dost dynamiky, aby se vyrovnal zběsilým splatterům jako Evil Dead a Braindead. A úplně navrch k tomu má ještě v hlavní ženské roli italskou Pamelu Anderson, Annu Falchi, dokonale ikonickou, s uzlem vlasů a la Hitchcockovo Vertigo, který si v erotické scéně na náhrobku svého otce rozpustí a odhalí se před námi v plné nahotě.____________________________ Časoprostor tohoto upřímně kašírovaného snímku připomíná mikrokosmos těžítka, v němž sněží umělé vločky, což je obraz, jímž vyprávění začíná i končí; obraz, který je i emblémem stylu Soaviho vyjadřování. Nikdy bych neřekl, že zombie film může být i přes záplavy krve tak něžný.(1.2.2009)
-
T2
║Rozpočet $4miliónov║Tržby USA $253,986║Tržby Celosvetovo $-║(29.12.2008)
-
DaViD´82
Libo-li béčkově stylizovanou "á la raný Peter Jackson" ujetost kde co věta to nesmrtelná hláška? Prosím, je to tu. Či snad raději existencionálně přesahové drama kde co divák to vlastní interpretace? Prosím, i to tu je.(25.7.2010)
-
J*A*S*M
Tragikomické drama o životě a smrti s kupou geniálním hlášek, popřípadě atmosférická gotická pohádka je cítit Itálií už zdálky. Je tu vyobrazen značně osobitý svět, jenž nesedne každému, hodně lidí bude mít po zhlédnutí spíš kritický pohled na tento snímek. Já osobně z filmu taky nejsem nijak unešen (druhá polovina je dějově prostě divná), ale tři hvězdy dám, přecijenom zábavné to většinu času je, atmosférické taky a některé hlášky si budu pamatovat hodně dlouho. Kdybych byl zrovna naladěn na filosofickou vlnu, šlo by hodnocení asi výš, ale já sakra čekal horor, kupu zombíků anebo aspoň logickou pointu, která by předchozí zmatené dění dokázala vysvětlit... no, snad jindy. Horror movie of the year(19.5.2008)
-
Shadwell
Musí se nechat, že Dellamorte Dellamore je nesmírně chytrý a propracovaný co do scénáře a všemožných metafor, pročež z tohoto důvodu vemte za vděk následující (-spoilerovou-) interpretaci: Celý příběh se odehrává v hlavě Franca, inženýra, který je v kómatu poté, co zabil několik lidí - vlastní rodinu, klienty děvky, která neopětovala jeho lásku apod. Jeho temnou stránku představuje Francesco, zatímco tu dobrou Gnaghi. Gnaghi dokonce dovede zkompletovat „skull puzzle“, jakousi metaforu smrti. Tím dává najevo, že smrti rozumí a nebojí se jí. Také proto si jako jediný dokáže udržet vztah s hlavou zombie holčičky. Zombíci vylézající z hrobu symbolizují Francovy vnitřní démony, pocit viny, přičemž Ona-děvka (celkem šukézní Anna Falchi) je z nich nejhorší. Tunel na konci není nic jiného než tunel smrti, který člověk spatří, když umírá (vědci ovšem už dávno zjistili, že tunel vytváří bio-chemické reakce v mozku, kterými reaguje na umírání těla, čili žádná metafyzika za tím není, ale to je vedlejší). Tunel ale končí, cesta nenásleduje. Zdá se, že smrt kamsi zmizela. Francesco tedy nabíjí dvěma náboji zbraň. Jenže vítězí dobrá stránka, Gnaghi zbraň zahodí, jejich role se prohazují. Franco konečně vyhání démony a v klidu umírá.(14.6.2008)
-
movie
Po letech čekání jsem měl přeci jen o malinko větší očekávání. Dávám hezké 3 1/2 * ... Rupert Everett je skvělý a komické pasáže jsou skutečně vtipné. Akorát jsem to moc nepochopil a to bude asi problém toho slabšího hodnocení.(8.5.2006)
-
EdaS
Poetický existenciální zombie art? Budu to muset sjet ještě jednou, abych si ujasnil dojmy a pojmy. Zatím značně nejistých 70%(6.9.2010)
-
Slasher
Černočerná hřbitovní romance s příjemně nevlezlým humorem. Film se honosí kouzelnou atmosférou a hlavní dvojkou - cynickým hrobařem a jeho věrným zaostalým pomocníkem. Nechybí ani spousta nemrtvých, ale rozhodně nečekejte typický zombie horor. Film od poloviny nabírá spád a ke konci se stává mnohem těžším, než bych čekal. Nic podobného jsem neviděl.(16.4.2006)
-
Shit
Na jednu stranu skvělej a originálně zpracovanej zombie-film, kdy Rupert Everret zabíjí co mu přijde pod ruku a fakt to dělá neskutečně hustě a stylově a na druhou stranu strašně zmatenej příběh, kdy prostě člověk neví co si o něm má myslet, jestli to co se odehrává je skutečný a nebo ne a když už sem konečně ze sebe vymáčk pointu, která by to celý vysvětlila, tak mě s ní konec poslal pěkně rychle a rezolutně do prdele. Nevim, asi jsem to nepochopil, nicméně mi ten příběh přišel dost podivnej, hlavně teda druhá půlka a jediný vysvětlení, který by na to sedělo a mě by se i dost zamlouvalo neplatí.(30.11.2007)
-
Mr.Apache
Existencialismus v hávu zombie tragikomedie. Metafora na úděl jedince jakožto kolečka v mašinerii, a na nemožnost útěku z jejího soukolí. Franz Kafka, George A. Romero, Ladislav Klíma a Meat Loaf si tu dávají dostaveníčko s italskými neorealisty. Proč to ještě neběželo na ČT2?(8.12.2006)
-
TheRaven
Cynické, zábavné, hororové. Hlavní hrdina od začátku sympatický a sype ze sebe jednu hlášku (moudrost) za druhou. U nás sice ne uplně známý, ale rozhodně kvalitní film.(13.6.2008)
-
Paldini
Skvělá hororová komedie (komedie???, ke konci spíše lynchovské drama), kde naprosto perlí Rupert Everett v titulní roli. Trousí jednu cynickou hlášku za druhou a vrací mrtvé tam, kam patří. ...a nejenom mrtvé.(28.12.2004)
-
Faustka
Ááách...ten..."Soavi - znalý mág", velice plodné italské hororové školy. Jsem uhranutá tím místem "Buffalora", dokáže navodit slastně dráždivý pocit, fascinuje mě ponurý hřbitov za noci, přes den téměř idilycký. -)) "Francesco Dellamorte"...semknutý poutem věčným, zadumán, vzápětí plný života posílá "mrtvé" zpět kam patří, udivující vážné hovory se "SMRTÍ"...i okouzlení jedinou bytostí, tak žádoucí, je totiž dokonalá..."ONA"...stále vracející se. -)) "Gnaghi"...věrný pomocník, nazývaný hlupákem(pozvracet starostovu dceru,jak směšně stupidní), ale v skrytu obohacený čímsi zprvu nedefinovatelným,co ti ostatní nevidí, jeho jediný hřích obžerství, je pro něj způsobem zapomnění, útěk před zhoubou temnoty, která čiší z každého koutu, stačí jen otevřít, vstoupit...do mrazivé, obestřené pavučinami, čpící zatuchlostí, přitom tak lákající..."KOSTNICE"...ano...je to tady, již navždy...lapena.(11.9.2009)
-
petero
Byť správcom cintorína kde sa mŕtvy, po siedmich dňoch a niekedy aj skôr, preberajú k životu je práca na plný úväzok a to hlavne keď dôjde k zrúteniu autobusu z útesu plného študentov. Krásne prostredie cintorína ktoré naberá tú správnu atmosféru s derúcimi sa mŕtvymi do noci ktorých treba likvidovať guľkou do hlavy, rýľom alebo krucifixom, správcove trefné cinické monológy („To je zas deň.“ vonku krásne slnečne), skvelí Rupert Everett a jeho osudová milenka s ktorou si to rozdáva na hrobe jej mŕtveho manžela („My sme pred sebou nemali žiadne tajnosti.“), inak krásna fínska modelka, to všetko pod taktovkou kúzelníka s atmosférou a prácou s kamerou Michela Soaviho v patrične uletenom duchu.(24.2.2008)
-
HorrorVamp
Šla jse do toho s tím, že je to komedie a ne horror, no a udělala jsem dobře, i když se to tam zombíky od začátku až do konce jen hemží. A ten hřbitov, nebo spíš kulisy hřbitova jsou udělány bravůrně, že Ingrid? :)) A ten kostrounek taky nebyl k zahození... krása:) Dellamorte Dellamore je moc dobrá komedie s hororovou atmosférou, ale kdyby byl tento film pojat trošku vážněji, tak by mu to vůbec neuškodilo, ba naopak.(20.11.2008)
-
Ruut
Vizualně strhující záležitost. Zdaleka nejlepší Soavihoi film vůbec. Těžko se to definuje jako žánr. Dlouho film působí jako výborná černá komedie, pak romance a nakonec se dočkáme i hlubších myšlenek. Jeden z nejlepších zombie filmů všech dob. A to ani nepotřeboval hektolitry krve a množství nechutností. Opravdu světlá vyjímka v tom italském zatuchlém a hnilobou nasáklem hororovém rybníčku.(29.5.2006)
-
d-corso
Přiznám se, že před zhlédnutím Dellamorte Dellamore, bych si ani v tom nejdivočejším snu nedokázal představit spojení zombie horor - Martin Heidegger. A ono nejenže existuje, ale je taktéž plně funkční. Na obzvlášťe vypečeném hřbitůvku v italském městečku Buffalora, exceluje Rupert Everett v roli hrobníka, sázejícího jednu marlowovskou hlášku za druhou stejně elegantně, jako (více či méně) mrtvé do hrobů. Černá komedie zhruba ve dvou třetinách přechází do mimořádně působivého existenciálního dramatu, kde jsou, mimo výše zmíněného Heideggera, často velmi svérázně parafrázováni a interpretováni myslitelé jako F. Kafka, K. Jaspers aj. Film v závěrečné půlhodině akcentuje, dle mého názoru, především zásady filosofie existence, nežli existenciální filosofie, domnívám se, že A. Camus a především J. P. Sartre, by ze závěrečné scény příliš radosti neměli. Otázkou pochopitelně je, zda by vůbec nějakou radost projevili. Inu, snad jen v případě, že by byli (pře)pohřbeni v Buffalora. A rozhodně nesmím zapomenout na jednu zásadní věc - výtečná hudba (Riccardo Biseo & Manuel De Sica).(3.10.2007)
-
666teen
Francesco je šéf. Má pod sebou stovky lidí. Francesco je správce krchova v jakési italské Díře. Někteří obyvatelé hřbitova trošku zlobí, takže je třeba je umravnit dum dum kulí, někdy postačí pohlazení rýčem. Takže tu máme další zombie taškařici? Kdepak, takhle jednoduchý to rozhodně není. Hlavní hrdina kromě úklidu tělesných schránek stihne prodělat osudovou lásku s velkým L (mimochodem Anna Falchi je neuvěřitelná samice!)a trousí existencionální moudra, aniž by u toho vypadal jako by utekl z Fontány. Já chci taky bydlet na hřbitově a balit vdovy na sbírku kostí. Paráda.(9.9.2010)
-
Vitason
V dětství toužíme po tom stát se kosmonauty, policisty maximálně popeláři, ale hrobaře nechce dělat zřejmě nikdo, ale na druhou stranu někdo to dělat musí. Francesco Dellamorte (Franta Smrt:-) neměl se svým jménem snad ani jinou možnost a tak spravuje malý hřbitůvek, kde po večerech zahání zombíky revolverem a krumpáčem zpět do hliněné postele. Cemetery man je černo-humorný, existencializační pokus, ve kterém nechybí naprosto nic (je tu sex na hrobu nedávno zesnulého manžela, líbání se zombičkou sice fešnou, ale pořád je to zombie, je tu i oživlá mrtvola na motorce a spousta dalších). Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl tolik headshotů. To vše je zabaleno do velice půvabné vizuální stylizace a do velice bizarního scénáře (,, Nahoře jsou tři mrtví. Ten maniak je zabil. Jé vy máte v ruce zbraň. To je dobře, alespoň se ubráníte.") I když by filmu prospělo menší zkrácení, tak mě dokázal připoutat k obrazovce. Když připočtu dobrou hudbu a zajímavý závěr, tak musím dát 4*(10.9.2007)
