Tempest, The (TV film)
Velká Británie / USA, 1980, 120 min
Režie:
John GorrieHrají:
Warren Clarke, Nigel Hawthorne, John NettletonObsah
-
Televizní přepis Shakespearova stejnojmenného dramatu, který byl natočen na jaře roku 1980 jako součást souborného provedení děl Williama Shakespeara. Hra sama představuje jednu z náročnějších prací, pro režiséry kvůli neskromným inscenačním požadavkům, pro diváka svým téměř osvícenským filozofickým jádrem. Třebaže je někdy řazena mezi komedie, vhodnější označení by bylo pohádkové drama. Režisér John Gorrie nijak nevybočil z konzervativního pojetí shakespearovského dramatu, kostýmy, masky a celá výprava zachycuje typickou představu o tradičním pojetí Shakespeara ve Velké Británii na konci 70. let 20. století. Pozoruhodná je práce s barvou, úvodní scény počáteční bouře jsou téměř černobílé. (Frollo)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
bogu
Bouře je jedna z Shakespearových nejkrásnějších (byť možná ne právě nejdokonalešjích) her, přímo vybízející k obrazově nápaditému zpracování plnému rafinovaných kompozic, iluzí a všeobecně čarovné atmosféry – viz film “Prospero’s Books”. O to víc zklame diváka textu znalého tohle mdlé, zeleno-hnědo-šedivé zpracování z televizních studií BBC, které postrádá jak lehkost, tak rafinovanost, která téhle romanci obvykle tak sluší. Na poměry BBC Shakespearů jsou dokonce překvapivě nudné a ošklivé i kulisy a kostýmy (fádní papundeklová příroda, gumové čepice) – prvky, které jinde BBC adaptace spíše podporují, ne-li zachraňují. Doufal jsem tedy alespoň v kvalitní herecké výkony, ale John Gorrie k nim nikoho nevybičoval: Miranda (Pippa Guard) je stereotypní, Ariel (David Dixon) podivně afektovaný, Caliban (Warren Clarke) únavný a předvídatelný a jediným příjemným překvapením pro mě byl Nigel Hawthorne jako Stephano, třebaže mu myslím tahle poloha úplně nesedne. Michael Hordern se mnohokrát osvědčil v rolích roztržitých, nerudných akademiků a tak měl svým způsobem k roli Prospera slušné předpoklady (rozhodně lepší, než k Learovi, který je podle mě v jeho podání přímo hrozný), ale zklamal mě pokaždé, když se pokoušel zaujmout nějakou tu důležitou, autoritativní pózu. Mnohem lepší je tenhle Prospero myslím naopak v momentech klidu, kdy lze sledovat Hordernovo kvalitní minimalistické herectví. Jednoznačným vrcholem téhle adaptace je právě Prosperův slavný závěrečný epilog (“Now my charms are all o’erthrown”), který Hordern zvládl podat s naprosto odzbrojující jednoduchostí, skromnosí a zvláštní, unavenou pokorou. Právě za tenhle poslední monolog přidávám druhou hvězdičku. // LEPŠÍ VERZE: Dobrých filmových Bouří není mnoho. Zajímavý je experimentální film Petera Greenawaye Prospero’s Books, kde John Gielgud konečně zvěčnil svou nejoblíbenější shakespearovskou roli; nádherná je půlhodinová loutková Bouře z cyklu Shakespeare: The Animated Tales; Julie Taymor, jejíž Titus byl fenomenální, nebyla se svou verzí Bouře stejně úspěšná, přesto je ale její adaptace mnohem zábavnější, přesvědčivější a hlavně vizuálně atraktivnější než tahle.(22.10.2009)