Mal de pierres
Kamene bolesti
From the Land of the Moon
From the Land of the Moon
Režie:
Nicole GarciaKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
Daniel PembertonHrají:
Marion Cotillard, Louis Garrel, Alex Brendemühl, Brigitte Roüan, Victoire Du Bois, Aloïse Sauvage, Daniel Para, Gwendoline Fiquet, Mathilde DromardObsahy(1)
Gabrielle (Marion Cotillard) je nevyrovnaná a emocemi zmítaná mladá žena, která nedokáže ovládat své pudy. Obyvatelé malé vesničky v jižní Francii ji považují za šílenou a její chování za skandální. Aby Gabrielliny rodiče předešli nejhoršímu, Gabriellu proti její vůli provdají za nevýrazného španělského přistěhovalce Josého (Alex Brendemühl), o němž si myslí, že z ní udělá „počestnou ženu". Po potratu způsobeném bolestmi z ledvinových kamenů ji lékaři pošlou na léčení do lázní. Tam potká Andrého (Louis Garrel), elegantního zraněného veterána z války v Indočíně, který znovu rozdmýchá vášeň, kterou Gabrielle pohřbila hluboko ve svém nitru. O své budoucnosti má Gabrielle jasnou představu, nepočítá však s hrou osudu... (Mirius FD)
(více)Recenze (44)
Podle mě úplně zbytečná romantika, na které chlapa uhrane maximálně tak ohanbí Marion Cotillard. A to se tu Marion opravdu snažila, seč mohla. Špatnej scénář ale nezachránila svým uhrančivým hereckým výkonem, což je u ní vlastně standard. Co už ale není standard, tak kvalitní scénář. V případě tohoto filmu je to jasným důkazem. ()
Pekná romantika s veľmi zaujímavou hrdinkou. Marion Cotillard dáva do úlohy všetko, napriek tomu som vďaka scenáru jej postavu do detailu nepochopil. Má skutočne aj nejakú mentálnu poruchu, alebo je len nevyrovnaná? A čo tie halucinácie? Sú následkom skutočnej, dá sa povedať, že veľmi vážnej choroby? Na dve hodiny je tu toho deja predsa len trochu málo, možno nejaká vedľajšia dejová línia, ktorá by napríklad myšlienkovo podporila tú hlavnú, tempu trochu pomohla. Celkovo ale spokojnosť, najmä vďaka výkonu Marion a nečiernobielym charakterom. ()
Tu je ďalší príklad filmu, ktorý som skutočne chcel, aby ma bavil. "Mal De Pierres". Táto romantická dráma mala skvelé predpoklady na to byť kvalitným filmom. Kvalitné obsadenie, zasadené do zaujímavej doby a film miestami má celkom dobrú atmosféru. No nemohol som sa doňho za ten svet poriadne ponoriť. A dôvodom je naša hlavná hrdinka Gabrielle. Marion Cotillard je síce skvelá herečka, no Gabrielle mi od začiatku nebola sympatickou postavou. Dokonca by som si dovolil tvrdiť, že úvodné časti, kde sa snaží zbaliť svojho profesora sú tak neskutočne patetické a prepálené, že bude len veľmi ťažké si k nej potom budovať reálne aj nejaký ďalší vzťah. Jediná postava, ktorá je podľa mňa ešte menej sympatická je jej matka. To musím uznať. Ostatné postavy sú podľa mňa dobré. A najlepšou je práve Gabriellin manžel José. Skutočne skvelý chlap s dobrým srdcom a pre svoju ženu by urobil absolútne maximum. A aj keď na ňu raz zvýšil hlas bolo to absolútne pochopiteľné. No ona to musí pochopiť tiež. Neviem. Mňa ten film nebavilo sledovať. Je to neskutočne monotónne a najmä s hlavnou hrdinkou, ktorej som skutočne nefandil. Hodnotenie: C+ ()
Príbeh veru žiadne terno, Marion tradične výborná a tá jej Gabrielle? ... podľa mňa jej v zdravotnom zázname chýbala ešte jedna diagnóza. Kostýmy úžasné. 2,5* ()
Je to chorobně nutkavě dívatelné, ale zároveň s jistým nádechem nepravděpodobnosti. Vizuálně to vyleštila kamera Christophe Beaucarna. Chvílemi to svým prázdným portrétem sexuálního přání vyvolávalo nechtěný smích. Místo smysluplného zkoumání duševní choroby film zkoumá náklonnost svých postav pro klikatící se romantické melodrama. Dialogy jsou afektované a uplakané. Shlédl jsem na promítání v jednom pražském klubu. ()
Marion je moje holka, zahrála to pěkně, ale ve finále jsem z toho moc chytrá nebyla. Tvůrci asi chtěli být zajímaví, ale všeho moc škodí. Takže, abych neprozrazovala příliš, mrkněte se na to sami. Za sebe říkám: nic moc, čekala jsem víc. ()
Vidět Marion Cotillard v podvazcích je slušné terno, ale ani to nezachrání nudný scénář. Úvodní půlhodina mi, asi narozdíl od ostatních, přišla z celého snímku nejzábavnější. Exponování charakteru hlavní hrdinky bylo zajímavé a dávalo naději na vyhrocené emo drama v tom nejlepším slova smyslu. Kameny bolesti se však postupně mění v jakousi polozmatenou romanťárnu, která bohužel každou další minutou nudí a nudí a ten zajímavě nastartovaný konflikt uvnitř hlavy hlavní protagonistky tak bohužel vyznívá docela do prázdna. 4/10 ()
Kameny bolesti byli celkem slušně na pěkném místě ale zrovna u takového žánru jsem postrádal celkem dost a tak na to domácí koukání bohatě stačilo. ()
Marion je zase krásná, úžasná a dokonalá, ale všechno ostatní je sterilní nuda. Začátek sice dává naději, že by se to mohlo občas zvrhnout v něco vypjatějšího, protože hlavní hrdinka působí jako sympaticky neřízená střela, ale i tuhle polohu režisérka upozadila a zůstalo jen několik odstínů neštěstí a to mě moc nebavilo. Závěr s poněkud laciným vysvětlením mi také zrovna moc neseděl, ale mohl mít svou hloubku, pokud by byl vrcholem něčeho emotivnějšího. Ale bohužel. 30% ()
Perfektní solo Marion Cotilard o hledání, nenaplnění lásky. Hrdinka oplývá silnými city, zranitelností a nikdy nedojde k naplnění toho, po čem touží. Film je docela pomalý, ale nenápadně, postupně nabírá tempo a v závěru dokáže silně na člověka zapůsobit. Ve filmu nejde tolik o zápletku, což některé cílové diváky může docela nudit, ale vývoj hlavní hrdinky a jejích citových prožitků je dokonalý. Určitě mohly být některé pasáže svižnější, ale i tak jedno z nejlepších letošních francouzských dramat......7/10 ()
Při sledování filmu nezoufejte nad pomalým tempem. Konec všechno urovná a napraví. Krásná, ale nevyrovnaná a trochu bláznivá Gabrielle je provdána za katalánce Josého. Je to tvrdý muž a zdá se, že mezi nimi není a nemá šanci vzniknout láska. Naopak s Andrém, kterého Gabrielle potká v lázních, to vypadá nadějně. Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Nebo jak vlastně zní ta lidová moudrost ... ()
Film o nenaplněné lásce? Ani bych neřekla. Většinu života se hrdinka tvrdošíjně a poněkud sobecky honí za bludy, sny, chimérou, pudy a hlavně za muži, kteří si její lásku nezaslouží, žije nereálnou či spíše nerealizovatelnou vášní,zatímco manžela si neváží a nechtěně mu ubližuje. To vše proto aby nakonec zjistila: kde je pravá hodnota a o čem je skutečný vztah. Spolehnout se na partnera a mít si ho pro co vážit, najít druha, který má pochopení pro nedostatky protějšku, zbytečně nevyčítá a toleruje něčí mimózní úlety, to se každému člověku nepovede. Nechte se překvapit: zda alespoň na konci filmu hrdinka docení manželovi hodnoty a začne se na něho jinak dívat, zda se konečně začne zajímat o toho, kdo o ni tak dlouho a rozumně pečoval a zda se v ní objeví hlubší cit, nezaložený primárně na sexuální přitažlivosti.- "Proč si mi nic neřekl?", řekne při procitnutí z bludů, které jí chránily, těšily a bohužel pak i ubližovaly zároveň. "Chtěl jsem, aby si zůstala živá." (Pacientka měla sebevražedné sklony a byla citově hodně křehká). ()
Mě se film moc líbil a Marion Cotillard je v něm naprosto skvělá. A navíc je to krásná ženská, která je filmu hodně zranitelná a dost citlivá, takže člověk má tendenci ji ochraňovat. ()
Snímek o nesnadném hledání cesty k nemilovanému partnerovi. První polovina ubíhá velmi pomalým tempem, o to více působivěji pak vyzní závěr filmu. Film táhne Marion Cotillard, která hraje jako obvykle parádně. Velmi dobře jí sekunduje pro mě dosud neznámý Španěl Àlex Brendemühl, jehož role byla zdánlivě velmi jednoduchá (moc toho nenamluví), ale zahrál ji velmi přesně a přirozeně. Festival francouzského filmu, Lucerna. ()
Milostny trojuhelnik, vyborna atmosfera, velice vynikajici hudba a citove zabarvena jednani, kdy mate pocit, ze uvnitr vas vsechno krici misto protagonistu...a ti se na melancholicke vlne a ne prilis expresivnim vyjadrovani vezou az do dokonaleho finale, ktere pootevre, jak vypada ta prava laska...az se me nekdy nekdo zepta, jakej mu doporucim romantak, tak tam soupnu tenhle, at se z toho pekne pose*e.... ()
Podľa popisu to znelo vcelku lákavo, ale napokon bol film po dejovej stránke dosť priemerný a tá mysteriózna fáza na konci už bol len akýsi zúfalý pokus o dramatizáciu. Vďaka Marion to bolo predsa len hneď znesiteľnejšie - neuveriteľná žena. V tomto prípade bola tá jej postava dosť pomätená, no musím uznať, že to zahrala veľmi obstojne a tie jej hysterické výpady boli naozaj emočne vypäté. Pochvalu si však isto zaslúži aj Alex Brendemühl - a jeho postava sympatického Josého, ktorý ma na konci aj kúsok dojal, keď objasňoval Gabrielle svoje mlčanie o skutočnej pravde. ()
Konvenční romantika spoléhajíc na pomocnou ruku scenérie francouzských Provence. Příjemných záběrů je tam sice spousta, ale veškeré úsilí se soustředí na jednu nešt'astnou ženu, která se celý film chová jak ženská, která neví, co chce. At' si klidně Cotillardka probrečí půlku filmu, moc to se mnou nehnulo. ()
Tento pomalý film sa mi presne trafil do noty. Začína detským pobláznením mladej Gabrielle, až ju to privedie do skutočne záhadných zákutí jej pocitov. Je lepšie obetovať manželstvo pre vášnivý románik v liečebni, alebo prežiť manželstvo bez vášne a obetovať románik s neistou budúcnosťou? Alebo si netreba vyberať zo žiadnych zlých možností? Okrem dokonalej Marion sa mi páčila aj úloha jej zakríknutého a obetavého manžela, ktorého rola sa ukáže až v prekvapivom závere. ()
Velmi dobrý příběh s nečekanou zápletkou na konci. Krásné prostředí, určitě doporučuji vidět na velkém plátně, pokud máte možnost. Francouzi zase zabodovali. ()
Taka nudna galska blbinka, ktora ma z uvodu mozno zaujala a kedze filmy mam vo zvyku pozeravat do konca, prezil som bez ujmy. Ubrali farbiciek, zhmotnili atmosferu a ja zhmotnujem jednu hviezdicku pre Marion. ()