• D.Moore
    **

    Film, který má tak podezřele chatrný a narychlo slátaný scénář, že by se v něm mohlo stát prakticky cokoliv od výbuchu sopky po invazi mimozemšťanů a asi by mi to ani nepřipadalo divné. Naopak by Děvčata díky tomu nejspíš byla o něco zajímavější. Hugo Haas je ovšem tradičně dobrý - tahle roztržitá poloha mu vždy skvěle seděla.(21.5.2016)

  • sportovec
    ****

    Tvrdit, že DĚVČATA jsou nadprůměrným filmem či dokonce špičkou české filmové tvorby třicátých let, asi na tomto fóru nikdo nebude. Stejně obtížně však obstojí příkrá tvrzení o filmu slabém, nezajímavém, tuctovém. Haasova komedie stojí nesporně výš, jakkoliv zásluhou scénáře ulpívá místy až příliš v dobové rutině i tam, kde je námět nejnosnější (motiv krotké generační vzpoury, v němž se hlásí ke slovu dobová vyhrocená situace). Tato nesporná skutečnost nespočívá ani ve vynikajícím Haasově výkonu v titulní roli nebo v nadprůměrné kreaci Mandlové v úloze jakési vůdkyně dívčí třídní sešlosti. Tkví - navzdory tomu, co jsem napsal do předposlední věty - právě v námětu. Ve vůli ještě nezralých dívek pomoci tam, kde cítí vzor, mravní sílu, odvahu vzdorovat osudu. V revoltě vůči zatuchlé konvenci vyznívající prudérie z předminulého století. Připomenutí si zaslouží i další zajímavý motiv tohoto filmu: výkon Erny Ženíškové v epizodní úloze osamělé matky, která zápasí v stále citelné hospodářské krizi o holou fyzickou existenci. Láska na první pohled, další linie, která výrazně spoluvytváří jinak napadnutelný happy end tohoto filmu, vrací jinak neobhajitelný námět opakovaně do skutečnosti a tím i přesvědčivosti. Naopak nemá co hrát herečka tak veliká a nevšedních kvalit jakou nesporně byla Leopolda Dostálová a s ní např. i Světla Svozilová. V tomto ohledu tedy - a v tom dávám za pravdu většině komentátorů - DĚVČATA zcela splývají s dobovou manýrou a s místy až slabším průměrem dobových standardů. Na Haasovu obhajobu však dodávám, že jeho záměrem bylo natočit film, který pobaví a utěší. A to se, myslím, také podařilo naplnit.(26.11.2011)

  • Karlos80
    **

    Och..ten název...a stejně se dáme, nebo snad mámě někomu dát:-)? Film je sám o sobě z dnešního pohledu už dávno vyčpělou a místy opravdu směšnou podívanou, vyčnívá tak jen tradičně dobrý Hugo Haas, který jasně poutá pozornost. Mandlová je jako nác-tiletá studentka spíše nevěryhodná a nedůvěryhodná. Každá doba má v něčem své kouzlo, ale tohle kouzlo je už dávno pryč.(28.10.2011)

  • ScreamJay
    ***

    Zvláštní film pro pamětníky, který si nemůžu pamatovat, ale jenžto mě velmi pobavil. Ač jeho konstrukce stojí na jednoduchém příběhu a kupě nedorozumění (nějak povědomě typickej rys té doby) disponuje řadou vtipných momentů. Decentní ironický humor pan Haase s jeho typickými výrazovými prostředky film posouvá ještě o třídu výš. Scénář není to pravý ořechový, protože čekání od jednoho vtipného momentu na druhý je někdy až nezdrávo dlouhé, ale dialogy celkem bodují. Hláška typu „vy erotomane“ v tak spořádané komedii obzvlášť pobaví. Pravda, že dnešní symbol půvabu už slečny ve cvičkách s vysoko posazenými hlásky příliš nesplňují, ale hvězdy typu Adiny Mandlové srovnání ani nepotřebují. Dal bych 4, ale ve srovnání s Burianovými komediemi je tohle spíš průměr.(13.11.2004)

  • Marthos
    ****

    Hugo Haas se od poloviny třicátých let začal prosazovat také jako režisér. V roce 1937 stihl natočit tři filmy, které se od sebe žánrově i scénáristicky výrazně odlišují. Vedle úspěšné konverzační komedie Kvočna s Růženou Naskovou v hlavní roli a prosincovém triumfu Čapkovy adaptace Bílé nemoci vznikla v letních měsících i tato nenáročná veselohra ze školního prostředí. Haas spojil své tvůrčí síly s mladým začínajícím režisérem Janem Alfrédem Holmanem, přesto se nepodařilo docílit úspěchu předchozích Fričových veseloher. Na pozadí humorně laděného příběhu se ovšem skrývá citelný emancipační nebo chcete-li eufeministický podtext, který je symbolizován zejména dívčím kolektivem a jejich ústřední hymnou jako vyjádření, byť v mnohém ještě nezralého radikalismu vůči zkostnatělé morálce; na postavě nesmělého profesora Pokorného v Haasově interpretaci je zase zachycen existenční zápas tisíců obyvatel postižených stále citelnými důsledky hospodářské krize, která se promítá do hrdinova sociálního postavení ve společnosti. Osobně bych rád upozornil i na jednu závažnou (byť detailní) skutečnost: Haasův rozchod s Adinou Mandlovou. Všimněte si, že je to první film v němž nejsou závěrečnou happyendovou dvojicí, ačkoli děj směřoval k jejich sblížení. Přesto komická role temperamentní studentky venkovského dívčího internátu v podání Mandlové významně prolamuje ledy jejího stereotypního obsazování do rolí zhýčkaných mondének. Ze zbývajícího hereckého obsazení zaujme nejvíce dívčí kolektiv, ztvárněný svými představitelkami s neskrývanou mladickou šťavnatostí (mezi chovankami můžeme nalézt např. mladší sestru Lídy Baarové Zorku Janů nebo později v zahraničí proslavenou Sylvu Langovou), naopak naprázdno vychází účast významné legendy divadelního jeviště Leopoldy Dostalové. Navzdory vyřčeným argumentům jsou DĚVČATA jeden z nejslabších filmů, na kterých se Hugo Haas jako autor i herec podílel.(5.10.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace