• Radko
    ****

    Úspešná revolúcia. Aj s barikádou. Mimo toho veselý film s očarujúcim Haasom a niekoľkými nezabudnuteľnými vtipmi. A ktorýže hraný film dneška sa odváži podvedome navnadiť publiku, že rebélia spojená s so svojvoľným opustením určenej pozície sa oplatí, že sa oplatí postaviť barikády a neopustiť svoje presvedčenie za žiadnu cenu, pomáhajúc si revolučnou pesničkou?(3.12.2012)

  • Marthos
    ****

    Hugo Haas se od poloviny třicátých let začal prosazovat také jako režisér. V roce 1937 stihl natočit tři filmy, které se od sebe žánrově i scénáristicky výrazně odlišují. Vedle úspěšné konverzační komedie Kvočna s Růženou Naskovou v hlavní roli a prosincovém triumfu Čapkovy adaptace Bílé nemoci vznikla v letních měsících i tato nenáročná veselohra ze školního prostředí. Haas spojil své tvůrčí síly s mladým začínajícím režisérem Janem Alfrédem Holmanem, přesto se nepodařilo docílit úspěchu předchozích Fričových veseloher. Na pozadí humorně laděného příběhu se ovšem skrývá citelný emancipační nebo chcete-li eufeministický podtext, který je symbolizován zejména dívčím kolektivem a jejich ústřední hymnou jako vyjádření, byť v mnohém ještě nezralého radikalismu vůči zkostnatělé morálce; na postavě nesmělého profesora Pokorného v Haasově interpretaci je zase zachycen existenční zápas tisíců obyvatel postižených stále citelnými důsledky hospodářské krize, která se promítá do hrdinova sociálního postavení ve společnosti. Osobně bych rád upozornil i na jednu závažnou (byť detailní) skutečnost: Haasův rozchod s Adinou Mandlovou. Všimněte si, že je to první film v němž nejsou závěrečnou happyendovou dvojicí, ačkoli děj směřoval k jejich sblížení. Přesto komická role temperamentní studentky venkovského dívčího internátu v podání Mandlové významně prolamuje ledy jejího stereotypního obsazování do rolí zhýčkaných mondének. Ze zbývajícího hereckého obsazení zaujme nejvíce dívčí kolektiv, ztvárněný svými představitelkami s neskrývanou mladickou šťavnatostí (mezi chovankami můžeme nalézt např. mladší sestru Lídy Baarové Zorku Janů nebo později v zahraničí proslavenou Sylvu Langovou), naopak naprázdno vychází účast významné legendy divadelního jeviště Leopoldy Dostalové. Navzdory vyřčeným argumentům jsou DĚVČATA jeden z nejslabších filmů, na kterých se Hugo Haas jako autor i herec podílel.(5.10.2008)

  • Mariin

    Dobový pohled (1937): Česká komedie z prostředí dívčího penzionátu s Hugo Haasem. Vtipně a decentně provedený film.(26.1.2009)

  • D.Moore
    **

    Film, který má tak podezřele chatrný a narychlo slátaný scénář, že by se v něm mohlo stát prakticky cokoliv od výbuchu sopky po invazi mimozemšťanů a asi by mi to ani nepřipadalo divné. Naopak by Děvčata díky tomu nejspíš byla o něco zajímavější. Hugo Haas je ovšem tradičně dobrý - tahle roztržitá poloha mu vždy skvěle seděla.(21.5.2016)

  • ScreamJay
    ***

    Zvláštní film pro pamětníky, který si nemůžu pamatovat, ale jenžto mě velmi pobavil. Ač jeho konstrukce stojí na jednoduchém příběhu a kupě nedorozumění (nějak povědomě typickej rys té doby) disponuje řadou vtipných momentů. Decentní ironický humor pan Haase s jeho typickými výrazovými prostředky film posouvá ještě o třídu výš. Scénář není to pravý ořechový, protože čekání od jednoho vtipného momentu na druhý je někdy až nezdrávo dlouhé, ale dialogy celkem bodují. Hláška typu „vy erotomane“ v tak spořádané komedii obzvlášť pobaví. Pravda, že dnešní symbol půvabu už slečny ve cvičkách s vysoko posazenými hlásky příliš nesplňují, ale hvězdy typu Adiny Mandlové srovnání ani nepotřebují. Dal bych 4, ale ve srovnání s Burianovými komediemi je tohle spíš průměr.(13.11.2004)

  • - Námět byl inspirován francouzským filmem Le Mioche, který natočil v roce 1936 režisér Léonide Moguy. Není jasné, jak úzce spolu obě verze souvisejí. České zdroje tuto souvislost nezmiňují. Informace je z Catalogue des films français de long métrage 1929-1939 (Cinémathèque Royale de Belgique, 1975). Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (NFA.cz)

  • - Malou Janičku (Jana Ženíšková) objevili filmaři na vystavené fotografii v jednom pražském fotoateliéru a do role její matky dodatečně angažovali její skutečnou matku, neherečku Ernu Ženíškovou. (Karlos80)

  • - Vilém Pruner sa k filmovaniu dostal tak, že herec, ktorý mal stvárniť rolu akademického maliara, ochorel. Keď začal hrať vo filme, ešte bol zamestnaný v továrni a na natáčanie si musel brať dovolenku. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace