• Terminus
    ****

    Podle námětu spisovatele Františka Langera natočili adaptaci "Velbloud uchem jehly" nejprve Karel Lamač (1926), a pak Otakar Vávra a Hugo Haas (1936). Vávrův přínos vidím v režijních nápadech (např. střídavé záběry na tváře postav), Haasova stopa je naopak zřejmá v humoru, kterým oplývá jím hraná postava. A právě dílčí režijní nápady a Haasův inteligentní humor činí z "Velblouda" nadprůměrnou veselohru své doby. Na začátku je sice obvyklá zápletka "kterak chudá dívka štěstí nalezla", ta je však nezvykle rozvíjena, chudí nepřicházejí ke štěstí náhodou, ale proto, že ho systematicky a téměř mrzce vyhledávají. Herecké obsazení je na jedné straně takové, jaké ho z filmů té doby známe (R. Šlemrová jako bohatá paninka), ale na straně druhé přichází s překvapivějšími "castingovými tahy" (začínající a jako milovník ještě nezavedený O. Nový jako komorník, Haas v roli manžela Nedošínské, tedy na místě, kde jsme zvyklí vídat Pištěka, A. Mandlová sice jako bohatá dívka, ale zároveň dcera Šlemrové, jejíž filmové dcery jsou obvykle o poznání pitomější). Podobné drobné odlišnosti, které mohou zůstat méně bystrému a informovanému divákovi skryty, lze najít i v zápletce, o níž jsem mluvil jako o "obvyklé". Na první pohled banálně sepsané sblížení chudé Zuzky a bohatého Alíka (pražský německý herec Pavel Herbert ve své jediné roli v českém filmu) je obohaceno o Alíkovu málomluvnost. Tu, pravda, kazí příliš toporné herectví Herbertovo, ale přesto místy prosvítá komický potenciál této charakteristiky. Příklad: ani když chce Alík požádat Zuzanu o ruku, nechce se vyjádřit slovy a pustí gramofon se svatebním pochodem a táže se: "chcete?". Mezi svěží režijní nápady filmu, jak jsem o nich mluvil na začátku, patří například "Cesta do ráje" - film ve filmu, který je použit k vtipné kontrapunkci mezi děním na plátně a děním mezi diváky v biografu. A nebo sklepní byt chudé rodiny, okno z něhož je na úrovni chodníku, a umožňuje tak Peštovi odhadovat čas podle těch, kteří s železnou pravidelností okolo okna procházejí. Zvláštní kapitolou filmu je pak Haasova postava , typická pro jeho tvorbu u nás i v exilu v USA a v Rakousku, ale jako vždy svěží a důvtipná. Haas opět "perlí" jak na rovině kouzelné verbální komiky ("Pešto, ty už se zase válíš?" "My jsme tady tak hezky mlčeli a mně usnula noha."), tak v propracování fyziognomie své postavy. Jeho velice lidský, ale nikoliv sentimentální, přístup k postavám a herectví by vydal na celou studii. Poznámka na okraj: s Vávrou ani Lamačem (autorem němé adaptace "Velblouda") Haas výrazněji nespolupracoval.(19.1.2005)

  • Ony
    ***

    (3 a půl) Udělala jsem chybu, protože ač jsem tenhle film už kdysi viděla, nechala jsem se v úvodu zase naladit na humor à la Pytlákova schovanka a pak jsem byla zklamaná, jak je tohle vlastně laskavé a smířlivé. Navíc cca od toho dialogu Štěpničková + Deyl děj hrozně podivně skákal a hrdinové přestávali být pochopitelní. Ovšem co tenhle snímek táhne jednoznačně nad průměr, jsou výborní herci a jejich gagy. Pavla Herberta chci domů!(11.9.2009)

  • Skip
    ****

    Bulíček byl možná až moc bulík, takže působil chvílemi dost trapně, nicméně je tento film s plejádou skvělýh herců velmi zábavný a že to sem tam skřípe, to je mi jedno. Ve filmu si dělají prádním způsobem legraci z tzv. zlaté mládeže, zhýčkaných dětiček bohatých rodičů, kteří si rádi hrají na dobráky, když přispívají chudým. Vždyť je to tak krásné takhle nezištně pomáhat a jak je to potom hezké v novinách:-)(23.10.2007)

  • Karlos80
    ***

    Zdařilá česká filmová veselohra z chudého prostředí, celá natočena v Barrandovských ateliérech. Podílela se na ní dvě skutečně velká jména, v té době už slavný herec Hugo Haas a tehdy ještě víceméně začínající scénárista a režisér Otakar Vávra, oba se podíleli jak na scénáři, tak společně i na režii. Hugo Haas pak na režii debutově také. Takže pro oba dva debut, který dopadl velmi solidně-diváci ho nadšeně přijali. Haasův žebrák Pešta dokázal jak rozesmát, tak i k pláči dojmout. Jen si vzpomeňte, kolik takových prostých postav za svou hereckou kariéru sehrál? No, moc jich nebude.. Starý žebrák Dostál ve "Světě kde se žebrá", nebo pohodný Tobiáš v "Uličce v ráji". A když už tedy k takové to postavě dostal, tak vždy velmi dobře se s takovou rolí vyrovnal a bravurně ji sehrál. Mimochodem, námět a scénář vytvořil opět Haas společně s Vávrou. Ale zpět k Velbloudovi. Scéna s ukradenou stokorunou, která pak chybí v rodinném rozpočtu, byla opravdu velmi krásná. Peštova postava, figurka bez žádných skrupulí, byla skvěle ztvárněná a zahraná. Dost vidět byl např. i tehdy začínající a málo známý Oldřich Nový, tady ještě v malé roli komorníka Alfonse, a samozřejmě matka herečka Antonie Nedošinská, ta to prostě s chlapama vždycky uměla na jedničku a pak obzvlášť ve společensky chudších rodinách se vždy skvěle vytáhla..Naopak továrnice Štěpánová (Růžena Šlemrová) se jako ryba ve vodě cítila v úplně opačných rolích, v rolích spíše z nějaké společenské smetánky. Film o dobročinnosti, o opravdové lásce, pracovitosti a vážení rodinného štěstí, se spoustou zapamatovatelných scén a vtipných rozhovorů.(6.10.2007)

  • gouryella
    ***

    Prumernemu filmu opet pomohla hlavne ucast mistra Hugo Haase - jeho hercke schopnosti byly opravdu nevidane.(25.7.2002)

  • - Původně měla ve filmu hrát Lída Baarová a režii měl mít Mac Frič [zdroj: Kinorevue]. (NinadeL)

  • - Hugo Haas získal za svůj herecký výkon v roce 1937 Cenu ministra průmyslu, obchodu a živností. Cena byla udělena s přihlédnutím k předchozí práci. (Marthos)

  • - Film ve filmu, na kterém má Zuzka své první dostaveníčko, se jmenuje Cesta do ráje. (NinadeL)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace