Velbloud uchem jehly

Tenhle film se mi v rozporu s hodnocením, jaké tu vidím, docela líbil, takže mu ještě jednu hvězdičku přihodím. Pavel Herbert je v roli bulíčka opravdu strašně prkenný a nejsem si zcela jistý, jestli to byla jeho genialita, nebo jestli to byl vážně tak špatný herec. Adina Mandlová je jako vždy překrásná a role rozmazlené bohaté dcerušky jí vážně sluší. Jan Pivec hraje neskutečně pitomého automobilového závodníka s tak roztomilou nadsázkou, že už by sám zasloužil 5*, Jiřina Štěpničková byla ve své době poměrně sympatickým zjevem, protože i v rolích mladých zamilovaných podávala velice slušné výkony s notnou dávkou ironického humoru, což tenkrát herečky jejího typu zrovna dvakrát nenosily. Chválit Antonii Nedošínskou by bylo nošení dříví do lesa (ale když skoro pláče, kvůli tomu, že bude muset svojí dceru trošku vychovat plácačkou na koberce, to jsem myslel, že mě to položí). A last but not least, Hugo Haas. Ten patří mezi mé nejoblíbenější prvo- a druhorepublikové herce díky svému nadčasovému hereckému projevu a tomu skoro až sarkastickému humoru, který byl jeho premisou. Ale to co předvádí tady, to je naprosto dokonalé. Roli starého mrzáka Pešty si zahrál zřejmě s obrovsou chutí, která sálá z každého jeho pohybu a slova: "Nechte je. Můj otec taky." "Co?" "Kradl." "No jo, samozřejmě, má továrnu, tak..." "Ale ne, kuličky." "No jo, taky co se v mládí naučíš...." (25.03.2009)

Bulíček byl možná až moc bulík, takže působil chvílemi dost trapně, nicméně je tento film s plejádou skvělýh herců velmi zábavný a že to sem tam skřípe, to je mi jedno. Ve filmu si dělají prádním způsobem legraci z tzv. zlaté mládeže, zhýčkaných dětiček bohatých rodičů, kteří si rádi hrají na dobráky, když přispívají chudým. Vždyť je to tak krásné takhle nezištně pomáhat a jak je to potom hezké v novinách:-) (23.10.2007)

Langerova satirická hra, uváděná s úspěchem na mnoha významných pražských i mimopražských scénách, našla svého ideálního představitele v osobě Hugo Haase. Haas, který se ve filmovém ztvárnění hbitě přestrojil ve šmatlavého, revmatismem prolezlého vobejdu, který pozoruje okolí s lišáckým úsměvem a nataženou dlaní, výrazně zasáhl také do scénáře, zachovávaje přitom ironický podtext této čokoládové romance. Obvyklý stavovský střet je parodizován nejen samotným Haasem, ale také ostatními hráči – skvělou Nedošinskou, která vévodí scéně s aranžováním zaručeně pravé bídy, Štěpničkovou, jejíž lyrický vzhled přiměje zakřiknutého továrnického jelimánka k utrácení citů, Mandlovou, pro niž byl sarkasmus důvěrně známým prostředkem k ovládnutí mužů, jako vždy přesnou Šlemrovou, Pivcem, Plachtou a také Oldřichem Novým v menší, ale výrazné roli vzorného sluhy s koženým obličejem. Velbloud je svěžím odkazem prvorepublikové kultury, noblesní, hravé, vysmívající se všemu falešnému a nepravdivému. (03.10.2008)

Filmy od Huga Haase mi prostě nějak nesednou. Nevím čím to je, možná jeho specifickým humorem, který mi nesedí nebo ta rychlost zamilovanosti ve filmech, která mi přijde směšná. Muž se setká s dívkou, okamžitě se do sebe zamilují, neuplynou ani dva dny a už se chtějí brát? Takhle přece reálný svět nefunguje nebo to takhle ve 30.letech vážně bylo? (09.06.2017)

Na první pohled sentimentální příběh o tom, jak chudičká Jiřina Štěpničková ke štěstí přišla a Adina Mandlová utřela nos. :-) Ale jen na ten první. Spíš je tu vidět snaha aplikovat tento syšet á la Vladimír Slavínský do světa bližšího realitě. Vystihuje to jedna z prvních scén, kde Antonie Nedošinská zbavuje svůj suterénní byt všech znaků útulnosti a vsyvětluje, že přijde mecenáška chudých Růžena Šlemrová, která chce vidět takovou bídu, jakou zná z románů - studenou a tklivou. Reálná chudoba s čistými záclonkami v oknech by jí přinesla zklamání. :-) Jinak stojí za zmínku Oldřich Nový netradičně v epizodní roli komorníka, ale disciplinovaný jako vždy. 70% (22.03.2006)