Režie:
Radu JudeKamera:
Marius PanduruHudba:
Trei ParaleHrají:
Teodor Corban, Mihai Comanoiu, Toma Cuzin, Victor Rebengiuc, Alexandru Bindea, Mihaela Sirbu, Adina Cristescu, Șerban Pavlu, Gabriel Spahiu, Alberto Dinache (více)Obsahy(1)
Východní Evropa, rok 1835. Dva jezdci projíždějí pustou krajinou v srdci Valašska. Jsou to četník Costandin a jeho syn. Společně hledají „cikánského otroka", který utekl svému vznešenému pánovi a který je podezřelý z toho, že měl románek s jeho ženou. Zatímco Costandina nevyvede nic z míry a v každé situaci má po ruce veselou průpovídku, jeho syn nahlíží na svět hloubavěji. Na své pouti potkávají lidi různých národností a náboženství: Turky a Rusy, křesťany a židy, Rumuny a Maďary. Každý z nich chová vůči těm ostatním předsudky, které se předávají z generace na generaci. A ani poté, co najdou „otroka" Carfina, není dobrodružstvím zdaleka konec... (Artcam Films)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Aferim! Radu. Dokázal to. Autenticita jeho filmu je neopakovatelná a režisér se může v klidu postavit do řady těch největších, kteří diváka svými snímky vtáhli o několik stovek let zpět. Zde to není mnoho, ale (ne)lidskost přežívá staletí a obávám se, že i kdyby se toto přežívání počítalo na tisíciletí, stále bude mít četník spousty práce. Rutinní práce i drsná škola života. Dva poutníci i lovci zároveň, určující osudy lidí v krajině prodejných černých vran. Syrová obžaloba, selské filozofování o životě, chlípný humor a nádherné záběry. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] ()
Důsledně černobílá karikatura xenofobie a nacionalistického sebeklamu, zasazená do Rumunska první poloviny 19. století. Ironický úšklebek nad selským rozumem a jeho sklonem zakrývat vlastní morální poklesky a ústupky přívalem aforismů, v nichž prostý člověk bit je a hajzlové jsou výhradně ti druzí. Důsledně letargický „eastern“, který se dotkl mé bytostné náklonnosti k podobnému typu příběhů, zbytečných postav a jejich sklonu k sentimentu nad vlastním údělem. #kviff2015 ()
Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% ()
Hned od začátku jsem se na film dívall z pozice žandára juniora. Líbilo by se mi projíždět valašskou (rumunskou) krajinou, kempovat v lesích, šermovat na lávce z padlého stromu a klábosit s dalšími putujícími i usedlými. Na uprchlého cikána (nebo to už byl Rom), bych asi moc nálady neměl. I když Balkán v první polovině 19. století byl. stejně tak jako v druhé polovině 20. století, místem, kterému by se měl jinonárodovec raději vyhnout. ()
Atypický dementný vygumovaný rumunský western s obsahom vulgarizmov, perverznosti, totálneho humusu, kde v krátkosti, načrtnem, o čom je tento odpad, o tom, ako dvaja blbci, t.j - otec so synom, čapnú dvoch cigáňov, jedného, skôr, či neskôr, predajú do otroctva, aby tento ostávajúci, nešťastník dopadol tak, že príde do destinácie, kde ho čaká krutý osud, spočívajúci v tom, že mu tam, jeden pako, odreže gule ! No, totál - brutál !!! Rumunsko je zaostalá krajina, ktorá nemá všade kanalizáciu ani internet, Bukurešť je zapadákov ako vyšitý, keď ešte k tomu, raz za uhorský rok, nakrútia takúto chujovinu, tak som sa rozhodol, že s rumunskou kinematografiou, som načisto, skončil !!!!! Fuj ! ()
Galerie (18)
Zajímavosti (5)
- Natáčení trvalo pouhých 23 dní. (PhillM.)
- Producent snímku Ada Solomon souhlasil s tím, že film bude natočen černobíle až po rozsáhlých kamerových zkouškách. Kromě uměleckého prostředku to měl také být hold tvůrců režiséru Johnu Fordovi. (PhillM.)
- Příběh samotný je fiktivní, ale režisér snímku prozradil v rozhovoru pro New York Times (8. září 2015), že vycházel z historických reálií a než začalo natáčení, scénář si přečetlo na dvacet historiků, podle jejichž připomínek připravil závěrečnou verzi. (PhillM.)
Reklama