poster

Hiphop-erace (festivalový název)

  • Nový Zéland

    Hip Hop-eration

  • Slovensko

    Hip Hop-erácia

    (festivalový název)

Dokumentární / Rodinný / Hudební

Nový Zéland, 2014, 93 min

Režie:

Bryn Evans

Scénář:

Bryn Evans
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • V.Silver
    *****

    Hip hop úplně nemusím, ale při sledování tohoto dokumentu v rámci festivalu Jeden svět jsem si několikrát říkal - wow, to je opravdu dobře udělaný dokument. Vyšší hodnocení asi dokumentu dát nemůžu, rozhodně patří mezi jedny z nejlepších, které jsem viděl. 90% a tančete, dokud vám stačí dech!(18.4.2015)

  • Faila
    ****

    Tak tohle mě dostalo daleko víc než většina filmů na podobné téma! Prostě dostalo...(13.9.2016)

  • Deimos
    *****

    Kino projekce Filmové Vinohrady/// Obsazení 10/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Kamera 10/10/// PLUS: zdařile natočeno, od vydařené kamery a kvalitního obrazu, přes vhodně využitý střih až po uvěřitelné a často nenásilně zábavné dialogy "do Las Vegas pojedeme všichni, i kdyby to mělo být v urně"/// MÍNUS: až na jednu scénu (stříhání...) kamera zabírá přesně to co chci ve filmu-v dokumentu vidět./// Shrnutí: Mám úctu ke stáří a nebráním se hip-hopu. Mám obdiv k tanečníkům všeho druhu a mám rád taneční filmy. Tady najdu vše. Nechybí dojemné scény, ani pocit vítězství./// Celkem 91%///(6.2.2016)

  • movieband
    *****

    Viděno v rámci festivalu Jeden svět. Kdo by čekal film o Hip-Hopu, tak ten tu hraje druhé housle. Celý film je o síle lidské ducha a o tom, že na věku nezáleží, proto, aby člověk mohl dělat nevšední věci.(7.3.2016)

  • Merwin01
    **

    V kontexte Jedného sveta jasné intermezzo. Hip Hop-eration je nenáročné rozptýlenie. Na chvíľu vyvolá úsmev, aby ho obratom preškrtli nepekné zábery z ďalších filmov v programe festivalu. To je asi tak všetko. Úspech. I tak je škoda, že ako najzaujímavejší je prezentovaný samotný fakt, že v priemere osemdesiatročné starenky a starčekovia tancujú na hip-hop. Nie, že by to zaujímavé nebolo, no čakal by som, že film bude dôslednejší v tvarovaní cesty dôchodcov na pódium. Kľukatosť tej cesty do výsledku akosi presakuje, no stále z filmu nie je celkom jasné, aké veľké riziko musia niektorí členovia podstúpiť, aby mohli zatancovať. Aké veľké je ich odhodlanie/túžba. Sebareflexia je ešte dôležitejšia. Prijal by som jej viacej, než jej tam bolo. Tragikomika je totiž neodškriepiteľná a bolo by smutné, ak by sa divák smial na dôchodcoch a nie s nimi (toť moje úzkosťou už nenávratne nasiaknuté ja).(2.12.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace