Thrash metal (E15)

Dobře mi tak! Měl jsem dát na dojem z punkového dílu a už se tím nezabývat. Proti tomuhle je punkový díl hluboká sociologická sonda. Tady to vypadá, jako kdyby někdo dal desetiletému dítěti kameru a řekl mu: "Běž natočit támhlety strejdy". Nemluvě o tom, že v tomhle případě se nejedná o žádnou subkulturu. (20.07.2015)

nuda a o nicom, ale otazka je kto za to moze. podla mna tento "dokument" nemal ani vzniknut, thrash nie je taka silna subkultura(ak vobec je) aby nieco taketo utiahla. nepanuje v nej ziadny silnejsi nazor, pohlad na svet a to je problem. o tom, ze niekto chodi do krcmy a po vikendoch hra na akciach sa dokument spravit neda. (19.06.2015)

Petru Hátlemu se podařilo neproniknout do thrashové subkultury. Každopádně zvládl předvést, že členové Debustrolu kalej minimálně stejně jako frontman Plexisu z dílu o punku. Už samotný výběr thrashe mě zarazil. Nebyl by zajímavější black, jehož posluchači jsou opravdu do značné míry uzavřená metalová komunita? Snad to moc lidí nevidělo, o thrashi ani jeho fanoušcích či interpretech se tu nedozvíte ani to, co se píše nahoře v obsahu (30%). (20.06.2015)

Škoda. Na thrash jsem se těšil hodně a nevyplatilo se. U dokumentu o dokonale vyhrazeným žánru bych čekal adekvátní tempo a říz, ne tuhle nedovařenou kaši. Rád jsem se podíval do zákulisí Debustrolu, ale co jsem se dozvěděl? Že si Kolins v klidu usere? Že to mají muzikanti těžký? Poprvé z celých Kmenů musím hodnotit úplně nejníž - a jsem z toho zklamanej, protože tahle subkultura má pro dokument mnohem větší potenciál, což se podařilo zachytit aspoň u záběrů s nášivkama. Dávno už nejsem metalista, ale ani trocha té nostalgie na mě navzdory očekávání nedejchla. Škoda. (17.06.2015)

U většiny dílů Kmenů jsem se dokázal víceméně ztotožnit jak s hodnocením, tak i jednotlivými názory (komentáři) uživatelů, ale tady půjdu proti většině. Tentokrát jsem byl „docela“ spokojený s pojetím dokumentu, tedy alespoň co se „hudební části“ týká. Je ovšem pravdou, že režisér si s tím mohl vyhrát daleko více, ale už jsem si u jeho předchůdců zvykl, že tyhle rádoby dokumenty o městských subkulturách mi většinou absolutně nic nedají (tím myslím fakta, díky kterým bych více danou subkulturu poznal, nebo se o ní něco zajímavého dozvěděl). Takže když už obsah za moc nestál, alespoň jsem si užíval hudbu. V mládí jsem podobné koncerty/festivaly objížděl docela často, takže z nostalgie dám průměrné hodnocení. Nevím, proč tu mnozí vyčítají, že se jde ze zkušebny rovnou na pivo a pak se ožerou i po koncertě – to dělali a dělají všichni, jen kokoti co prosedí celý den u počítače a pičují, ví o jejich životě úplné hovno!!! (22.06.2015)