V pasti (E11)

Spoilery! Na konci minulého dílu se Danovi podařilo přejte Domču a ta zřejmě od té doby trucuje, neboť ji v tomto díle nebylo možné spatřit. Celkově na mě díl působí takovým dojmem, že byl splácán hrozně rychle, jako by vám za sedinkou doutnal deadline. Působí hrozně nesourodě. Skáče se od něčeho k něčemu, aniž by byl vidět nějaký přechod. I tak toho bylo k vidění více než dost a já si přišel na své. Nejvíce se mi líbil holubí dům, který kdysi ve své písni hledal Jirka Schelinger. Zajímavé místečko, které by stálo za návštěvu. Velice zajímavá byla kratičká zastávka v parním cukrovaru a velice důležitý byl pohled na přístup Indonésie k jejich národnímu bohatství. Na sloní park nebyl hezký pohled. O všudepřítomném hustém smogu a umírajícím pralese pomlčím úplně, neboť se mi nechce zvedat si adrenalin v krvi. Předpokládám, že se bude poslední díl táhnout v rytmu alternativní dopravy domů. Těším se a netěším zároveň. (16.11.2016)

Tak zle, že už aj modliť sa treba. (10.05.2020)

Infekce oprav... (11.09.2020)

"Cokoli, co se octne na dohled trabantů, tak chcípne." Tak to je nemilé. Cestovatelé toho mají evidentně dost, takže na humor nezbývá již moc sil a pobaví snad jen prudké otevření přední hauptny za jízdy. Jinak je to už spíše cestopis, při kterém jsem zjistil, že na Sumatru se nikdy nepojedu otrávit a Jakartu radši objedu přes Budapešť a Vladivostok. (09.12.2016)

Já jsem si teda nevšim, že by se v tomto díle objevilo něco o vykradených autech... (17.11.2016)