Obsah
-
Stefan Bednarz je úspěšný inženýr, jehož úkolem je postavit chemičku a zajistit vše potřebné k úspěšnému běhu továrny, a to včetně pracovních sil. Ve chvíli, kdy padne volba na město, kde s manželkou kdysi žili a oddaně 'sloužili straně', si Stefan uvědomí, že další krok v jeho kariéře rozhodně nebude jednoduchý. (oficiální text distributora) -
Celovečerní hraný debut Krzysztofa Kieślowského vychází z knižní předlohy novináře Romualda Karaśe nazvané Puławy - kapitola druhá (Puławy - rozdział drugi, 1967), která popisovala konkrétní události případu výstavby jedné polské chemické továrny. Kieślowski se pokusil faktografií zahlcenou reportáž zaplnit životným příběhem a soustředil se na osud konkrétního hrdiny. S inženýrem Stefanem Bednarzem se poprvé setkáme na začátku 60. let v době, kdy byl jmenován ředitelem obrovského chemického podniku v rodném městě. Továrna se postupně rozrůstá a při její stavbě podléhá zkáze i okolní krajina. Místní obyvatelé a Bednarzovi staří známí sice získají práci, ale přicházejí o své domy, což vyvolává řadu konfliktů. Jizva - jakási symbolická rána v krajině a zároveň i v duši hrdiny - odhaluje rozpolcené pocity člověka, který nedokáže rozlišit, co je důležitější a jak má situaci řešit. Pokouší se proto o kompromisy, což ale ke smíření znesvářených stran nepřispívá. Konflikty se nevyřeší ani po několika letech, a tak Bednarz svůj post opouští.
Kieślowski obsadil do hlavní role Franciszka Pieczku, který se typově dobře hodí pro postavu nerozhodného ředitele, jenž bojuje se svým svědomím a snaží se dosáhnout spravedlnosti. Detaily jeho mlčící tváře kontrastují s jeho zemitým hlasem, který jako by souzněl s drsně se měnící krajinou. V jedné ze svých prvních filmových rolí se jako asistent ředitele objeví Jerzy Stuhr, ze kterého režisér udělá hvězdu ve svých následujících filmech Klid (Spokój, 1977) a Amatér. V malé roli Bednarzovy sekretářky se mihne režisérka Agnieszka Hollandová.
V Jizvě Kieślowski ještě zcela neopustil svět dokumentárního filmu. Je velmi dobrým pozorovatelem okolí, v čemž mu napomáhá kameraman Sławomir Idziak. Surově snímá krajinu devastovanou výstavbou závodu, symbolicky „bezbarvé" ladění obrazu trefně zachycuje danou dobu. Kieślowski považoval Jizvu za svůj nejméně zdařilý titul a ve své autobiografii ho dokonce označil za socrealisticky tezovitý. Uznal, že morální problém hrdiny nahlížel až příliš nedramaticky a ploše, což lze považovat za hlavní handicap filmu. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Faye
Papalášská kolona aut projíždí lesem, rozhoduje se o umístění nové chemičky. V kanceláři je potom územní plán už bez problému schválen, možná i díky zorganizovanému davu před okny. Lokalita je, ale vybrána velmi nešťastně. Přitom stačilo situovat fabriku o pár kilometrů dál, kde je krajina zdevastovaná a neobydlená, jenže ta oblast už patří do jiného vojvodství (kraje). Tady je kvůli rozsáhlé stavbě potřeba nejen vykácet 200 let starý les, ale i provést demolici desítek domků. Obyvatelé městečka jsou nespokojeni, cítí se podvedeni. Výstavbu kolosu má na starosti ředitel Bednarz, který se úkolu s nadšením a socialistickými ideály ujímá ..aby o obojí přišel. Film působí chvílemi dojmem dokumentu, schůzuje se, staví se, mává se z tribun a slavnostně se přestřihávají pásky, ale především je tady člověk, jednotlivec jeho nadšení, rozčarování, zklamání. „ Cítíte se vinný? – Ne. A to je to nejhorší. Jenom hloupý“. „Jizva“ není průměrný nebo nepovedený film, jak by se z mého hodnocení mohlo zdát, chyba je na mé straně, nemám stále k budovatelským filmům náležitý odstup.(26.4.2006)
-
sportovec
První hraný film Kieslowského si určitě nezaslouží příkrý odsudek, kterému ho podrobili předkomentátoři. Deziluze z iluzí v sedmdesátých letech nejen v Polsku už nebylo možné ignorovat. Ideová intoxikace na druhé straně však stále zůstávala silná natolik, že se stále věřilo více na chyby jedinců a sofistikované pochyby o systému téměř neexistovaly. Vznikla tak doslova galerie dodnes zajímavých děl (OBŽALOVANÝ, PRÉMIE, SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, svým způsobem i GOOD BYE, LENINE, JEDEN DEN IVANA DĚNISOVIČE, VE VYŠŠÍM ZÁJMU, atd.) zrcadlící tragédii idealistických jedinců vycházejících ze shora popsané premisy. Prvky dokumentárního filmu, kterému se předtím tehdy třicátnický autor věnoval, dílu rozhodně neublížily. Pieczkův výkon v hlavní roli je nadprůměrný a v každém ohledu zvládnutý stejně jako Stuhrův nomenklaturní slizoun. Smysl, ale i přitažlivost nadprůměrného filmu tak stojí a padá s odpovědí na otázku, zda je nebo není přínosné dozvědět se podrobnosti o krachu sovětizačního pokusu v Polsku či ne. Aniž bych chtěl vnucovat svou odpověď, dodávám jedno: Cum duae faciunt idem, non est idem.(28.8.2007)
-
gudaulin
Jizva je samozřejmě fim poplatný době svého vzniku, tedy polovině 70. let, nicméně tématicky a svým zpracováním je předzvěstí filmů morálního neklidu 80. let a redukovat ho na budovatelské téma je nepatřičné. Snímek demýtizuje rozhodovací procesy v komunistickém státě, kde se sice vzletně hovoří o blahu většiny, ale zapomíná se na jednotlivce a neohlíží se na případné následky investičních projektů. Projevuje se tam počátek ekologického uvědomění a občanských protestů, které kulminovaly na začátku 80. let v hnutí Solidarita. Název Jizva je vlastně symbolické podobenství pro zdevastovaný les v okolí velké chemické továrny, ale taky pro psychické trauma hlavních hrdinů, kteří své ideály musí konfrontovat s nepříjemnými dopady jejich činů na okolí. Pro Krzysztofa Kieslowskiho to byla prvotina, ale už tehdy jasně naznačil své možnosti a našlápl k pozdějším majstrštykům. Dokázal si vybrat prvotřídní herce a patřičně je motivovat. Prim samozřejmě hraje Franciszek Pieczka, ale zajímavý je i Jerzy Stuhr, kterého vlastně Kieslowski pro film objevil. Úhrnem - velmi slušný psychologický společensko-kritický snímek své doby, který se dnes dá vnímat jako svědectví zašlých časů. Celkový dojem: 55 %.(22.9.2008)
-
jojinecko
Nesúhlasím s tým, že toto má byť nejaké Kieslowského "béčko" (ako ho aj sám vnímal). Je to síce pozostatok jeho rannej dokumentaristickej tvorby, "naokresaný kameň" éry socializmu, nemá to masovo pútavú formu. Ale napriek všetkému práve preto sa mi Jazva páči, pretože do danej problematiky absolútne sedí tá šeď, špina a spomínaný civilný dokumentaristický štýl. Nielen ako zachytenie doby a jednej udalosti ale ako nadčasový snímok, ktorého hlavná filozofia a myšlienka pretrváva dodnes. Hlavná postava bola typicky "kieslowski" psychologicky presná, výborne zahraná a mala hĺbku. Kieslowski skrátka u mňa opäť nepodliezol laťku nadpriemeru...(12.5.2010)
-
swed
Silné 3*. Kieslowskeho prvotina má mnoho z jeho dokumentárních rysů a zapůsobila na mě především jako obraz jedné doby. Od výše zmíněného stylu natáčení se odvíjí i celková atmosféra filmu (to znamená, že příběh je sledován jakoby z odstupu). Na oživení snímku má zásluhu charismatický Franciszek Pieczka, kterému nečiní problém získat si divákovu přízeň. Jizva je určitě kvalitní film, ale jeho klíčové téma je mému srdci poměrně vzdálené. 6/10(29.8.2009)
-
Morloth
Film pojednává nejen o tom, že ne vždy vedou dobré úmysly k dobrým skutkům, ale především zachycuje neomalenost s níž politický aparát přehlíží požadavky občanů, kterým by měl sloužit. Samozřejmě se nabízí paralela se současností a z ní vycházející konstatování, že na postupech a praktikách se vůbec nic nezměnilo, komunistickou ideologii vystřídaly myšlenky liberalismu a volného trhu, ale důsledky jsou stejné. Pro „blaho lidu“ (dnes společnosti) se lid (společnost) utlačuje. Na jizvě je krom dokumentárních postupů asi nejzajímavější fór filmu ve filmu. Kameraman, který se snaží zachytit život ředitele továrny, ale přes předchozí vstřícnost nakonec nepochodí, je vystřídán samotným Kieslowskim, jenž dokumentuje ředitelův život, aniž by se ptal(11.8.2011)
-
anniehall
Proč se mi tahle tak trochu popelka mezi Kieslowského filmy líbila? Asi proto, že ji nevnímám jen jako budovatelskou story na pozadí doby, kterou máme všichni rádi za sebou. Pro mě to bylo spíš o vnitřním zápase člověka se sebou samým. O sváru mezi věcí ideje a věcí lidské přirozenosti a hlavně o pocitech člověka, který se musí rozhodnout, nakolik je ještě svobodným člověkem a nakolik jen figurkou v papírovém divadýlku. A to tenhle film zachycuje bravurně, řekl bych až palčivě a surově. Daří se to zejména díky velmi přesvědčivému hereckému výkonu Francziska Pieczky v hlavní roli, syrové dokumentární kameře a minimalisticky industriální hudbě.(9.5.2008)
-
Vampireman
LFŠ 2011 | Ať má Jizva symbolizovat narušení přírody chemickou továrnu, u Kieslowského se jedná o velmi divný krok do hajzlu, což připouští i sám režisér. Jeho dokumentární styl tady už překročil hranice, které jsem schopen u hraného filmu akceptovat a příšerně jsem u filmu trpěl. Žádná vyhrocenost, prokreslenost, jen dobrej Pieczka.(31.7.2011)
-
mrksik
Ako Kieslowského fanúšika ma to hodnotenie mrzí dvakrát, no tento film si ho zaslúži. Roztržitá kamera a bláznivý strih sú pre mňa istým prejavom samizdatovisti, takže ich až tak nekritizujem, no viac mi vadil absolútny chaos v deji. Ten sa odohráva počas niekoľkých rokov, no stalo sa mi, že som si zmenu času ani nevšimol. Vlastne celý film som bol akosi klaustrofobicky stiesnený a frustrovaný. Tak neviem.(23.2.2008)
-
zette
Myslim, ze film je velice trefny a vystihuje presne dobu, kdy sel pokrok na ukor ekologie ( coz se mnohdy deje i dnes ). Divim se, ze Kieslowski mohl vubec tocit takovy film... Vynikajici herecky vykon Pieczky, ktereho dobre znaji i cesti divaci. Skoda jen druhe poloviny filmu, ktera uz postrada na dynamicnosti a je zde vyobrazena Stefanova bezradnodnost. 70% je urcite malo na tento film.(27.3.2008)
-
mortak
Dokumentární drama bez životných postav. Ty jen ztělesňují určité postoje. Přesto dobře vypovídající zpráva o komunismu. Od účesů, přes stranickou hantýrku, přes problémy z potraty, přes stávky, přes karierní náměstky... Je tu všechno, ale trochu bez ladu a skladu. Film je však důležitý pro jednu otázku - co se vlastně od roku 1976 změnilo? Změnilo se vůbec něco?(14.4.2009)
-
krvavamera
Po vizuální stránce zajímavé, po dějové to tak hezky plyne... až se jeden občas nudí. Rozhodně si nemyslím, že by ten film úplně po všech stránkách tak strašně špatný, jak si myslel Kieślowski (viz Kieślowski on Kieślowski), dvakrát bych se na něj ale asi nepodívala.(17.6.2011)
-
depp
Nuda, nuda. Budovatelský film skoro bez nápadu, který vám ukáže maximálně neschopnost a neefektivnost socialistické ekonomiky.(2.1.2008)
-
Nebešťan
Debut!(31.12.2011)
