Obsah
-
Stefan Bednarz je úspěšný inženýr, jehož úkolem je postavit chemičku a zajistit vše potřebné k úspěšnému běhu továrny, a to včetně pracovních sil. Ve chvíli, kdy padne volba na město, kde s manželkou kdysi žili a oddaně 'sloužili straně', si Stefan uvědomí, že další krok v jeho kariéře rozhodně nebude jednoduchý. (oficiální text distributora) -
Celovečerní hraný debut Krzysztofa Kieślowského vychází z knižní předlohy novináře Romualda Karaśe nazvané Puławy - kapitola druhá (Puławy - rozdział drugi, 1967), která popisovala konkrétní události případu výstavby jedné polské chemické továrny. Kieślowski se pokusil faktografií zahlcenou reportáž zaplnit životným příběhem a soustředil se na osud konkrétního hrdiny. S inženýrem Stefanem Bednarzem se poprvé setkáme na začátku 60. let v době, kdy byl jmenován ředitelem obrovského chemického podniku v rodném městě. Továrna se postupně rozrůstá a při její stavbě podléhá zkáze i okolní krajina. Místní obyvatelé a Bednarzovi staří známí sice získají práci, ale přicházejí o své domy, což vyvolává řadu konfliktů. Jizva - jakási symbolická rána v krajině a zároveň i v duši hrdiny - odhaluje rozpolcené pocity člověka, který nedokáže rozlišit, co je důležitější a jak má situaci řešit. Pokouší se proto o kompromisy, což ale ke smíření znesvářených stran nepřispívá. Konflikty se nevyřeší ani po několika letech, a tak Bednarz svůj post opouští.
Kieślowski obsadil do hlavní role Franciszka Pieczku, který se typově dobře hodí pro postavu nerozhodného ředitele, jenž bojuje se svým svědomím a snaží se dosáhnout spravedlnosti. Detaily jeho mlčící tváře kontrastují s jeho zemitým hlasem, který jako by souzněl s drsně se měnící krajinou. V jedné ze svých prvních filmových rolí se jako asistent ředitele objeví Jerzy Stuhr, ze kterého režisér udělá hvězdu ve svých následujících filmech Klid (Spokój, 1977) a Amatér. V malé roli Bednarzovy sekretářky se mihne režisérka Agnieszka Hollandová.
V Jizvě Kieślowski ještě zcela neopustil svět dokumentárního filmu. Je velmi dobrým pozorovatelem okolí, v čemž mu napomáhá kameraman Sławomir Idziak. Surově snímá krajinu devastovanou výstavbou závodu, symbolicky „bezbarvé" ladění obrazu trefně zachycuje danou dobu. Kieślowski považoval Jizvu za svůj nejméně zdařilý titul a ve své autobiografii ho dokonce označil za socrealisticky tezovitý. Uznal, že morální problém hrdiny nahlížel až příliš nedramaticky a ploše, což lze považovat za hlavní handicap filmu. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
