Třetí část noci

Jednoduché myšlenky podávané hrozně složitým způsobem. Takže takový typický Zulawski, což v porovnání s ostatními filmy rozhodně neznamená nic typického a normálního. Na rozdíl od Ďábla tu je ale dost jasné (a to asi pro každého), o co autorovi šlo. Aby taky nebylo, když je to vidět v každé scéně, slyšet v každém dialogu a když to má tak šílenou, drsnou a nepříjemnou formu, díky které je ten film dost intenzivní a nezapomenutelný. Myšlenkově se to ale bohužel nikam neposouvá a jen se neustále deklamuje pořád to samé dokola, až mi to po čase začalo připadat krapet nudné a pořád jsem doufal, že to bude mít větší přesah, ale bohužel se tak nestalo. Jasně, měla to být vyloženě jen výpověď o krutosti války dost netradičním a drsným způsobem, složitým na sledování, ale jako někoho, kdo tyhle šílené filmy vyloženě vyhledává, mě to sice chytlo, ale výrazně mi to kazil fakt, že se to nesnaží jít hlouběji. Je to neustále bezvýchodné, nepříjemné, dokonce až nihilistické, začíná to i končí apokalypticými úryvky ze Zjevení, repetitivně se zde opakuje, jak se Bůh na všechny vykašlal a všechny nás tu nechává trpět... A jak už jsem psal, tohle se zde děje pořád a pořád dokola, bez snahy to někam víc vést. A přitom by to šlo - Posetitel muzeja je podobně šílený a bezvýchodný, i když není o válce (ale o apokalypse), ale obsahově je to značně hlubší a víc to zachází dál. Třetí část noci jen stojí na místě a z bludného kruhu nihilismu se stejně nevymotá, resp. ani se o to nesnaží. 3* (24.04.2022)

(KSE - P) Celovečerní debut Andrzeje Zulawského vznikl před nástupem tzv. "kina morálního neklidu", což je možná jeden z důvodů, proč se TŘETÍ ČÁSTI NOCI nedostalo tolik pozornosti v pozdějších letech. Přitom jde o kvalitativně srovnatelný počin se SPALOVAČEM MRTVOL, ve kterém zasazení do válečných let slouží k výpovědi o komunistické totalitě doby vzniku obou děl (1968 a 1971) a ústřední postava, na kterou se vyprávění omezuje a která se čím dál tím víc propadá do svých představ, zde svou mentální vyšinutostí slouží k zachycení atmosféry zmaru, bezvýchodnosti a deprese. Menší potíž bych viděl v tom, že ve SPALOVAČI MRTVOL není problém rozlišit, kdy se jedná o skutečný výjev a kdy o pouhou představu protagonisty, a tak je mnohem snažší být vyprávěním pohlcen a bavit se černohumornými pasážemi, které doceňuje především současná generace. VTŘETÍ ČÁSTI NOCI je již od samotného začátku vše vychýlené a ke konci to vede k nemožnosti rekonstruování fabule jako takové, což klade vysoké nároky na diváka, který může být v některých pasážích předistancovaný, ať se ruční kamera, její netradiční úhly a měkké svícení snaží o imerzi sebevíc. Pro plné docenění (či naopak odsouzení, protože může jít o ukázku narativního konstruktu a mind-fucku s pointou neospravedlňující předchozí dění) bych film potřeboval vidět minimálně ještě jednou. (01.02.2012)

Polský Josef K v halucinačním oparu umírajícího Krakova svádí marný boj sám se sebou ve snaze najít světlobod svého počínání. Prostřednictvím sugestivní ruční kamery (a jejích mikroskopických pohledů), absurdních cákanců krve, paranoidně roztroušeného syžetu a nechutně mrazivých lokací dovede Třetí část noci přenést na jedince vzácnou a podmanivě odpornou atmosféru druhé světové a neschopnosti vymanit se z točícího celku. Ačkoli je Třetí část noci především psychologický horor, krvavé záběry vší by obstály jako solidní monster film. (20.10.2013)

Válečné psycho. Andrzej Zulawski natočil o deset let později o něco známější thriller Posedlost, snímek, který kladl vcelku těžké nároky na diváka. To samé je nutno očekávat i u Třetí části noci. Nelze tento film jednoznačně uchopit ani pochopit. Hlavně bych rád zmínil velmi povedenou hudbu Andrzeje Korzynskiho, která dobře vykresluje atmosféru snímku. (28.09.2018)

Ťažkotonážne, pochmúrne,depresívne,odpudzujúce,desivé,znepokojujúce s neprirodzenou atmosférou.Tento film je veľmi odlišný od bežnej filmovej produkcie.Ale v Poľsku bolo urobených viac takýchto filmov.Film sa odohráva z veľkej časti v meste Ľvov,ktoré leží teraz na Ukrajine,ale vtedy ešte patrilo Poľsku,v tom čase bolo ale Poľsko okupované Nemcami.V celom filme nie žiadny normálny moment,všetko je tam akosi roztrieštené,veľmi ťažko sa to dá opísať,hoci dej nie je nijaký zložitý.Pripomínalo mi to hodne Franza Kafku.Všetko v celom filme je veľmi bezútešne,všetci sú veľmi skľúčený a žiadny úsmev v celom filme nie je.Hneď začiatok filmu je hodne krutý.Občas film pripomína aj Ingmara Bergmana.Naprosto šialená zaležitosť.Keď si spomeniem na ten ústav na výskum vši,ktoré prenášajú týfus,tak mi je ešte aj teraz zlé.To nie je film pre každého. (07.07.2011)