Třetí část noci
-
Trzecia część nocy
-
Tretia časť noci
Drama / Horor / Válečný
Polsko, 1971, 105 min
Režie:
Andrzej ZulawskiObsah
-
Myšlenkově i formálně neobyčejně originální debut, který začátkem 70. let vyvolal v Polsku velké diskuse. Děj, zarámovaný citátem ze Zjevení sv. Jana, se odehrává v kulisách okupovaného Krakova. Ve zvláštním oddělení tu pěstují vši, které přenášejí tyfovou nákazu. Zaměstnanci je krmí vlastní krví oplátkou za zvýšené potravinové příděly a osobní dokumenty, které je chrání před uvězněním. Krmí smrt, aby sami mohli přežít. Z jejich bacily zamořené krve se při vhodném dávkovaní stává lék. Na psychickém profilu hlavní postavy se podepisují strach, deprese, nejistota a obsesívní touha po vnoření se do jiné bytosti a ztotožnění se s vlastní společností a národem, s jejich potřebami a ideály. Povídku pro film napsal režisérův otec jako prostý realistický příběh, jehož aktérem byl kdysi sám. Režisér vybudoval nový, současný pohled na dobu a pocity, o nichž slyšel a přemýšlel. Metaforická invence vychází z fascinace tématem "jak se bránit před zpustošením, které přináší válka v emocionální a morální sféře". Surrealistické vidění skutečnosti, dialogy ve stylu literární absurdnosti a exaltované herecké projevy vytvářejí ve filmu s barvou krve a apokalyptických hrůz atmosféru úzkosti, vzrušení a vnitřního neklidu. (oficiální text distributora)
Myšlenkově i formálně neobyčejně originální debut, který začátkem 70. let vyvolal v Polsku velké diskuse. Děj, zarámovaný citátem ze Zjevení sv. Jana, se odehrává v kulisách okupovaného Krakova. Ve zvláštním oddělení tu pěstují vši, které přenášejí tyfovou nákazu. Zaměstnanci je krmí vlastní krví oplátkou za zvýšené potravinové příděly a osobní dokumenty, které je chrání před uvězněním. Krmí smrt, aby sami mohli přežít. Z jejich bacily zamořené krve se při vhodném dávkovaní stává lék. Na psychickém profilu hlavní postavy se podepisují strach, deprese, nejistota a obsesívní touha po vnoření se do jiné bytosti a ztotožnění se s vlastní společností a národem, s jejich potřebami a ideály. Povídku pro film napsal režisérův otec jako prostý realistický příběh, jehož aktérem byl kdysi sám. Režisér vybudoval nový, současný pohled na dobu a pocity, o nichž slyšel a přemýšlel. Metaforická invence vychází z fascinace tématem "jak se bránit před zpustošením, které přináší válka v emocionální a morální sféře". Surrealistické vidění skutečnosti, dialogy ve stylu literární absurdnosti a exaltované herecké projevy vytvářejí ve filmu s barvou krve a apokalyptických hrůz atmosféru úzkosti, vzrušení a vnitřního neklidu. Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Bluntman
(KSE - P) Celovečerní debut Andrzeje Zulawského vznikl před nástupem tzv. "kina morálního neklidu", což je možná jeden z důvodů, proč se TŘETÍ ČÁSTI NOCI nedostalo tolik pozornosti v pozdějších letech. Přitom jde o kvalitativně srovnatelný počin se SPALOVAČEM MRTVOL, ve kterém zasazení do válečných let slouží k výpovědi o komunistické totalitě doby vzniku obou děl (1968 a 1971) a ústřední postava, na kterou se vyprávění omezuje a která se čím dál tím víc propadá do svých představ, zde svou mentální vyšinutostí slouží k zachycení atmosféry zmaru, bezvýchodnosti a deprese. Menší potíž bych viděl v tom, že ve SPALOVAČI MRTVOL není problém rozlišit, kdy se jedná o skutečný výjev a kdy o pouhou představu protagonisty, a tak je mnohem snažší být vyprávěním pohlcen a bavit se černohumornými pasážemi, které doceňuje především současná generace. VTŘETÍ ČÁSTI NOCI je již od samotného začátku vše vychýlené a ke konci to vede k nemožnosti rekonstruování fabule jako takové, což klade vysoké nároky na diváka, který může být v některých pasážích předistancovaný, ať se ruční kamera, její netradiční úhly a měkké svícení snaží o imerzi sebevíc. Pro plné docenění (či naopak odsouzení, protože může jít o ukázku narativního konstruktu a mind-fucku s pointou neospravedlňující předchozí dění) bych film potřeboval vidět minimálně ještě jednou.(1.2.2012)
-
jhrasko
S Bohom si nikto z nás nie je roveň..a ak sa chceme pýtať, Bohu sa smú klásť len tiché otázky...a ja by som sa pýtal, akurát neviem ticho...neviem...neviem...(22.7.2010)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ KINOPREMIÉRA: SLOVENSKÁ POŽIČOVŇA FILMOV = 1972 (18.7.2009)(18.7.2009)
-
Mulosz
Nevím přesně, o čem to bylo, ale vím, že to bylo dobré:-)(20.2.2008)
-
gumli
Ťažkotonážne, pochmúrne,depresívne,odpudzujúce,desivé,znepokojujúce s neprirodzenou atmosférou.Tento film je veľmi odlišný od bežnej filmovej produkcie.Ale v Poľsku bolo urobených viac takýchto filmov.Film sa odohráva z veľkej časti v meste Ľvov,ktoré leží teraz na Ukrajine,ale vtedy ešte patrilo Poľsku,v tom čase bolo ale Poľsko okupované Nemcami.V celom filme nie žiadny normálny moment,všetko je tam akosi roztrieštené,veľmi ťažko sa to dá opísať,hoci dej nie je nijaký zložitý.Pripomínalo mi to hodne Franza Kafku.Všetko v celom filme je veľmi bezútešne,všetci sú veľmi skľúčený a žiadny úsmev v celom filme nie je.Hneď začiatok filmu je hodne krutý.Občas film pripomína aj Ingmara Bergmana.Naprosto šialená zaležitosť.Keď si spomeniem na ten ústav na výskum vši,ktoré prenášajú týfus,tak mi je ešte aj teraz zlé.To nie je film pre každého.(7.7.2011)
-
Vodou
Expresionismus, šílenství. Franz Kafka. Valérie a týden divů. Tak na mě působila atmosféra tohoto filmu Andrzeje Zulavského. (nemysleno nikterak špatně) .(14.2.2009)
