Válka světů - příští století

Přestože musím přiznat, že mě to zdaleka nechytlo tak jako Konec civilizace, tak upřít tomu mnohovrstevnatý myšlenkový přesah bych nemohl.. Szulkin míří svým hořkosatyrickým samopalem jak do světa tak do vlastních řad a zkoušet to celé vyložit jako kritiku toho nebo onoho by bylo těžce zjednodušující. Vedle solidních hereckých výkonů bych ještě vyzdvihnul kameru, která mě svou estetikou tak něják praštila do očí.... Hodně dobrý. (21.03.2015)

Tenhle film není primárně o dopadu totalitního režimu na člověka, ačkoli i tohle téma zde je. Jeho stěžejním tématem je totiž oblbování lidi skrze média, tady televizi - což je téma těžce pravdivé a hodně nadčasové, jelikož lidi sežerou každou blbost, hlavně když s ní přijde "důvěryhodný" zdroj. Tenhle film to dost dobře rozebírá a já s ním musím souhlasit, protože tak to skutečně bylo, je a bude. Tohle téma je navíc zasazeno do totalitního režimu a o to větší depkou tenhle film je. Jenže ta depka není samoúčelná, nýbrž ten film je chytrý a hodně vět z něj by se dalo vytesat do kamene. Škoda jen, že Szulkin pořádně nerozebral ten svět, ve kterém se Válka světů - příští století odehrává, některé otázky ohledně něj mi zůstaly nezodpovězeny a kvůli tomu musím s hodnocením zůstat u 4*, i když bych rád dal víc. Každopádně se mi to líbilo víc, než (filmové zpracování, podotýkám, aby se na mě někdo nevrhl) 1984 a taky mě to o dost víc mě to zasáhlo. Jen škoda, že ten film není moc známý. Silné 4* Po čase měním na slabých 5*. Čím víc nad tím filmem přemýšlím, tím víc mi připadá inteligentnější, nadčasovější a aktuálnější. Kam se na tohle hrabe přeceňované 1984... Slabých 5* (10.07.2020)

Podobenství o manipulaci ze strany médií vzniklé v sovětském bloku v době stále tuhého režimu? Sci-fi už samo o sobě. Při rozhovoru mi Szulkin pověděl, že měl výborný recept jak oklamat cenzuru - natáčet falešné scény a ty předkládat a z těch nepředložených pak sestříhat celý film, který díky klubové distribuci již nebyl dostatečně prověřován. Zde se mu povedlo mrazivě vystihnout nemožnost úniku ze spárů agresivně působících sdělovacích prostředků, jakési zacyklené hyperreality, jak se o ní v této době na Západě teoreticky diskutovalo. Tím pádem film stále působí velmi aktuálně, i když původně mířil na specifický lokální problém médií v socialistickém světě. Szulkin zde sice tolik nepodmaňuje vizuální okázalostí a scenickou originalitou, ale look podobný spíše našem normalizačním filmům jen přidává na depresivnosti. I tak se však objevují ironicky geniální momenty, jimiž oplývají hlavně jeho dva následovné filmy - zde je to hlavně velmi silní a absurdní scéna rozcvičky v ubytovně nepohodlných podložená emotivním zpěvem Tiché noci. Ačkoliv je téma uchopeno spíše okrajově a příliš nepracuje s důsledky, nečekaný a velmi originální konec dává zajímavé podněty k dalšímu přemýšlení nad tématem. (30.09.2012)

Veľmi, ale veľmi depresívny film. Veľmi, ale veľmi odvážny pokus natočiť niečo kontroverzné v období normalizácie. Ale bohužiaľ sa to vlečie, ako čakanie pozemšťanov na návštevu z vesmíru. Film obsahuje niekoľko veľmi pôsobivých scén, podporených ešte výborne naaranžovanou mizanscénou s tým správnym uhlom kamery. Ale bohužiaľ sa to vlečie. Roman Wilhelmi je vo svojej úlohe takmer až geniálny, Jonathan Price a John Hurt v ňom majú silnú konkurenciu. Na Vojnu svetov si tu ani nespomeniete, film je Wellsovi iba venovaný. Ale vlečie sa to... (26.04.2017)

Abyste něco dokázali pochopit, musíte to zažít. Nestačí říct, že totální nadvláda nad člověkem je špatná. Co ta totální nadvláda je, bez vlastní zkušenosti tak úplně nepochopíte. Tenhle film se samozřejmě může porovnávat s jinými díly na tohle téma, uživatel _-0-_ zmiňuje Brazil, se kterým Válku světů pojí do značné míry forma. Mně ovšem popisem způsobu myšlení manipulujících i manipulovaných (takového doublethinku) nejvíc připomíná Bílou paní, která je sice navrch mnohem veselejší, při domyšlení věcí je však stejně závažná (okamžité přijetí lži, o které všichni vědí i nevědí, že lží je). Válka světů nepopisuje konkrétní formu totalitního režimu, ale zabývá se především způsoby ovlivňování myšlení. Právě to jí dává obecnou platnost a nadčasovost. (03.10.2005)