Děti z Bullerbynu

Nevím no..:) Tu knížku jsem měl děsně rád (samozřejmě - jako každej), ale film se s mými vzpomíkami na předlohu nějak neshoduje:) Prostě si to pamatuju jinak. Hodně mi to kazil dabing. Jenže originál s titulky jsem nesehnal. Nicméně byl to krásný film úplně nasáklý letní pohodkou:) A plně se ztotožnuji s komentářem Subjektiva. (25.09.2009)

Těžko hodnotit. Knížku jsem dceři četl nesčetněkrát, protože ji v pravidelných intervalech vyžaduje. Fascinující je, že málokdy se identifikuje s nějakou postavou a tady s Lisou to funguje jak v knížce, tak v tomto filmu. A to Lisa nemá žádné princeznovské šaty, hračky, ba ani boty. Příběhy kamarádů z Bullerbynu prostě jsou tak obyčejné, že je velmi lehké si představit, že je prožíváte sami. Pohoda a barvy v tomto filmu to ještě stupňují, moc hezky se na to kouká. (06.01.2018)

Dnešní doba dává často dětským hrdinům dětských filmů zažívat všelijaká nepravděpodobná dobrodružství, např. hledat poklady nebo dokonce zachraňovat svět. Aby toho děti byly schopny, vybavuje je produkce odvahou dospěláků, myslí supergéniů a mnohokrát i nadpřirozenými schopnostmi. Též s oblibou staví dospělé role směšných kreatur. Astrid Lindgrenová představuje absolutní protipól tohoto přístupu a tak její dětští hrdinové jsou prostě děti a žijí život dětí. Je s podivem, že i s takovým "omezením" převyšuje její tvorba drtivou většinu fantastických příhod, většinou spíše dětinských než dětských. Hry, práce na poli, lovení raků či nakupování může směle se postavit bojovníkům s draky, špionům-špuntům i všelijaké jiné, podobné havěti. A zvítězí. Ovšem i kvalitní předloha se dá zprznit - děti i dospělí by mohli žvatlat, výskyt roztomilých zvířátek by mohl překročit míru s jakou se obvykle na farmách vyskytují a obraz by mohl hýřit přemírou barev. Toho všeho se Lasse Hallstrom vystříhal a tak děti z Bullerbynu mohou stát po boku předchozím adaptacím Lindgrenové od Olle Hellboma s hlavou vztyčenou. Slabé ****. (20.03.2009)

Nevim pořádně proč, ale tohle mě nějak vůbec neoslovilo. Knihu mám v hlavě zakodovanou jako velmi oblíbenou. Tady jsem žel spíš koukal na hodinky, kdy už to skončí, než na to co se děje na obrazovce. A dost to určitě ovlivnil i příšernej dabing, kdy například dětskej smích už u mě vyvolával alergické reakce. (30.01.2010)

Děti z Bullerbynu nedokážu ohodnotit objektivně, i kdybych se postavila na řasy. Nepřekonatelná knížka mého dětství a každému jejímu zpracování už jen ze samotné nostalgie prostě musím přihodit nějakou tu hvězdičku navrch. Lasse Hallström se filmové podoby zhostil vcelku věrně a jsem ráda, že mi vzpomínky na tuto báječnou knihu nijak výrazně nezkazil. Přesto ale nemůže plně uspokojit představy generace českých diváků, odkojených knižním vydání s kouzelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. (15.09.2010)