Čokoláda
-
Chocolat
-
Čokoláda
Drama / Mysteriózní / Romantický
Velká Británie / USA, 2000, 121 min
Režie:
Lasse HallströmHudba:
Rachel PortmanObsah
-
Děj filmu začíná v tradiční francouzské vesnici, kde se za posledních sto let život vůbec nezměnil. Jednoho obyčejného dne se však ve městě objevuje cestovatelka Vianne Rocher (Juliette Binoche) a její dcera Anouk (Victoire Thivisol). Záhadná Vianne si otevře obchod s čokoládou plný neodolatelných sladkostí, které probouzejí u obyvatel města skryté chutě. Vianne má totiž tajemnou schopnost odhadnout soukromé vášně vesničanů a uspokojit je tím správným cukrovím, čímž se jí pomalu daří je přesvědčovat, aby se nebáli oddávat se svým vlastním pokušením. Brzy si Vianne získá dobrou pověsta nepřátele: poctivého místního šlechtice Comte de Reynaud (Alfred Molina). Reynaud je přesvědčen, že Viannina čokoláda zamává s městem a dočista podlomí jeho přísný zákon morálky. Postupně tak vznikne spor mezi těmi, kteří chtějí zachovat dosavadní způsob života, a těmi, kteří si chtějí užít chuť své nově objevené svobody. Vianne pomalu získává hluboký vliv na obyvatele vesnice, včetně sedmdesátileté Armande (Judi Dench) a její podivínské dcery Caroline (Carrie-Anne Moss); trpitelky Josephine Muscat (Lena Olin) a jejího britského manžela Serge (Peter Stormare). Vianne nenechá chladným ani dalšího neobvyklého příchozího, cestovatele na lodi Rouxe (Johnny Depp). Rouxovi se přitom konečně podaří probudit ve Vianne její vlastní skryté touhy: k někomu patřit.
ČOKOLÁDA je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům - komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou. Scénář filmu napsal Nelson Jacobs na motivy vysoce ceněného románu Joanne Harrise Roberta. (oficiální text distributora)
Děj filmu začíná v tradiční francouzské vesnici, kde se za posledních sto let život vůbec nezměnil. Jednoho obyčejného dne se však ve městě objevuje cestovatelka Vianne Rocher (Juliette Binoche) a její dcera Anouk (Victoire Thivisol). Záhadná Vianne si otevře obchod s čokoládou plný neodolatelných sladkostí, které probouzejí u obyvatel města skryté chutě. Vianne má totiž tajemnou schopnost odhadnout soukromé vášně vesničanů a uspokojit je tím správným cukrovím, čímž se jí pomalu daří je přesvědčovat, aby se nebáli oddávat se svým vlastním pokušením. Brzy si Vianne získá dobrou pověsta nepřátele: poctivého místního šlechtice Comte de Reynaud (Alfred Molina). Reynaud je přesvědčen, že Viannina čokoláda zamává s městem a dočista podlomí jeho přísný zákon morálky. Postupně tak vznikne spor mezi těmi, kteří chtějí zachovat dosavadní způsob života, a těmi, kteří si chtějí užít chuť své nově objevené svobody. Vianne pomalu získává hluboký vliv na obyvatele vesnice, včetně sedmdesátileté Armande (Judi Dench) a její podivínské dcery Caroline (Carrie-Anne Moss); trpitelky Josephine Muscat (Lena Olin) a jejího britského manžela Serge (Peter Stormare). Vianne nenechá chladným ani dalšího neobvyklého příchozího, cestovatele na lodi Rouxe (Johnny Depp). Rouxovi se přitom konečně podaří probudit ve Vianne její vlastní skryté touhy: k někomu patřit.Komentáře uživatelů k filmu (458)
-
Faidra
Nějakou dobu po tomhle jsem se sice nemohla na čokoládu ani podívat, ale jako okoštování zakázaného ovoce ze svěží zahrady uprostřed městečka, kde se zastavil čas, to nemá chybu. Výborní herci i v menších rolích (Alfred Molina, Judi Dench).(24.6.2007)
-
charlosina
Tak tomuhle říkám romantický film... Čokoláda v podání Lasse Hallströma se rozplývá na duši jako pohlazení... a když mi ji servíroval Johnny Depp a Juliette Binoche, její sladkost se ještě zvýraznila. Já sama stojím na hranici mezi vášní a závislosti, co se týče čokolády, a zejména tu vášeň jsem vnímala i zde... je to pokušení, ovšem odměna je sladká. Opravdu krásný film o pokrytectví a falešné morálce, o nesmyslných hranicích a hlavně o tom, že se má žít a ne jen přežívat... "Měl bych vás upozornit, že kdo se přátelí s náma, znepřátelí si ostatní." - "Slibujete?" Dobrou chuť!(8.10.2006)
-
Lynn
Pohádkově nádherné...Jenom škoda, že taková čokoládovna neexistuje i v Praze, možná by se lidi přestali na sebe tak mračit.(18.2.2004)
-
mysicka
Takhle prijemne preslazena uz jsem se dlouho necitila :)(25.8.2004)
-
maxi6
........Zdařilé zpracování námětu, barvité vykreslení doby, osob, zajímavě podaný příběh, dokonalý balzám na duši. Zároveň však nad pestrou výpravou a komediální formou Hallström vše překrývá silnou myšlenkou a následným zamyšlením........(2.1.2005)
-
Hal_Moore
Nádherně sladký a příjemně voňavý příběh o prozření a napravení se. Na čokoládu jsem během sledování chuť neměl, neboť jsem jí spousty spořádal před projekcí. Nejspíš jako průpravu před samotným zhlédnutím :) Ono mě navíc po čokoládě občas bolejí zuby, čili všeho s mírou. Čokoláda je asi nejslabší film, který jsem od Lasse viděl, i přesto jsem se celé dvě hodiny bavil a s úsměvem na tváři sledoval veškeré dění. Překvapivě jsem se však nezakoukal do Juliette Binoche, ale (třebaže to zní poněkud podivně) do Leny Olin. Vitalita z ní čišela o sto šest. Tím nejlepším je na celém filmu Judi Dench, jejíž stařenu jsem jí sežral i s navijákem. A samozřejmě Johnny Depp, který si mě narozdíl od většiny zde získal - scéna s pojídáním žížaly mi utkvěla v paměti nejvíce. Tyto řádky píšu, když zrovna čtvrtou hodinu čekám na oběd a u monitoru mi leží čokoládová tyčinka. Že bych si jen jeden kousek dal.....(4.4.2008)
-
Dever
Soundtrack Rachel Portman: 1. Minor Swing - Django Reinhardt/Stephane Grappelli [2:14] ,2. Main Titles [3:08] ,3. The Story of Grandmere [4:09] ,4. Vianne Sets Up Shop [1:59] ,5. Three Woman [1:02] ,6. Vianne Confronts the Comte [1:22] ,7. Other Possibilities [1:35] ,8. Guillaume's Confession [1:30] ,9. Passage of Time [2:33] ,10. Boycott Immorality [4:39] ,11. Party Preparations [1:29] ,12. Chocolate Sauce [0:49] ,13. Fire [2:38] ,14. Vianne Gazes at the River [1:07] ,15. Mayan Bowl Breaks [2:15] ,16. Taste of Chocolate [3:09] ,17. Ashes to the Wind/Roux Returns [2:19] ,18. Caravan - Duke Ellington/Juan Tizol [3:43],(12.5.2011)
-
genetique
Hrejivé filmové predstavenie, ktoré miestami dokonca hraničilo so snovou realitou, do ktorej ma prostredníctvom tohto príjemného príbehu Hallström dostával. Spontánne, úprimné a presvedčivé herecké výkony, podmanivý scenár a sebaistá réžia mi pripravili naozaj príjemné prekvapenie s filmom, ktorému som sa dlhé roky nevedomky a nepochopiteľne vyhýbal. 85%.(30.9.2009)
-
Jeanne
...Poetika s francouzskou atmosférou, krásně barevně sjednocená, s příjemnou a ladící hudbou a HLAVNĚ plná scén s čokoládou, které se brzy staly tak známými a oblíbenými! Kdo se podívá na celý film aniž by měl chuť na čokoládu musí být opravdu hrdina nebo lže! Navíc film není postavený jen na chuťových scénách, ale taky na opravdovém, ale poklidmém ději a vývoji postav z malého městečka ...zbožňuju scénu, když Juliette Binoche přichází s dcerkou a větrem do města a mají ty kouzelné červené pláštěnky.(13.10.2003)
-
Hellboy
Milý film, který se věnuje mému oblíbenému tématu a to trefování se do církve. Ne, dělám si srandu, moje oblíbené téma je čokoláda:) 4**** jsou naprosto adekvátní ohodnocení za Johna Deppa, Juliette Binoche, Alfreda Malinu, Carrie-Ann Moss, Judi Dench (+ Petera Stormareho), za hezký příběh, za spoustu čokolády a za dobře zvládnuté technické náležitosti filmu jako je hudba nebo kamera.(3.9.2006)
-
berg.12
Nádherná moderní pohádka. Z tohohle úhlu pohledu jednoznačné pětihvězdičkové hodnocení a ať mě někdo zkusí přesvědčit, proč bych se na ten film nemohl takhle dívat.(31.3.2005)
-
Le_Chuck
Keď tento film skončil, bolo asi pol 12-tej večer. Polovica kina spravila nájazd na taký malý obchodík, kde predávali sladkosti a spravila mu polročnu tržbu. Cukríky, tyčinky, čokolády ... tak mi bolo zle. No a ostatné je povedané okolo.(27.5.2004)
-
Fr
Věříte, že kakao dokáže uvolnit skryté touhy?… Cukrářka s kočovnou krví J.Binoche dokáže otevřít lidská srdce a pohladit duši nejen čokoládou. Další z filmů, který ve vás zanechá pocit pohody a navodí chuť třeba na ,,tamty“ bonbóny… PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ***(5.5.2009)
-
Kaka
Hallstrom umí vytvořit jakous takous romantickou atmosféru, či vesnickou (nikoli buranskou, nýbrž odehráhající se na vesnici) idylku. Co mu ve většině (co jsem viděl) filmů chybí je potřebná emocionální síla, či snad magie, která by dokázala v člověku zanechat požítek z filmu na trochu delší dobu. Čokoláda je první, které se to celkem povedlo. Nelze se neubránit srovnání s podobně "vyromantizovaným" filmem Pravidla moštárny, kam se však přes prosluněné záběry a "ťuťínkovské" ksichtíky herců nedostaly emoce skoro žádné a film tak skončil s nálepkou "přeslazeno". Čokoláda je paradoxně vzhledem k názvu tak akorát. Sem tam má dokonce i lehce nahořklou chuť (extempore starosty, oheň). Přesto se jako celek nese v uhrančivě romantické náladě, plné dobrých duší v každém věku a faktu, že ženské srdce může vydat stejné množství síly, jako deset zápasníků sumo.(11.12.2007)
-
Morien
Byla jsem jednou dotázána, jestli existuje nějaká romantická komedie, co by se mi líbila. Bylo to zřejmě myšleno jako narážka na to, že neexistují žádné romantické komedie, co by se mi líbily, jelikož většinou zastávám názor, že jsou to nasládlé (americké, popř. britské) sračky, nicméně tato americko-britská velmi sladká povídačka o indiánech, Venušiných bradavkách a tančících maminkách mě opravdu baví.(18.11.2006)
-
TeeAge
Pekný film. Silné dejové línie. Čokoláda však nie je moja obľúbená. Nemilujem ju. Mám ju len rád. A tá tu hraje hlavnú rolu, ostatný už le prikrášlujú. A to mi nestačí. Ajkeď Depp s gitarou nemal chybu :)(20.5.2009)
-
Pethushka
Rozhodně to není film, který by se měl rozdávat ke 3 čokoládám zdarma..tak se do rukou dostal mě. Pustila jsem si ho tedy s tím, že to je laciný film. Docela mě překvapil, ale opravdu jen docela. Možná jsem jen zaujatá, proto se ho chystám zhlédnout ještě jednou. Prozatím 3,5*(11.2.2011)
-
belldandy
Jak říká Oskar Wilde: "Jediný lék na pokušení, je pokušení podlehnout." Někdy je dobré podlehnout. Čokoláda je film se zajímavým námětem, buhužel rozmělněným. Být kratší, byl by mnohem lepší. Zejména třetí čtvrtinu filmu by bylo dobré vynechat, příběh by byl více hutnější a zůstalo by jen to podstatné. A chuť by pak byla výraznější.(8.4.2004)
-
lesumir
Čokoladá mi připomíná svojí kouzelnou atmosférou Burtonovské snové filmy jako je Velká Ryba, takže už jen tímhle jsem uchvácen, ale ještě když je to v Evropsém stylu, nemůžu si na nic stěžovat. Juliette Binoche, i když se mi jako ženská nelíbí, je doopravdy krásná a vyzařuje z ní opravdu velké charisma. Depp pro mě v jedné z nejmilejších rolí. Krásné a na konci jsem se neubránil silným emocím :-). Kouzelnéééé!(15.10.2008)
-
sportovec
Pozoruhodná óda na čokoládu je holdem skutečně svobodnému lidství. Přesně a citlivě položená doba i místo děje (francouzský venkov té doby byl stále tvrzí výrazně katolického konzervatismu v podstatě starého feudálního režimu) přesně postihuje počátek prudkého hodnotového zlomu evropské společnosti, který se mohl udát kdekoliv - v Normandii právě tak jako v Province, v Kalábrii stejně jako v Aragonu, v Edinburghu srovnatelně jako v zapadlé kyperské nebo řecké vsi. Anonymní městečko, které se vědomě nevymanilo ze středověkého krunýře svých hradeb, místo, kde se téměř zastavil čas, reprezentuje jen jedno z posuzovaných pojetí života. Tím druhým je polyteistickou, zčásti ještě totemistickou mytologií podmalované putování dvou poutnic, matky a dcery, jejíž vzpomínka je hlavní dějovou linií neobvyklého příběhu. Konfrontace, která nemá vítěze, protože silnější je vždy ne ten, který ve jménu pýchy bere a odnímá, ale ten, kdo nerezignuje na pokoru a umí přijímat. Protože brát není dávat. Zhruba tak lze vystihnout zdánlivě průzračné mravní poselství tohoto mimořádného filmu. Severák, vítr drsné Skandinávie, vábí k těkání z místa na místa vždy a každého, a hopsavý klokánek dětské fantazie Pantoflíček, ho musí, chtě nechtě, následovat. Po velkém zlomu, po návratu k sobě samému, po odplynutí drsnosti, která skrývá až chlapeckou plachost navenek nesmlouvavě nesmiřitelného aristokratického starosty maloměsta se vlastně nic nemění. Jen lidé jsou tu na sebe milejší a zdvořilejší, pozorněji sledují své úspěchy i nezdary. Stařenská Madona drsného pábení v jedinečném podání Judi Denchové právě tak jako virtuózní magie něžné krásky Juliette Binochové nebo pokorný návrat k smysluplnému, vnitřně bohatému a tvořivému životu trampského tuláka a předchůdce beatniků i hippies v jedné osobě v podání Johny Deppa vedle dalších skvělých výkonů propůjčují tomuto poselství zvláštní neokázalou naléhavost. Naléhavost, která prostotou pravdy i střídmostí formy, v níž ji podává, je zváště působivou. Krajinná dvojkamera Rogera Bratta a Jeremy Brabena uchvacuje jak zasazováním města do jeho krajinného rámce, tak důsledným a důkladným mapováním a vychutnáváním zdánlivě všedních míst jeho ulic a zákoutí (zejména to platí o soše Reynaudova předka před kostelem a radnicí na plácku, který plní funkci centrálního náměstíčka). Vnějšková všednost mnohdy nezasvěceným jakoby nenabízela nic jiného než urousanou, vlastně opotřebovanou všednost; teprve bližší pohled naznačuje, že osobitost a výraznost nejsou zvláštním, ale všeobecným lidským kulturním statkem, který je dostupný pro každého z nás. Oslňující skandinávská obdoba českého čapkovského či fričovského všedního dne na rozhraní věků zůstává trvalým poselstvím-vzpomínkou, která do nás vstupuje spolu s rychle odeznívajícími posledními záběry filmu.(9.11.2008)
