Anna, sestra Jany

No jasně... jedna ne zrovna povedená rádoby vtipná komedie ze spartakiádního prostředí.. Mladý hrdina se zamiluje do jedné z dvojčat a aby vyzkoušely jeho city vymění se na rande... Leč bystrý a zamilovaný jinoch vše pozná na projížďce na loďce... podle mozolů na rukou, neboť jeho láska je duševně založená, kdežto druhé dvojče je sportovkyně... Brr.. tristní... A teď nevím, jestli jsem se neunáhlil se dvěma *, ale co.. čas je milosrdný.. (16.10.2004)

Byla to pro mne doba, kdy jsem tak jako každej normální puberťák hledal nějakou holku. Takže mi ten film tenkrát vyloženě sedl. Že to byla propagace spartakiády? To mi nevadilo. Cvičil jsem na ní zcela dobrovolně a užil si spousta srandy. Jsou pochopitelně lepší komedie. Ale na podobné filmy koukám více z nostalgie, než pro jejich kvalitu. A vcelku chápu, že dněšního mladého diváka to nemá čím oslovit. (07.04.2011)

Hezký film, který mne sice moc nenadchl svou love story, ale zase mi přinesl hezké vzpomínky. Také tím, že mne donutil dohledat si informace o spartakiádě právě z toho roku, kdy jsem cvičil i já. Hlavně kvůli filmové chyby, kde se děti baví o vysvědčení. Už je mají v ruce a pak jedou na Strahov. Což je blbost, protože spartakiáda proběhla koncem června. Až pak jsem si uvědomil, že v tom roce měli někteří vysvědčení dříve, tedy ti, kteří do Prahy jeli. Takže se filmová chyba nekonala. Pěkné holčiny, nesympatický Dlouhý, takže takový střední průměr. ** A PŮL (23.07.2019)

Překvapivě skoro celou dobu trvání příjemný a civilní film o první lásce, okořeněný přítomností děvčat - dvojčat. Na pozadí se odehrávaly přípravy na Spartakiádu. Ke konci s odjezdem do Prahy se ale příběh zlomí a je dost poplatný době vzniku. Oslava mládí (a míru...) v betonových monstrech, zatímco stará Praha chátrala pod lešením. Také chování dospělých bylo dost hloupé, a to jak otce, tak soudružky učitelky. Poslední minuty byly tedy spíše dokumentem, připomínajícím tehdejší dobu. Něco podobného dnes můžeme vidět leda v KLDR. Propaganda na konci dojem sice zkazila, i tak jsem viděl rád Luďka Munzara či Milenu Dvorskou. (15.02.2024)

Mne sa to celkom páčilo. Neviem, ako to hodnotili ľudia v čase vzniku filmu, ale dnes sa na spartakiádu môžete pokojne pozrieť s úsmevom, už je to za nami. Príbeh milý, na dnešné pomery až naivne nevinný. Scenár prostý, ako základoškolský sloh a aj tej ideológie tam bolo, chvalabohu, poskromne. Vrámci československej tvorby pre deti, mi to príde nadpriemerné. (06.07.2016)