Bez konce
-
Bez konca
-
No End
Drama
Polsko, 1985, 104 min
Režie:
Krzysztof KieslowskiHudba:
Zbigniew PreisnerObsah
-
Píše se rok 1982. V Polsku je vyhlášen výjimečný stav a organizace Solidarita postavena mimo zákon. Urszulu potkává životní tragédie - ztratí manžela. Aby se psychicky nezhroutila, zaměřuje veškerou pozornost na překlady Orwellova díla a na svého syna. Její manžel Antek se k ní však stále vrací. Býval totiž obhájcem politických vězňů a trápí ho, že svůj poslední případ nestihl dokončit. Metafyzická a politická rovina příběhu se prolínají... (oficiální text distributora) -
Jako reakci na politické události počátku 80. let v Polsku, tedy období tzv. výjimečného stavu, chtěl Kieślowski původně natočit dokument z prostředí polských soudů. Film měl pojednávat o tom, jaká rozhodnutí činili soudci pod politickým tlakem doby. Spisovatelka Hanna Krallová seznámila režiséra s advokátem Krzysztofem Piesiewiczem, jenž hájil politické vězně proti tehdejšímu režimu. Piesiewicz přiblížil Kieślowskému zákulisí soudnictví, ale z původního záměru nakonec sešlo. Společně však napsali scénář k hranému filmu Bez konce, čímž začala jejich spolupráce, ze které vzešly scénáře všech následujících Kieślowského titulů.
Snímek Bez konce je spjatý především s dobou svého vzniku. Skrze duchovní téma se v něm režisér vyrovnává se smutnou polskou realitou 80. let a zároveň začíná novou, metafyzicky laděnou linii své tvorby. Zvolil netradiční zpracování námětu: hlavním hrdinou příběhu se stává postava, která už není mezi živými. Obhájce politických vězňů advokát Antoni Zyro se po svém pohřbu jako neviditelný vrací zpět ke své ženě Urszule. Nemůže se smířit s tím, že jeho klient Darek, který vyprovokoval stávku v továrně, nemá kvalitního obhájce. Procesu se nakonec ujme starší advokát Labrador, jenž Darka přesvědčí, aby se ve svých výpovědích uchýlil ke kompromisům a docílil tak co nejnižšího trestu.
Filmem se prolínají tři roviny. V první - veřejně-politické, týkající se procesu s mladým dělníkem - Kieślowski zobrazuje realitu jako dobu, z níž nemohou vzejít vítězové. Další rovinou je osobní život Urszuly a její vztah k manželovi. Ztráta milované osoby hrdinku utvrzuje v jejím citu - absolutní lásce, která ji nakonec zavede ke smrti. Ve třetí rovině metafyzické pak tvůrci sledují, co zbylo z člověka, který zemřel, a ptají se, v jaké podobě může zůstat přítomen na tomto světě.
Bez konce je svým způsobem kontroverzní film, v jehož výstavbě sám Kieślowski spatřoval řadu zejména formálních nedostatků, přesto patří k jeho nejoblíbenějším. Ve své době byl nadšeně přijat diváky, ovšem kritikou i oficiálními politickými kruhy byl odmítnut. S Kieślowským začal také poprvé spolupracovat vynikající skladatel Zbigniew Preisner, jehož melodie tvoří nedílnou součást všech dalších režisérových filmů. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Faye
..„Umřel jsem.začal jsem se vzdalovat, všechno jsem viděl trochu seshora, bylo mi dobře, byl jsem klidný, to ticho.Na chvíli jsem si pomyslel, že bych se mohl vrátit k sobě samému, kdybych chtěl, ale v situaci jaká nastala, mně bylo mnohem lépe“....... Urszule náhle zemřel manžel (obhájce v politických procesech), ale neodešel úplně, zůstává na světě dál, v posmrtné existenci člověka, který něco nedokončil za svého života. Neseděla mi politická rovina filmu, která rušila tu mystickou, v jinak velmi zvláštním a nepříliš známém filmu o lásce, životě a smrti, s vynikající Grazynou Szapolowskou v hlavní roli.(24.11.2005)
-
sportovec
Vynikající osobnost neprávem podceňované polské kinematografie Krzystof Kieslowski v tomto sugestivním filmu naznačil až s krutou důsledností skutečnou tvář tzv. socialismu v Polsku osmdesátých let. Předčasně zesnulý tvůrce v zemi, kde nábožensky cítit stále znamená v lidovém povědomí skutečně žít, sahá po paralelnich dějích - duchovém, klíčícím v duši smutkem sklíčené vdovy, která nejen nechce, ale také nedokáže a neumí zapomenout, a reálném, který ony mystické zážitky sráží nesmlouvavým pohledem vědy do roviny projevů bolestně zasažené a těžce zraněné psychiky. Touha po splynutí s mrtvým je silnější než vdovino mateřství i vůle žít. Ani zoufalá snaha zahlušit toto vnitřní osobnostní zemětřesení (nikoliv propadnutí prostituci) nestačí. Děj i vdovin život spějí k hrůznému, ale nevyhnutelnému závěru, jenž v sobě zahrnuje i mravní a hodnotový marasmus pozdně stalinistických režimů ochabujícího vnějšího sovětského impéria. U nás neznámá, krásná Szapolowska hraje svůj part s virtuozitou geniální dramatické umělkyně, kamennou tváří, která skrývá dmutí a otřesy, jež jí prochvívají, takřka dokonale. Více než různé dramaticky i herecky nedomrlé domácí české pokusy prostředkuje skvělý Polák i poučeným našincům duchovní korozi naší normalizace a totální rezignace společnosti té doby. Přes pomyslný piják tohoto negativu jako bychom sami sobě najednou rozuměli podstatně líp.(20.10.2007)
-
gudaulin
Na Kieslowského snímku je pro mě cenná politická a psychologická linie filmu, která se opírá o kvalitní scénář Krzysztofa Piesiewicze podepřený osobními zkušenostmi. Ta existenciální rovina díla už ve mě tak nerezonuje a především jsem se nedokázal emocionálně vyrovnat se sebevraždou hlavní hrdinky. Je mi nepochopitelné, jak při vší bolesti nad ztrátou partnera někdo dokáže ukončit svůj život a nechat své dítě fakticky napospas osudu. Bez konce mi přijde jako příliš pesimistický a nevyrovnaný film, u kterého jsem neměl tak intenzivní pocit ztotožnění jako např. u Dekalogu. Nejcennější je pro mě zobrazení atmosféry Polska po vyhlášení zvláštního stavu a pacifikaci společnosti. To tíživé prostředí lidské komunity zbavené perspektivy připomíná počátky normalizace u nás. Po herecké stránce je to velmi slušné, Kieslowski tradičně pracuje s polskou hereckou špičkou. Celkový dojem: 60 %.(17.6.2009)
-
jojinecko
3,5*/5...Bez Konca je tak trochu filmom svojej doby. Nie, že by nebol aktuálny aj dnes, ale celá politická línia príbehu je reflexiou jednej etapy dejín Poľského národa, Solidarity a jej stúpencov/odporcov a režimu. Priznám sa, že ma viac bavila paralelne prebiehajúca mysticko-psychologická rovina, tam je Kieslowski doma a prakticky v danej kategórii nemá súpera. Kieslowského filmy sú pre mňa takmer vždy výnimočné a silné filmové zážitky, preto je laťka očakávania postavená extrémne vysoko. Tentokrát moje nadšenie a dojem nebol taký na aký som u Maestra zvyknutý.(4.12.2010)
-
Ilicka
Silné drama s vynikající bezvýchodnou atmosférou Polska poloviny 80. let a excelentní herečkou v hlavní roli, G. Szapolowskou. Ocenit lze i výraznou hudbu.(2.7.2009)
-
Mariin
Ukázka polského ateistického filmu, který chce ukázat morální dilemata na pozadí stanného práva začátkem 80. let. Kieslowski to však podává způsobem, který nejen že rozhodně není pro Polsko typický, ale je vysloveně ďábelsky falešný. Lidé jsou zde bez Boha, bez naděje, zcela ponecháni sami sobě a chovají se (proto) jako blázni. Mladá atraktivní vdova po advokátovi (a svědomitá matka) se dává jako prostitutka cizinci jen proto, že jí jeho ruce připomínají zemřelého manžela (!). Nakonec pak šoupne svého synka Jacka k babičce a spáchá sebevraždu, aby „šla“ za svým mužem! To je případ pro psychiatra či exorcistu. Formálně film působí zajímavě, má to depresivní atmosféru, dobré herce, hudbu, ale jako celek je to absurdní. Tento film mohou, dle mého názoru,. kladně hodnotit jen nějací umělečtí snobové ve svých klubech.(6.2.2008)
-
Luciana
Život jako sen probuzený do smrti.(27.5.2011)
-
swed
Na Kieslowskeho až moc nevyrovnaný film, který je složen ze dvou prolínajících se linií. V té první sledujeme jak se žena vypořádá s manželovou smrtí, přičemž nechybí ani přesah za hranice lidského života (Kieslowski tímto motivem neplýtvá a chytře ho využívá jenom tam, kde je to nezbytně nutné). Snímek bohužel obsahuje i politickou linii, která není ani zdaleka tak zajímavá a spíše nudí. Asi nejpozoruhodnějším na celém filmu je výkon Grazyny Szapolowske a také samotný závěr, který je nevídaně mrazivý. 7/10(21.8.2009)
-
ad
Po dlouhé době opět film, který mě pořádně chytl za vnitřnosti a roztročil je jak na centrifuze... Těžká deprese, až Bergmanovské dusno a minimum naděje... Nechá vás sáhnout si hluboko do morálního svědomí a pořádně si připomenout a užít všechny vaše bolestivé ztráty...a přitom se pořád nejedná o nesnesitelně těžký film, Kieslowski zapojením metafyzična dokáže vnitřně kruté scény střídat s jímavě lidskými a dojemnými... výjmečný zážitek, kterému jsem zcela podlehl - na konci mě autoři měli přesně tam, kde chtěli a to je dobře.(31.10.2007)
-
zette
Dobry film s vynikajici Grazynou Szapolowskou. Zajimavy pribeh, slusna hudba, ja jsem ale od tohoto kousku cekal vice, chybela mi vetsi dynamicnost.(2.9.2007)
-
mortak
Velice nevyrovnané. Politická linie příběhu je velice dobrá a závěrečná katarze v soudní síni po rozsudku se trefuje do černého, jenže na druhé straně mystická linie o milujíci ženě připomíná intelektuální verzi hollywoodského hitu Duch (automobilová nehoda, seance, milující přítel) říznutá Bergmanovým Mlčením (masturbace, sex s cizincem). Výsledkem je dost krkolomná intelektuální konstrukce, jež má sice pár světlých míst, ale po většinu času se topí v samoúčelnosti.(26.5.2009)
-
Almásy
formou je to asi najkomercnejsi kieslovskeho film. grazyna szapolowska sa u mna zaraduje medzi najlepsie herecky vsetkych cias, cely pribeh je neuveritelne depresivny a strasne aktualny. take dokukat a obesit sa.(9.3.2008)
-
MaMitti
Film, který se měl původně jmenovat Šťastný konec – ale právě s jeho koncem, protože Bez konce rozhodně není, mám problém…A ten problém úplně přesně vystihl uživatel gudaulin. Rovina politická i psychologická je vykreslena nadmíru dobře, jen rovina přesahu hmotného světa protknutá ne neuměle, ale spíš nemístně, lidskou láskou až za hrob mi kazí celkový dojem. Právě představa toho, že kdo neumře pro svou lásku snad ani nemiluje láskou absolutní, je mi skoro protivná. Nechápu, co tím Kieslowski myslí, on takový mistr ženské psychiky…Nepochopím převahu Tantalovského pudu nad pudem mateřství, ne v tomto případě. Osobně nepokládám příliš věrohodně vykreslenu ani skutečnost, kdy duše zemřelého manžela ženě sebevraždu „schválí“, mám pocit, že takto vyspělé duše (a zemřelá hlavní postava byla vykreslena jako vnitřně bezúhonná a čistá) „nefungují“. Škoda, kdyby film byl opravdu Bez konce, bez toho prazvláštního Ulina definitivního (sobeckého a ulehčujícího) rozhodnutí - rozhodnutí nejít svou životní cestou sama za sebe, ale splynout s cestou partnera, která byla predikována tak jak byla, byl by pro mne film pětihvězdičkový.(23.6.2011)
-
tomtomtoma
Film o boji a životě v komunistickém Polsku. O boji proti špatnému systému. Připadá mi, že v Polsku byla možna jistá malá úprava systému, jen se to nesmělo pojmenovávat pravými výrazy, ale muselo se na to jít oklikou. Je zde určitý rozpor, jestli má člověk stát za svým slovem, činem i názorem, nebo jestli by neměl raději dělat v podstatě to samé, ale jen oklikou, zkrátka stát se pokrytcem, jako většina lidí. Pak je tu snaha vyrovnat se se ztrátou milované osoby. A i když by měla mít chuť do života, nachází vysvobození v sebevraždě a tím přiblížení se svému milovanému v nebi. Rovinu ducha v tom filmu nevidím, duch Antka je jen zasvěcovatelem do příběhu. V hlavní roli ženy Urszuly, která se snaží pomáhat těm, co pomáhal její manžel Antek, ale nakonec převáží její nenalezení smyslu života a následné sebevraždě, kdy se k němu může příblížit, hraje Grazyna Szapolowska.(13.8.2009)
-
e(l)a
Ach jo, ta moje nerozhodnost... Pro mě je tento film na pomezí 3 a 4 hvězd... Velice zajímavý film, v němž mě zaujala hlavně ona "politická linie", která neukazuje utrpení politických vězňů nebo něco podobného, ale je takovým nesmělým nahlédnutím nejen do soudní síně, ale hlavně do rozhodnování obhájce, kterému jde hlavně o výsledek - dostat odsouzeného na svobodu -, a vězně samotného, kterému jde ještě o jednu věc - nezradit sebe sama, své názory, své jednání. Linie točící se kolem přítomnosti zemřelého právníka v centru dění nepřináší nic nového, téma zemřelých, jejich neodloučitelnost od světa živých, už zpracoval Bergman - a podle mě lépe. A poslední linie týkající se manželky - vdovy - mě zkrátka nedokázala přesvědčit... Kdyby to byl jen okrajový, dokreslující příběh, tak prosím, ale udělat z toho v zásadě hlavní linii filmu...? Takže nakonec dávám - i když velice hezké - 3 hvězdy (ač to svým způsobem není u filmu s takovýmto tématem a vážností úplně fér) s tím, že tento film (už kvůli té politické linii) stojí rozhodně za vidění!(17.9.2009)
-
Jester_X
Kieslowski do filmu reflektuje atmosféru tehdejšího Polska. Rozpolcenost, nejastnost ideií a hledání sama sebe. Konflikt odhodlaného a nerozvážného mládí se starší generací, která se nebojí pro dosažení svého cíle udělat ústupky ze svých zásad. Kieslowski se ovšem nestaví ani na jednu stranu, vykresluje situaci, v níž jednoznačná pravda neexistuje.(19.8.2011)
