Sázka na nejistotu

Vysoká škola scenáristiky. Fantastický plivanec do chřtánu nenažraného kapitalistického systému tvrdého ražení, divoké finanční džungle pod vedením prašivých Gordonů Gekků, ekonomiky bez regulací a zpětné kontroly. Žádný jiný film za posledních 10 let neukázal lépe, že neviditelná ruka trhu nám všem natrhává prdel, že pár jedinců naopak z vaší mizérie může skvěle profitovat, díky nenažrané politice bank a že si za všechno tak nějak můžeme sami, díky naší lhostejnosti. A že všechno finančně odsere prostý občánek střední a nižší třídy. A jak ukazují závěrečné titulky, historie se bohužel opakuje a opakovat bude, dokud bude člověk živ. (27.04.2016)

Pokud si chcete zaobcovat s opravdu drahou luxusní štětkou, nejprve si musíte zaopcovat s deriváty! Konečně někdo vskutku originální a zábavnou formou a s naprosto fenomenálním Bejlem snad i té nejzaostalejší lopatě polopaticky vysvětlil, proč před pár lety najednou nemusela ráno s bandaskou k pásu, následně jí banka smahla její těžce vydřenou dvajedničku na hnusném sídlišti, načež ji odporně vyžraný sociální demokrat s bradavicí na xichtě spolu s Mirkem poslali v rámci státní podpory daňových poplatníků na pastvu. Mohla za to světová krize. Abstraktní termit, který na nikoho neukazuje, jen se prostě děje, a tak nezbývá, než jen odevzdaně pokrčit rameny a žvýkat jetel, dokud se to nepřežene. Tato krize však má konkrétní viníky a svět by byl daleko příjemnějším místem k životu, kdyby ty mrdky dávno visely na kandelábrech. V rámci technologického rozvoje a globalizace ekonomiky nám tu totiž vykultivovala infekce v podobě finanční oligarchie zmrdů a manipulátorů, co vymyslela naprosto geniální letadlo v podobě Monopolů s virtuálními penězi, honosně zvané finanční instrumenty, které záhy začaly točit světem. A tak se nejen v největším světovém mafiánském kasínu ve Stěnové ulici ostopéro spekuluje, swapuje, šortuje, stradluje, spreduje, bonduje, rejtynguje, opcuje či jinak šidí a obohacuje těch pár „kapitánů průmyslu“ a navenek to vypadá náramně učeně a složitě. Podstatou však není nic jiného, než že nějaký ambiciózní napomádovaný panák z banky, fondu nebo jiného zlodějského uskupení hraje na počítači Dostihy a sázky s vašimi úsporami, u čehož klidně fixluje, protože prachy, o které všechny ty otroky obral, mu zajistily takovou moc, že prakticky vládne zemi, ve které to dělá. Vy jen můžete stádově bučet, makat a modlit se, abyste se ráno ještě probudili pod střechou nad hlavou a měli na ruma, který jako jediný zabírá na alespoň chvilkové vyrovnání se s neutěšenou realitou. Dneska jsme už všichni natolik v prdeli, že jakékoliv terminální zhroucení finančního sektoru z nás přes noc udělá Zimbabwe, a jedinou pojistkou je nechat si za všechno, k čemu se v potu, stresech a krvi dopinožíme, nastřelit do huby zlaté zuby. Díky nim pak po kolapsu můžeme začít znovu třeba někde v Čadu, kde je směníme se „zkrachovalým“ židáckým bankéřem, toho času na lukrativním odpočinku, za skývu vezdejšího a aspoň hned nepojdeme hlady. Tohle bylo první memento, more! Ukázalo nám, že ta loterie funguje za všech okolností, a i když jeden zmrd zakopne a musí se vydat s několika Ferrari a pár honosnými nemovitostmi v Karibiku živořit do předčasného důchodu, jiný vsadil na lichou a teď bude kormidlovat on. Takže i vy, co stále sladce nevíte, jaké roztodivné kousky a vyfikundace vyvádějí tak zvané finanční instituce s vašima prachama, se raději urychleně objednejte k zubaři! (17.01.2016)

Může bejt dvouhodinová lekce z před-krizový ekonomie, kde se furt shortujou CDOs a swapuje jako o život, dynamická, emotivní a zábavná? Hodně velká sázka na nejistotu, ale překvapivě jo - velká masterclass střihu, hudební dramaturgie, (detailní) režie herců a samozřejmě skleněnýho voka Christiana Balea... Monetární prda hned z kraje roku, hypotéku napište na svýho čokla, nakupujte semena, investujte do vody a poslouchejte METALLICU. A nechávejte si pravidelně vypláchnout tráčník. Nic nekončí, jedeme dál... (04.01.2016)

Mimořádná jízda přílivem nedávné finanční katastrofy. Viděl jsem sice INSIDE JOB a prošel si tou dobou komplet studiem na ekonomce, i tak jsem byl teď v tom bordelu cenných papírů místy celkem bezradnej - rád si dočtu a podívám na BIG SHORT opětovně, protože tu sakra stojí za to o nic nepřijít. Bál jsem se nějaký sotisfikovaný suchárny, teď furt ještě žásnu nad tak zajímavou, hravou, zábavnou a provokativní "slideshow" formou, která spolu s top herci (především 3x sláva téhle trojici) a nářezovým soundtrackem zakončeným peckou Led Zeppelin, udělala i tak náročnou látku krásně stravitelnou. McKayho bohatá komediální praxe v tom zapadá dokonale. Jsem na hraně pěti hvězd a jen mi to celý připomnělo na co se tak lehce zapomíná - jak fascinující je tahle doba a náš svět. "Truth is like poetry. And most people fucking hate poetry." (04.01.2016)