La Vie, l'amour, la mort
La vita, l'amore, la morte
Život , láska a smrť
Life Love Death
Režie:
Claude LelouchScénář:
Claude LelouchKamera:
Jean CollombHudba:
Francis LaiHrají:
Amidou, Caroline Cellier, Marcel Bozzuffi, Pierre Zimmer, Catherine Samie, Annie Girardot, Robert Hossein, Rita Maiden, Pierre Collet, Sylvia Saurel (více)Obsahy(1)
Dvojice mladých lidí odjíždí autem z Paříže na venkov. Jsou ale sledováni policií a při vhodné příležitosti zatčeni. Žena je brzy propuštěna, ale muž obviněn z vražd několika prostitutek. Vina je mu prokázána, muž se pod tíhou důkazů ke všemu přizná a je odsouzen k trestu smrti. Ve věznici čeká na omilostnění a pevně věří, že se vše změní. (MVanis)
(více)Recenze (5)
Starší tvorbu Clauda Lelouche mám až na drobné výjimky hojně nasledovanou, takže mě vůbec nepřekvapilo režisérovo typické mozaikové vyprávění s propojováním zdánlivě nesouvisejících scén a skákáním v čase s dosazováním informací do celku a musím říct, že mě pan režisér svým způsobem vyprávění opět fascinoval. Nicméně tak psychologicky natvrdlý film se surově realistickou atmosférou jsem od Lelouche ještě nezažil a dost mě jím zaskočil, od scény zatčení jsem měl občas pocit, jakobych sledoval spíše Hanekeho, příp. černobílé scény z vězení mi svým stylem včetně odtažitého herectví ústředního protagonisty hodně evokovali Roberta Bressona (Kapsář, K smrti odsouzený uprchl). Během policejní dokumentace, monotónního čtení protokolu, pobytu ve vězenské cele nebo závěrečného rozsudku je to ztísňující až běda, zvláště s přechodem z barevného filmu do černobílého. Dočasně mě přestal snímek spolu s hlavní postavou zajímat po odhalení minulosti s vinou, já zjistil, že Toleda po takových činech nelituji a SPOILER další scény pak nabízely hlavně mozaiku série vražd ze strany hlavní postavy *** , ale o nějakou dobu mě už zase měl velký pan vypravěč v hrsti. Asi nejvíc u mě klesl snímek až v posledních vteřinách s prvoplánově patetickým voiceoverem. S myšlenkou a postojem k tématu nemám ani přes můj chladný vztah k hlavní postavě problém, ale takto doslovně agitační podání mě od jindy sofistikovaně sdělujícího Lelouche trochu zaráží. U 4 hvězdiček mě drží hlavně jedinečné vypravěčské umění, dechberoucí atmosféra nejedné scény a spolehlivý Marcel Bozzuffi v typické roli komisaře. [75%] ()
Ja mam radsej europske filmy nez americke - ono jednak US mentalita nepusti, a ja casto s uzasom pozeram v US filmoch ze na com sa mam akoze rehotat. To u europskych filmov mam jasnejsie. Reziser Claude Lelouch natocil vyborny film, muzsky a zenska odchadzaju za Pariza, lenze potom muz je obvinen z vrazd prostitutok - a veci sa komplikuju. Ale komplikuju sa tak, ze stale ma film vyborne tempo, nuda nehrozi a na rok 1969 su tu aj namakane dialogy. Celkovo spokojnost s tymto Lelouchovym snimkom, ovsem Muz a Zena 1966 je ale stale vyssie : 77 % ()
Tento snímek režiséra a scénaristy C. Leloucha doporučuji shlédnout příznivcům a fandům staré francouzské kinematografie. Z jistého pohledu propagandistické dílo, avšak herecký výkon, který zde podal hlavní představitel je zcela výjimečný a vynikající, že je až neuvěřitelný. KLOBOUK DOLŮ! Snímek, který předčil mé očekávání a nelze jej zapomenout. Režie vynikající, stopáž zcela přiměřená. Nemohu jinak, než 5*. ()
V pražských kinech se promítal od 5.8.1971 (Jalta) ()
Francouzké filmy jsou mně blízké více než americké, asi proto, že z nich čiší kontinentální duch a, až na výjimky, jsou uvěřitelnější než běžná zámořská produkce, mívá i nějaké poselství. Toto dílo Claude Lelouche nepostrádá tajemno a moment překvapení. Divák je šokován zvraty děje, jak je postupně odtajňován život hlavního hrdiny. Na počátku je znechucen postupem policie, která brutáně zasáhne do milostných hrátek dvou lidí, aby nakonec byl na rozpacích zda má zůstat na straně vraha prostitutek. Ten se mstí lehkým ženám z důvodu frustrace, z důvodu "přechodné" impotence. Závěrečná myšlenka se zabývá problematikou trestního práva - institutem společenské nebezpečnosti. Hrdina tím, že navázal plně uspokojivý erotický vztah, přestává být hrozbou. ()