Obsah
-
Emma Bovaryová je obětí středostavovských konvencí poloviny 19. století. Jako mladou romantickou dívku ji provdali za venkovského lékaře, a ona tak příliš záhy poznává ubíjející monotónnost manželského života. Snaží se před nudou uniknout malým flirtem a marnotratnými nákupy, což značně otřese rodinným rozpočtem. Filmová adaptace věrně vystihuje většinu zásadních scén Flaubertova románu, mezi něž patří např. svatba, bál či zemědělský trh. (oficiální text distributora) -
Francie okolo roku 1850: Emma Bovary (Isabelle Huppert) je mladé, romanticky smýšlející děvče, jež se provdá za poněkud přízemního venkovského lékaře Charlese (Jean-François Balmer). Emma se v manželství začíná čím dál tím více nudit a nebrání se jemnému flirtu s notářským zaměstnancem Leonem (Lucas Belvaux). K ničemu však nedojde. Později již ale Emma neodolá vábení bohatého statkáře Rodolpha (Christophe Malavoy)... Podle slavného románu Gustava Flauberta. (Pohrobek)
Komentáře uživatelů k filmu (27)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Kostýmy(9.4.2004)
-
Pohrobek
Mistrovské zpracování Flaubertova podivuhodného díla. O tom jak se mladá romantická dívka zákonitě zklamala v manželství. O smrtící provincielnosti. O nudě, prázdnotě, malosti a nízkosti, jež však nemají žádného viníka. O tom, že cesta za "láskou" ve skutečnosti žádnou cestou není. O těžce zkoušeném idealismu. A hlavně o tom, že "špatná" žena těžko může hledat "dobrého" milence. To vše by byl Flaubert. Jenomže film je dílem mistra nouvelle vague Clauda Chabrola, jenž ho zpracoval svým stylem, přičemž původní dílo přenesl na plátno neskutečně působivě. Naprosto dokonalá Isabelle Huppert je pak jen třešničkou na tomto nesmírně trpkém dortu.(16.1.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,942,423║Tržby Celosvetovo $-║(13.11.2009)
-
TheRaven
Pokud mohu věřit komentářům ostatních uživatelů, konkrétně tomu, že tento film je věrnou adaptací, jsem rád, že jsem se do knihy samotné nikdy nepustil. Příběh, který nedokáže téměř vůbec více zaujout a vtáhnout diváka, žádné postavy, do kterých by bylo možno se alespoň na okamžik vcítit, žádné zajímavé myšlenky, které by mě dokázaly obohatit. Na celém filmu je jediným zajímavým aspektem samotná Paní Bovaryová, která se od prvního okamžiku pozorovateli hnusí svou sobeckostí, zakompexovaností a nedostatkem racionality. Na mě opravdu působila mnohem odpudivěji než kdejaký pomatenec v béčkové vyvražďovačce. Ostatní postavy už nedokážou vůbec zaujmout. Navíc zde chybí i nějaké to "cukrátko" pro oko v podobě zajímavých přírodních i městských exteriérů. Nakonec jsem měl z filmu pocity jako pí. Bovaryová ze svého života, totiž nezáživné nudy.(4.1.2009)
-
sportovec
Snaha zachovat ráz literární předlohy nemusí být vždy na úkor kvality filmového přetlumočení. Pokud snad Flaubert svou předlohou vyvolává dojem černobílého protikladu bíle počestné ženy a jejího ničeného lidství a naopak strnulého, neschopného manžela, dusícího svůj něžný protějšek, Chabrol je ve své dikci jednoznačně uměřenější. A jeho diagnóza moderního lidství na příkladě nešťastné ženy z francouzského maloměsta je ve své mnohoznačné jednoznačnosti o to působivější. V tomto pojetí, herecky skvěle zvládnutém jak Huppertovou, tak jejími mužskými protějšky, může až vznikat otazník, kdo že je vlastně větší obětí: naivní rozhazovačná hrdinka nebo manžel a otec, který nezvládá svůj part a nezaviněně je vystaven hanbě a opovržení, nebo dítě, které má koneckonců už faktem svého zrození právo na přiměřenou rodičovskou péči? A je léčba milenci a zadlužováním opravdu tou pravou revoltou? Tím vytouženým lékem proti nudě a neuspokojení? Buďjakbuď, Huppertová vdechla své nečernobílé hrdince dívčí půvab, krásu a něhu i počestnost, která se neztrácí ani v jejích avantýrách. Zamyšlení, které nám Chabrol nabízí, je znepokojivé a neodbytné. Nezbývá než doufat, že nejen pro nás, pro naši přítomnost, ale i pro doby budoucí.(27.8.2007)
-
Ducharme
Snad je to kvůli mé nenávisti k Mme Bovary jakožto knižní postavě, ale tenhle film se mi prostě nelíbil. Nělikokrát jsem se přistihla, že mám strašnou chuť představitelku hlavní role lisknout, aby se konečně probrala a začala se sebou něco dělat. Mr. Bovary je sice politování hodný tragéd, ale jeho poslední scéna u postele umírající Mme Bovary byla asi jediná, která mě ve filmu oravdu zaujala.(23.3.2009)
-
LiVentura
Huppertová umí, jen trochu lépe zpracovat by to chtělo. Jinak svět.klasika.(8.7.2009)
-
Exkvizitor
Ti, kteří mají rádi věrné adaptace, budou tímto filmem potěšeni. Skutečně zde nechybí žádné podstatné scény, byť pochopitelně byly vypuštěny třeba mnohé Flaubertovy krásné metaforické a sarkastické úvahy - přestože i filmovým příběhem provází nezúčastněný vypravěč (dost lhostejným hlasem) - , a chybí i řada detailů (vynechána byla pro příklad úplně kouzelná postava tchána paní Bovayrové, žoviálního starého alkoholika - dozvíme se zde o něm pouze tolik, že zemřel). Příjemné je, že se film věnuje také vedlejší (ale v podstatě třetí hlavní) postavě románu, panu Homaisovi: což je můj nejoblíbenější a velmi prokreslný charakter maloměstského, sebestředného "učence" antiklerikála. Nicméně věrnost tohoto filmového přepisu slavnému textu je zřejmě i jeho kamenem úrazu. Nenajdeme zde žádné nové překvapivé nápady a aktuální souvislosti, žádné obsahové ani formální hříčky. Vše je velmi uměřené, precizní (zejména herecké výkony a výprava) a konvenční. Já osobně preferuji nevěrné, ale originální adaptace typu nedávného Winterbottomova Tristrama Shandyho - nicméně to je jen věc názoru a vkusu.(5.5.2007)
-
Nick Tow
Ruku na srdce: väčšina knižiek tzv. "povinného čítania" s našou dušičkou príliš nezamávala. Možno preto, že sme ich ani nikdy neotvorili: v každej triede sa našlo zopár snaživcov, ktorých čitateľské denníky opisovala celá trieda, vrátane gramatických chýb. Aj ja som sa k Flaubertovi dostal až v dospelosti. A špeciálne k Madame Bovary až potom, čo som sa v autorových denníkoch dočítal, že keď sa počas písania tohto opusu rozhodol hlavnú hrdinku "otráviť", ešte v tú noc sám pocítil príznaky ťažkej nevoľnosti. Privolaný ošetrujúci lekár konštatoval zjavné symptómy otravy! Tomu sa hovorí autosugescia!!! Zvláštny, chvíľami až akýsi chorobný opar sa vznáša aj nad románom ako takým. A hoci sa Chabrol snažil popasovať s predlohou naozaj poctivo, flaubertovské kúzlo je preč, príbeh si neobratne musí pomáhať rozprávačovými barličkami a nebyť Isabelle Huppert, odtrpel by som si to asi tak, ako to opisovanie čitateľských denníkov v detstve, týždeň pred klasifikačnou poradou.(16.5.2007)
-
Pejpr
Film snažící se divákovi zahrát na citovou strunu, avšak s antihridinkou, která si ode mě nezaslouží ani ten nejmenší soucit...Paní Bovaryová si u mě nezískala žádné sympatie, proto mně její osud nikterak nezasáhl...(2.2.2009)
-
zazzou
„Mravy francouzského venkova“ – již v době svého vzniku Flaubert tímto dílem píchl do vosího hnízda, do maloměšťácké morálky tehdejší Francie, do církve, do samozvaných vzdělanců, přiživujících se ve společnosti, ve které je možné jen stěží vypátrat hranice mezi vinou či nevinou. A do této společnosti zasadil křehkou, zranitelnou a ryze postmoderní ženu, jež je jejím zrcadlem, výtvorem i obětí. Flaubertovo dílo si zaslouží velmi citlivé filmové zpracování, pečlivou volbu herců a kvalitní výpravu – Chabrolovi se vše podařilo spojit do vyváženého, pozvolna linoucího se snímku, věrně se držícího literární předlohy, aniž by z ní cokoli důležitého vynechal. Renoirovu verzi (prý nejlepší), jsem zatím neměl čest zhlédnout, ale touto Chabrolovou jsem byl potěšen… A rozhodně ne málo.(5.4.2010)
-
MarJel
Ryzí filmařina! Radost z kinematografie. Přál bych si to vidět z kopie v kině.(19.3.2011)
-
ifa
V dobovkách se vyžívám,ale tato opravdu nezapůsobila.Mdlé,ospalé,asi tak jako život naší Bovaryové.Nepotěší ani obrázky ze života tehdejších lidí, pěknými dialogy,ani krásami přírody.Pouze na nás kouká sobecký pohled paní B., která byla však zahraná dobře a skvěle jí padly ty černé šaty.Toť vše.(15.3.2009)
-
danecek24
49. Zlatý Glóbus za rok 1991 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Francie(14.12.2008)
-
TO
Paní Huppertová ve zfilmovaném románu, známém ze školních lavic. Zajímavý příběh a zajímavá ženská postava, navíc zahraná vynikající herečkou. Takže dobrý film, jen ve mě nevyvolal žádné emoce, tudíž z něj nedokážu být příliš nadšený.(17.5.2007)
-
Stilicho
Paní Bovaryová je neúnosně rozsáhlé drama, které do dramatičnosti má daleko. Je to spíše ukázka citových bariér mezi mužem a ženou s různými životním potřebami.(15.11.2007)
-
d-fens
ocenenia : MFF Moskva 1991 - Najlepšia herečka (Isabelle Huppert)(23.1.2012)
-
ekomo
Krásný romantický snímek skutečně velkolepě převeden z knižní do filmové tvorby. Výborný herecký výkon Isabelle Huppert jen zdůraznuje stereotyp tehdejšího manželství, nudu z níž může vylézt jen nevěra a odpor ke svému vlastnímu manželi. Je mi velice líto, že jsem doposud nemohl přečíst tohle krásně zfilmované dílo v knižním podání skvělého spisovatele a jednoho ze zakladatelů moderního románu Gustava Flauberta na kterém je vidět jak veliké musel mít s tímhle tématem jen zkušenosti a zážitky, aby vzniklo na tehdejší dobu převratné dílo v literatuře.(9.7.2008)
-
smeidler
Nebýt toho, že nám to pouštěli v češtině, tak bych se k tomu nikdy nedostal. No, ale pořád lepší, než kdyby jsme to museli číst.(9.7.2009)
-
tomtomtoma
Celkem zajímavý film o ženě Emmě (Isabelle Huppert), která se provdá za lékaře Charlese Bovaryho (Jean-Francois Balmer). Je ale nutno zdůraznit, že ji nikdo nenutil, ale naopak se za něj provdala velmi ráda. Ale netrvá to dlouho a vzhledem k tomu, že nemusí nic dělat, začne ji manželství i muž nudit, zřejmě proto, že musí pracovat, není hodně bohatý a ani dosti urozený. Ale on sám by ji splnil každičké přání. Až potká Rodolpha Boulangera (Christophe Malavoy), muže dost výřečného, aby jí dodal kuráž k podvádění svého manžela, které dělá z nudy a tím pramenící bláznivé snivosti o mladším, bohatším, ušlechtilejším muži, který je ale kdykoliv připraven ji odkopnout. Úplný odvrat od manžela a její znechucení jím přichází, když přichází jeho jedno profesní selhání. A tak pro něj přichází "spravedlivý" trest, alespoň v jejích očích, kdy se spouští s mladíkem Leonem (Lucas Belvaux), který byl do ní už dávno zamilován a lehkomyslné utrácení a neschopnost kontrolovat finance, pro něž je u manžela schopna sehrát nejedno divadlo. A jejíž následky a dluhy lichváři Merchantu Lhereuxe (Jean-Louis Maury) ji přivádějí ke krutému vystřízlivění z jejího snění. Ale nechce čelit následků svých činů a volí nejjednoduší cestu úniku v podobě sebevraždy, Musím vyzdvihnout přesvědčivé reálie života a společnosti poloviny 19. století. Tragický příběh o ženě, která si zvolila jednu cestu, ale rázem začala snít o jiné a při pokusech o její realizaci způsobuje pouze strasti a problémy všem lidem okolo sebe.(25.12.2009)
