Ženská záležitost
-
Une affaire de femmes
-
Story of Women
Drama
Francie, 1988, 104 min
Režie:
Claude ChabrolObsah
-
Píše se rok 1941 a Francie je okupovaná nacisty. Marie Latour (Isabelle Huppert), matka dvou dětí jednoho dne poskytne pomoc v podobě potratu. Tato záležitost silně ovlivní směr jejího života, začne nabízet služby dalším těhotným a zoufalým ženám. Díky utrženým penězům se stává samostatnou živitelkou rodiny, sen o pěvecké dráze nepůsobí tak nereálně, pro manžela má jen výsměch. Mužská ješitnost však bývá nebezpečná... Film inspirovaný skutečnou událostí, nominovaný na Zlatý globus. (Petrushka5)
Píše se rok 1941 a Francie je okupovaná nacisty. Marie Latour (Isabelle Huppert), matka dvou dětí jednoho dne poskytne pomoc v podobě potratu. Tato záležitost silně ovlivní směr jejího života, začne nabízet služby dalším těhotným a zoufalým ženám. Díky utrženým penězům se stává samostatnou živitelkou rodiny, sen o pěvecké dráze nepůsobí tak nereálně, pro manžela má jen výsměch. Mužská ješitnost však bývá nebezpečná... Film inspirovaný skutečnou událostí, nominovaný na Zlatý globus. Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
gudaulin
Na přebalu DVD je text, že hlavní hrdinka poskytovala zvláštní druh dobročinnosti a dokonce až svérázný druh odboje. Dovolil bych si nesouhlasit, protože za svou službu si nechávala až příliš dobře zaplatit a okupovaná vlast byla hlavní hrdince více méně lhostejná. Chabrolův film se odehrává v obsazené Francii během 2. světové války a je tak svérázným příspěvkem do retrofilmů vycházejících z této doby. Scénář filmu inspirovala kniha Francise Szpinera, který vyšel ze skutečného životního příběhu Marie-Louise Giraud, jedné z posledních žen popravených ve Francii. Výborným způsobem ji zahrála Isabelle Huppert. Její hrdinka Marie je trochu povrchní a lehkomyslná žena, která je nešťastná v manželství s válečným veteránem a invalidou, jenž pracuje jako pouhý pomocník na stavbě, zatímco jeho zatrpklá žena sní o úspěšnějším životě. Když jí jednou požádá o pomoc přítelkyně, Marie si uvědomí, jakým způsobem by mohla zbohatnout. Rozvine svérázný způsob podnikání. Poté, co ji na základě udání policie zatkne, přichází ale vystřízlivění, protože pokrytecké úřady potřebují najít obětního beránka, kterého by mohli obvinit z úpadku mravů a odvést pozornost od vlastních neúspěchů. A tak obviněnou ženu posílají před nekompromisní soud, i když v téže době expedují židovské děti do koncentračních táborů v Německu. Zajímavý příspěvek na téma ženské emancipace a diskuze ohledně potratů. Silný scénář, kvalitní režie, dobré herecké výkony. Realistická, neromantizující záležitost. Celkový dojem: 80 %.(17.7.2008)
-
WANDRWALL
I.Huppert jsem pro sebe objevil až ve filmu PIANISTKA. Od té doby mě tahle ženská zajímá. A to hodně. Jistěže vícjako člověk, než herečka. Ale umí i hrát, co většině hereček nevěřím, tak jí často jo. Ale ani ona nezachrání, jako herečka, tedy instrument, když není dobrý scenář, a pak režie a pak až nastupují herci...(7.8.2010)
-
Crocuta
Claude Chabrol se moudře vyhíbá jednoznačným soudům na téma potratu, ale mimořádně působivě v "Ženské záležitosti" ukazuje obludné pokrytectví Pétainova kolaborantského režimu a bere si na mušku falešnou morálku společnosti, která na jedné straně neváhá odsoudit k smrti andělíčkářku a zárověň vytváří podmínky, které Marii Latourové její "podnikání" umožnily.(8.2.2008)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.2.2009)
-
danecek24
47. Zlatý Glóbus za rok 1989 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Francie(15.12.2008)
-
LEATHERFAC
Vážení přátelé...poněkud myšlenkově nedotažený průměrný film, který nezachraňuje ani výborná Isabelle. Přesně to popsal už lacertacz, tak to netřeba psát dvakrát...(19.10.2009)
-
Phaedra
Na filmu oceňuji především skvěle zvládnuté "vyprávění příběhu" Myslím si, že odvyprávět za 108 minut tak dlouhý a hluboký příběh, je výjimečné (s tím, že po skončení máte pocit, že jste přečetli čtyřsetstránkový román.) Chabrol ukazuje ne víc a ne míň než je potřeba a není to jen čistá dějová narace, mluví k nám všemi prostředky a neustále, ale nenásilně a nenudí. Výborná Isabelle Huppert má na tom jistě také svůj podíl!(5.3.2008)
-
tomtomtoma
Film o velmi naivní ženě Marii (Isabelle Huppert) ze začátku druhé světové války, která začne nenávidět svého manžela, propuštěného válečného zajatce Paula (Francois Cluzot) a to z důvodu, že na něj sváděla všechno špatné, co jí doteď potkala a z důvodu, že má potřebu na sebe vzít roli živitele rodiny. Náhoda a jistá přidrzlost dostat se k lepšímu životu ji přivede k provádění potratů a pronajímání pokoje prostitutkám, zvláště Lulu (Marie Trintignant). Nic proti potratům, ale glorifikovat její činnost jako prospěšnou, či jako odboj, je totální nesmysl. Dělala to jen pro peníze, a čím více dostávala, tím chtěla více. Za vrchol cynismu u ní považuji, že si vzala peníze od švagrové její zemřelé "pacientky" se slovy, když jinak nedáte. Žádná lítost, jen obava, aby ji nenahlásila na policii. A aby se "pomstila" manželovi za jeho slabost a za to, že ho už nemilovala, začala mít intimní poměr s asi největším frajírkem a kolaborantem Lucienem (Nils Tavernier). V tom také vidím velký odboj, ale spíše je to žena, která toužila po silném vedoucím muži. Nakonec pomyslnou hranici překročí, když si toho "oddělovače plev" tahá do postele i před svým manželem. Ten to samozřejmě nevydrží a anonymně ji udá. A naivní Marie si myslí, že stačí, když řekne, ano udělala jsem to, ale vícetkrát to neudělám. Bohužel měla smůlu, že se stala exemplárním příkladem potrestání, protože poražená země musí na něco ukázat, aby odvrátila pozornost od skutečných problémů.(24.12.2009)
-
Dan
Zajímavý medailonek prosté ženy, která se rozhodla dopracovat k lepšímu životu skrze provádění potratů a podporu prostituce. Nejdříve nám je představena jako matka trpící v okupované Francii, kterou Němci připravili o muže. To je poměrně klasická figura, se kterou je schopen skoro každý soucítit. S přibývajícími potraty se nám však začne absurdním psychozpůsobem vzdalovat...(18.8.2010)
-
horovska
Silné drama. Žena, která se cítí být svobodná a chce být nezávislá, citově i existenčně. Od začátku je zobrazována nemilosrdně a v podstatě záporně. Ubližuje především své rodině, ale zároveń ji drží nad vodou. Snad záměrně je příběh veden tak, že hlavní hrdince divák, ovlivněn průzračným pohledem jejího nedostatečně milovaného syna a zoufalstvím invalidního manžela, přeje trest. A po drsném konci pak stojí sám před sebou, zamyšlen, zač vlastně chtěl trestat...Příběh tak manipuluje divákem a nutí ho přemýšlet o limitech morálky, toleranci i o lásce a právu na lásku... Ode mne nejvyšší ocenění, nemám jedinnou připomínku, dokonalé.(15.3.2010)
-
Svadbos
Isabelle Huppert získala v Benátkach cenu za najlepší herecký výkon za jej portrét matky, ktorú vôľa prežiť priviedla počas okupácie do konfliktu s autoritami vo Vichy. Predtým než sa stala poslednou ženou vo Francúzsku, ktorá bola popravená na gilotíne, Marie Latour uskutočňovala potraty s takou nezaujatosťou, že jej prischla nálepka monštra. ale Claude Chabrol to odmieta adoptujúc slávny výrok Jean Renoira, že každý má svoje dôvody, keď objektívne rekonštruuje pochmúrnu realitu 40-ych rokov.(22.9.2011)
-
lacertacz
Film sází na "angažovanost" a silné téma (potraty), ale jde o průměrnou historickou fresku s pochybně vystavěnou hlavní postavou (pipina, co touží po penězích a stále větším luxusu, a o ničem nepřemýšlí a nikoho jí není líto, ani mrtvé, ani vlastních dětí — a při tom všem nám jí má být na konci líto a má se stát symbolem boje proti morálně zkaženému systému) a vedlejšími postavami bez důkladnějšího prokreslení (a načatými motivy, co se nevyužijí — matčin odmítavý vztah k synovi, židovská kamarádka, po níž hrdinka smutní, zároveň však miluje domácího "rasového čističe" atd.). Jak má vypadat silné téma zpracované v společensky-kritickém filmu, ukazuje např. Vera Drake. Ženská záležitost je bezradná, jako by se režisér nemohl rozhodnout, co chce vlastně sdělit. A tak jen náznaková a ve výrazu nejasná tvář Huppertové film jakž takž zachraňuje.(30.7.2009)
