Dobrák a zlí lidé
-
Bon et les méchants, Le
-
Good Guys and the Bad Guys, The
-
Good and the Bad, The
Krimi / Komedie
Francie, 1976, 120 min
Režie:
Claude LelouchHudba:
Francis LaiObsah
-
Kriminální retrokomedie Dobrák a zlí lidé se netypicky odehrává v podsvětí během druhé světové války. Jacques sní o kariéře boxera, ale když jej porazí budoucí šampion Marcel Cerdan, sklouzne na dráhu zločinu. Spolu se Simonem a Lolou vytvoří obávanou bandu, jejímž protivníkem je inspektor Bruno Deschamps, kolaborující s Němci. (oficiální text distributora)
Kriminální retrokomedie Dobrák a zlí lidé se netypicky odehrává v podsvětí během druhé světové války. Jacques sní o kariéře boxera, ale když jej porazí budoucí šampion Marcel Cerdan, sklouzne na dráhu zločinu. Spolu se Simonem a Lolou vytvoří obávanou bandu, jejímž protivníkem je inspektor Bruno Deschamps, kolaborující s Němci. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
sportovec
Kritika, která DOBRÁKOVI vytýká mistrovské zvládnutí retrostylu třicátých až čtyřicátých let minulého století, připomíná ze všeho nejvíc psa, který svůj hlad řeší sebepožíráním. Domnělé dějové zkraty jsou skvěle zvládnuté rysy žánru (jako srovnání stačí připomenout dobový film, špičkové Chaplinovo dílo MONSIEUR VERDOUX, u nějž je možno konstatovat shodné nedostatky). Lelouchovi se podařilo postihnout v tomto "sépiovém" hnědobílém díle všechny podstatné rysy hektické doby i jejích zvláštností. Co není vloženo do psychologií postav, to je vynahraženo v druhém plánu ve fabuli i scénáři tohoto pozoruhodného příběhu. Jemnost a lékarnická důkladnost, se kterou se film postupně rozvíjí, navozuje dojem původního příběhu, který se vědomě míjí se svým svůdným detektivkovým paralelním zpracováním (pro srovnání uvádím špičkovou delonovku POVÍDKA O POLICAJTOVI, jejíž těžiště plně spadá naopak do prvních poválečných francouzských let) a volí nesnadnější cestu skutečného autorského hraného filmu. V hereckých výkonech tu na sebe mimo mimořádně skvělou Marlene Jobertovou (jakoby tu kvalitou výkonu z oka vypadla mladičké Simon Signoretové nebo Jeanne Moreauové) upozorňují nedoceňovaný Bruno Cremer (známý mj. z prvních nezplanělých dílů italské CHOBOTNICE) a pro mne překvapivě dobrá Brigitte Fosseyová. Pro nevšední způsob pohledu i kvalitu zpracování, která v sobě slučuje důkladnost s básnivostí, vznikl film, na který se nezapomíná. Film opravdu nadčasový a klasický.(7.9.2008)
-
gudaulin
Méně známý filmový kousek francouzské kinematografie 70. let, který je zajímavý svým sépiovým barevným laděním, kdy se používanými odstíny hnědé barvy snaží napodobit černobílé snímky 40. a 50. let, a vytvořit tak dojem retrostylu. Tomu napomáhá i zvolený režijní přístup, který nevolí moderní filmařské postupy, ale konzervativnější metody vyprávění typické pro režii předcházejících desetiletí. Film vypráví o třech desperátech, kteří se dali na dráhu zločinu ve 30. letech a jejich protivník, inspektor Bruno Deschamps, výborně zahraný Bruno Cremerem, se po okupaci Francie přidá na stranu kolaborující francouzské vlády ve Vichy. Když milenka hlavního hrdiny upadne do rukou policie, je podrobena mučení, což onu zločineckou partičku přivede do řad protifašistického odboje. Ironií osudu je posléze nacisty jako nespolehlivý vyhodnocen i inspektor Deschamps, takže se po určitých peripetiích sejde lupič Simon a inspektor v německém vězení a po válce jsou oba vyznamenáni medailí Za zásluhy. Film si udržuje romanticko-nostalgický pohled na tuto francouzskou minulost a vyznačuje se řadou půvabných scén a nadhledem. Jeho nevýhodou ale je příliš velký časový záběr, který vede k určitým dějovým zkratkám a nevyváženosti. Ze čtveřice hlavních (anti)hrdinů je paradoxně nejméně výrazný představitel hlavního hrdiny a vůdce bandy Simona, protože Jacquesovi Dutroncovi jednoduše schází charisma. Naopak Jobert i Villeret jsou typově přesní a herecky výborní. Celkový dojem: 80 %.(10.7.2008)
-
Radko
O zlodejíčkoch a úradníkoch. O ženskej sile. Okupácii. Láske. Všetko v retroodtieňoch hnedobielej, upomínajúcej na časové zasadenie deja (okupácia Francúzska počas druhej svetovej). Ako šikovne oblafnúť dobu, potešiť sa nalúpenými peniazmi, obrazmi a užiť si. Problém je keď gangstri sú na strane práva i zločinu. A navzájom spolupracujú a udávajú tých, ktorým je možné čosi vziať. Tentoraz Židov, odbojárov, de-gaullistov. Udržanie si vedomia osobnej neskurvenosti za takýchto podmienok je náročné. Vedúcim princípom je totiž Zrada. Ale nie každý zradí. Horlivý úradník moci by napríklad podraziť nedokázal. Ide za kariérou naprieč režimami, nevšímajúc si rozdielov v atmosfére, dobe, práve. Snaží sa udržať si miesto a zavďačiť momentálne vládnúcim. Obetuje rodinu, mučí zatknutých, prenasleduje politicky neprijateľných v mene prchavých materiálno-profesných výhod. Ale napokon aj takýto odpad končí na strane víťazov. Žeby oddanosť štátnej službe prebíjala akúkoľvek idelógiu, morálku a bola víťazným princípom bez ohľadu na nositeľov moci? Retroladenie spolu s mondénnou atmosférou klavíra, tanca a zábavy odľahčuje myšlienkovú ťaživosť typickým francúzskym ideálom kaviarenskej lenivosti rozkvitnutých terás a koketných pohľadov. Škoda nepresvedčivého hlavného predstaviteľa. 73%(14.5.2008)
-
LiVentura
Až děsivě jemná Marléne s kouzelnými očky..:-)(22.8.2008)
-
Snorlax
Obdivuji režijní přístup Clauda Leloucha, ale tento snímek je i v jeho filmografii něčím zcela mimořádným a zasloužil by si potlesk na otevřené scéně. Film o tom, kterak se z darebáků mohou stát hrdinové a naopak, o tom, jak snadné je překročit tu teninkou linku, která dělí zlo od dobra. Marlène Jobertová jako Bonnie se stává femme fatale pro dva Clydy. Zvláštního zřetele je hodna postava Bruna, která během filmu projde několika zásadními proměnami a přitom je vlastně stále stejná. A zcela logicky musela Lelouchova volba na obsazení této postavy padnout na Bruno Cremera, neboť by se zřejmě nenašel nikdo jiný, kdo by postavu Bruna svedl zahrát, natož tak přesvědčivě.(8.11.2011)
-
MadBigMax
Silný a nadstandartní film.(24.4.2008)
-
kebom
Slabý, nelogický film kde nebola jasná ani dejová linka. Príbeh je nesúrodý, scenárista (scénar je ozaj chabý) alebo režisér neodviedli dobrú prácu. Strih je v niektorých miestach príšerný, celkovo odfušovaný... Ako mohol vystrihnúť napríklad zo scény kde sedia dvaja ľudia na gauči "nudnú" scénu, prčiom vzápätí už sedia vedľa seba vo vzájomnom náručí - to je predsa čosi nepredstaviteľné! Aby toho nebolo málo kamera je úplne začiatočnícka. Jediná hviezdička za výkon J. Villereta a B. Cremera.(25.12.2008)
-
Tumáš
Žádný zázrak v tom nevidím, řekl bych, že je dosti nadhodnocený. A na to, že je to komedie, jsem se moc nezasmál. 50%(20.8.2008)
-
MR007
Lelouch je pro mě nejlepší francouzský režisér. Co dodat?(9.6.2009)
-
tomtomtoma
Druhá světová válka jak ji neznám. O tom, že se Hitler v okupovaných zemích (v tomto případě ve Francii) spoléhal na kriminálníky, kteří díky beztrestnosti a zisku, spravovali země pro něj a pro sebe, pro moc a bohatství. O tom, že většině lidí je jedno jeslti je válka, nebo mír, protože chtějí vydělat, a jejim jedno, co vše, nebo koho obětují. O tom, že některým lidem se děje zdánlivé bezpráví, či perzekuce jen z toho důvodu, aby se pak měli lépe. O tom, že se člověk dává k odboji ne z vlasteneckých pohnutek, ale z ryze osobních důvodů. Válka s nadhledem, zábavné a napínavé. Jacques (Jacques Dutronc) po počátečním snažení sklouzne k zločinu, kde se mu s jeho přítelem Simonem (Jacques Villeret) a milou Lolou (Marléne Jobert) velmi daří. Ale díky metodám inspektora Bruna Deschampse, který se dal na zpočátku nechtěnou spolupráci s nacisty (Bruno Cremer) a zvláště zločince Lafonta (Jean-Pierre Kallon), který se za okupace může plně realizovat ve své krutosti a chamtivosti, se dává na stranu odboje.(9.7.2009)
-
maoc
Nebýt příliš dlouhé stopáže (a tudíž občasných hluchých míst), šlo by o naprosto bezchybný lyrický, sépiově laděný film o válce, kolaborování, gentlemanském zločinu a ženách. Nádhera! Trialog u vína a sýru s unesenou manželkou prefekta mě knockoutoval. Geniální scénář. Nádherná scéna se zabavením desky gestapem. Je můj komentář nesourodý? Asi jako tento film.(19.4.2011)
