Královský slib

Málo muziky za hodně peněz aneb Pohádkový příběh kouzel zbavený (doslova i obrazně). Slabý scénář, v němž autor vykrádá své vlastní (nepřekonatelné) „Tři oříšky pro Popelku“ (postava preceptora, převlek dívky za chlapce), by skvěle obstál jako padesátiminutová rozhlasová hra. Natáhnout scénář pro film se stopáží 90 minut je holý nesmysl až sebevražda, což dokazuje spousta hluchých míst a nekonečných záběrů na Žleby,přírodní scenérie a bůhví co ještě. Hudební doprovod působí bezradně a místy nepatřičně, závěrečná píseň je jako pěst na oko. Finále, v němž princezna musí sama požádat krále o ruku, je pak na samé hranici parodie. Jediné, co se tady povedlo, je dejme tomu výběr herců (Kramár a Issová se určitě se svými postavami poprali se ctí, Vilhelmová s Krausem občas zaperlili, i když jejich figury jsou naprosto zbytečné, Kraus a Vondráčková nepřekvapili) a opravdu velmi krásné kostýmy. Ale to je přece jen trochu málo… (21.08.2010)

přesto, že se v pohádce mnoho neděje, není to až tak extrémně zlé nebo hloupé. Hraje se zjevně na lyrickou strunu, podporovanou až zbytečně častými záběry do krajiny a na lesní zvěř. Princ a princezna jsou zde figurkami, s nimiž je hýbáno na šachovnici jejich rolí a předurčených slibů. Ještě štěstí, že tento slib byl celkem nekonkrétní, takže se s ním dalo manévrovat i navzdory králově vytrvalé tvrdohlavosti a tuposti. Zatímco Kláře Issové šlo její váhající princeznu uvěřit, David Kraus se ukázal jako naprosté dřevo, které působilo nepatřičně u dvora, v lese i u ohně. Dvojice Wilhelmová - Kraus senior měla být zjevně komickým prvkem, jejich vzájemný vztah byl ale dost nejasný. Že má být Kraus šašek by myslím tipoval málokdo. Jeho poznámky měly být zjevně vtipné, ale jeho civilní nezúčastněný styl by lépe zapadl do jiného filmu. Jak je hudba docela dobrá, tak je závěrečná píseň strašná a hlavně zbytečná. (05.01.2016)

Dejme tomu jedna z těch lepších filmových pohádek natočených po roce 2000. K dokonalosti tomu chybí přinejmenším komplikovanější zápletka a rozhodně lepší finále, které působí poněkud zkratkovitě. Kraus junior mi přišel v pohodě, ale ten jeho sestřih podle hrnce si vizážisté mohli odpustit. Taková neproměněná šance, ale kvůli M.Kramárovi, vtipným dialogům a glosám Krause seniora si tuhle pohádku dám vždycky ráda znovu. (28.05.2012)

docela pěkný pohádkový příběh, s rozporupnlým hereckým obsazením (plus - Kramár, Issová, neutrál Vondráčková, J. Kraus, mínus David Kraus). Logika postav úměrná snaze o přesun od pohádny k historické romanci. Po pravdě David Kraus bere hodnocení filmu tak 20% (72 by už spíš odpovídalo) a doufám, že už další film s ním neuvidím. (citace DK/LV: A kdo mi dupnul na kládu?/nějak se mi to vykouřilo z hlavy - tomu říkám sexuální deprivace tvůrce) (03.04.2010)

Zase po čase zdařilá česká pohádka s velmi šťastným obsazením a tím i výborným vykreslením postav, což společně s vyváženým a inteligentním scénářem tvoří solidní základ úspěchu. Zdařilé dílo je zpravidla až překvapivě jednoduché - tato pohádka by dle mého soudu mohla dobře posloužit jako učebnicové dílo, kterému nechybí nic podstatného - obsazení, zajímavé a vhodné prostředí, srozumitelný děj ... a navíc ta opravdu geniální závěrečná rošáda hlavních postav, která nevyznívá ani trochu uměle. Rozvětvená s citem vyvážená dějová linie přidává příběhu další rozměr. Na poprvé v kině se mi film líbil, na podruhé jsem si ho vychutnal doma ještě více. Při záplavě nových pohádek na sílu překombinovaných se jedná o milé dílečko ... takže já dávám za 5 hvězdiček. (12.12.2009)