Billy Lynn's Long Halftime Walk
Billy Lynn's Long Halftime Walk
Režie:
Ang LeeScénář:
Simon BeaufoyKamera:
John TollHrají:
Joe Alwyn, Kristen Stewart, Chris Tucker, Garrett Hedlund, Vin Diesel, Steve Martin, Ben Platt, Deirdre Lovejoy, Mason Lee, Astro, Ismael Cruz Cordova (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Držitel Ceny AkademieTM Ang Lee (Nejlepší režie – Pí a jeho život, 2012) uvádí neobyčejný film Ulička slávy, který vznikl podle slavného románového bestselleru. Devatenáctiletý vojín Billy Lynn (Joe Alwyn), který se společně s dalšími členy speciální jednotky Bravo v Iráku zapojil do nebezpečné, vítězné bitvy, přijíždí na několik dní domů, aby se tu zúčastnil slavnostní přehlídky. Jeho vzpomínky se ale od oficiální verze toho, co se stalo, liší. V očích americké veřejnosti jsou hrdinové. Ale vidí se tak i samotní vojáci? (Bontonfilm)
(více)Recenze (54)
Kdo mě zná, ví že mě americký patriotismus vůbec nevadí a mám ho docela rád. Ovšem to co se předvádí tady je na doživotí. Třeba při dialozích roztleskávačky jsem měl dojem, že si ze mě tvůrci snad dělaj prdel. Banda nejnesympatičtějších amerických vojáků v dějinách kinemtografie se potuluje po stadionu vede dialogy napsané někým kdo intelektuálně nestačil ani na pomocnou školu a zažívá scény, které by nezažil ani Trautemberk s Krakonošem. ()
Šialená nuda, ktorá sa ku koncu navyše zvrhne v totálny gýč. Rozmýšľal som, či je to autorský zámer, ale nie som si tým istý. ()
Ang Lee natočil dokonale komplexní film - nejlepší náborové video pro US army a zároveň film silně protiválečný, film protiamerický i oslavující Ameriku, film velebící kapitalismus i film silně antikapitalistický, stejně jako film vzešlý z Hollywoodu a zároveň poodhalující a kritizující falešnou auru showbyznysu...a pokrytecké poměry v něm... Amerika adorující i pokrytecká. Schizofrenický pohled imigranta. Podvratný a obdivný zároveň. Miloš Forman by mohl vyprávět... PS: Geniálně vymyšlený český distribuční název filmu - Ulička hanby - Ulička slávy... ()
,,AMERIKA MÁ DNES NOVÉHO HRDINU“… /// Snaha o pohled do vojákovi duše. A taky snaha o vyjádření pocitů „vzorku“ Americkýho národa. Máme se zamyslet, jak vono to s tím patriotismem asi je? Teda Američani, páč našinec spíš propíčuje večer nad nepojízdným autem než nad přestřelkou v Iráku. A to je hlavní problém - netýká se nás to! Ale aspoň můžeme zjistit, že ani v Americe se vlastenectví nevyučuje. Buď to v sobě máte (takže vás tak vychovaj), nebo … Filmová rozvaha na téma - jaký je to bejt hrdina. Nenadchne. Kromě fajn válečný scény je to převážně snůška řečí, který ukolíbaj k spánku. Rozhodně to bude pravdivý… protože (a to i v našich končinách) lidi rychle zapomínaj. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal Ben Fountain, neznám. 2.) Nevím jaký to je, když je můj nejhorší den zároveň tím nejslavnějším. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
„Ľudia ľahko zabudnú.“ Hm. Viem, čo tým chcel Ang Lee ukázať. Precitnutie vojakov, vracajúcich sa z vojny. Možno nepriamo chcel ukázať aj ich príliš nízky vek, nie príliš vysoké IQ a povedzme primitívnu povahu, ale tým by som si nebol istý. Niečo na tom zaujalo aj hercov ako Kristen Stewart, Steve Martin, Vin Diesel a Chris Tucker. Tucker hrá v nejakom filme v priemere raz za 10 rokov, ale väčšinou je to blbosť, takže jeho prítomnosť v hocijakej snímke vôbec neznamená žiadnu záruku kvality. Ulička slávy je neskutočná nuda. Prvá hodina a pol bola peklo, ale našťastie sa to posledných 30 minút prekvapivo a nečakane rozbehlo a ako postavy, tak divák začal mať celej tej maškarády po krk a to vytvorilo viacero zaujímavých momentov. Mladučkým vojakom praskajú nervy a výsledkom sú WTF scény, v ktorých fyzicky napadnú civilov (!). Alebo je ukázané, ako zažili vojnové peklo, ale voči speváckemu vystúpeniu sú úplne bezmocní a zničí ich to. Páčil sa mi aj záverečný pokec s Dieselom. Ale nebyť toho, idem v hodnotení na brutálnych 20%. Každopádne je to ako celok strašná nuda a na Skrotenú horu a Hulka sa to absolútne, absolútne nechytá. ()
Nejdřív jsem si nebyl úplně jist (podle ostatních komentářů soudím, že nejsem sám), zda jde o protiválečnou satiru a parodii na americké vlastenectví, nebo o vážně míněnou oslavu amerických vojáků, nicméně nade vší pochyby se jedná o první možnost (podle ostatních komentářů soudím, že zdaleka ne všem to došlo). Výsledné skóre je tedy trochu nespravedlivé, byť ten film žádný zázrak není. Z podobného soudku doporučuji spíš Jarhead, tam je sice méně roztleskávaček, ale patologické efekty služby v armádě vystihuje lépe. ()
Vtipnejsia a komornejsia verzia flags of our fathers. Pre militantneho americana (az na zaverecne i love you) vkusna naborovka, pre tradicneho europana (obcas) skvela satira. Pekne si to ang lee vymyslel. Skoda, ze nie v strhujucejsej podobe. Slape to len na pol plynu, no za pozretie to urcite stoji. 7/10 ()
Dvouhodinová onanie nad dokonalostí amerických vojáků. Nedoporučoval bych ani pro fanatického obdivovatele všeho kolem USA military. Film se totiž točí kolem trošku nečeho jiného. Nechápu proč zkušený a kvalitní pracant Ang Lee vzal zrovna tuhle práci. 20% ()
Hrozná príšernosť. Dialógy boli tak sprosté, že ma až urážali. Pokiaľ tie kecy berú ľudia niekde tam v Amerike vážne, no tak s pánombohom, to sme teda dopadli. Asi im tam už ten patriotizmus vymyl mozog. Jediný náznak triezveho uvažovania prejavila K. Stewart, ktorá si tu strihla menšiu, no o to viac sympatickejšiu filmovú rolu. Vidím tu však i náznak optimizmu, keďže snímok nemá nejaké valné hodnotenie, takže ako slabá náplasť to postačí, aj keď ja by som tie percentá najradšej ešte zrazil smerom nadol. Skrátka ide o bohapustý blábol, kde sa prehnaný patriotizmus už dostáva do roviny naivity až trápnosti a pokiaľ má človek chuť na recesiu, tak aj do roviny humoru. Len taká otázočka na okraj, možno som to len nepochopil, alebo mi na to ten môj sedliacky rozum nestačí. Ako je možné, že amíci si bránia svoju vlasť tam niekde v Iraku? Keď ich cez 2. sv. vojnu napadlo Japonsko tak také niečo je pochopiteľné, ale takto?... Nonsens. Jedna hviezda za sympatickú hereckú zostavu (K. Stewart - Vin Diesel), škoda, že neboli na obraze častejšie. 20/100 ()
Úmorně nezáživné. Film bych nepustil ani na Barrandově mezi Asijskou tajenkou a soudkyní Erteple. A to si troufám tvrdit, že Korcovo laškovné tahání výherních předmětů v mezihrách z pod stolu je stokrát napínavější a dramatičtější než tahle nicotná nuda. Režisér Ang Lee a zástup dobrých hereckých značek sliboval mnohé. Celé je to vlastně o tom, že americké vojenské jednotce Bravo sloužící v Iráku se dostane po jejím vítězném tažení Bagdádem významné pocty účastnit se ceremoniálu významné americké sportovní události, tou je zápas amerického fotbalu, tým Dallas proti ani nevím komu. Celý dvouhodinový film, který bych vůbec neoznačil za válečný, se odehrává v útrobách stadionu. Mezi tím je osmičlenné vojenské jednotce přislíbeno Chrisem Tuckerem, že s ní bude natočen film, Steve Martin, šéfující sportovnímu týmu, se ošívá s honorářem pro válečné hrdiny, mladý voják, na jehož osudy se zaměříme, prožíval strasti na bojišti, na stadionu už prožívá slasti, jelikož se zamiloval do roztleskávačky s předkusem, do toho neustálé flashbacky z bojiště, kde vytáhl do boje i Vin Diesel, i od rodinného krbu, kde je jeho zjizvená sestra Kristen Stewart, zbytečné kecy, tedy hlavně jen kecy. Film je skrz naskrz protkán americkým patriotismem a americkou mentalitou, obojí je hnusně otravné. Zbývá dodat, že nejsme ve žhavé současnosti, je rok 2004. Vrcholem debility filmu je vystoupení Destiny´s Child, dívčí trio, které dávno zaniklo, tudíž zanikla i šance, že by se Beyoncé Knowles a spol. dal ještě jednou dohromady. Nedal. Režisér po "edwudovsku" sehnal tři dvojnice, které zřejmě nebyly svým předobrazům vůbec podobné, tudíž jsou při svém vystoupení zabírány jen zezadu nebo z kilometrové vzdálenosti. Herecký debutant, Angličan Joe Alwyn není příliš vojenský typ, jeho výrazovost je nulová. Film se nezakládá na skutečných událostech, jako námět posloužila kniha, o které jsem v životě neslyšel. Nedovedu si představit její obsah, když film je taková nuda. Jeden bod za roztleskávačky, o druhý bod se dělí herci a jeden pěkný moment z bojiště, který ukázal, že Ang Lee by akčně nepropadl, nicméně tuhle blamáž jen tak neodčiní. 2/10 ()
Skoro dvě hodiny leze banda nesympatickejch vojínů po stadionu a žvaní o všem, co jim přijde na hubu. A zatímco vy - jakožto divák - čekáte, až tam konečně něco vybouchne, objeví se závěrečný titulky. Dialogy jsou extrémně nudný, nezajímavý a primitivní. Nosnej pilíř v podobě příběhu tu chybí úplně a herci ve svých rolích nemají žádnou šanci cokoliv předvést, soundtracku je málo a vůbec si ho nevšimnete a ani Joh Toll, jeden z nejlepších kameramanů, neměl nejmenší chuť film povznést alespoň vizuálně - prostě proto, že nebylo jak. Nemam pochopení pro vznik tohohle filmu, ani nevim proč ho natočil Ang Lee. "Billy Lynn's Long Halftime Walk" je suverénně nejnudnější film nejen uplynulýho roku, ale pravděpodobně i mýho života (a to jsem člověk, kterej si libuje ve tří hodinovejch eposech)! ()
Zvláštny film ... tak trochu vojnová dráma, tak trochu cirkus. Nenudila som sa, tempo slušné, kamera výborná a herci mi boli sympatickí. Keď mi seržant Dime na konci povedal, že ma tiež miluje, zabudla som na stupídne kecy slečny Faison a vedela som, že to bude štvorhviezda. ()
Okrem blbého amerického patriotizmu a oslave legalizovaných vrahov sa v tomto snímku nájdu aj pozitíva. Je tu psychologická otázka návratu vojaka do bežnej spoločnosti, kedy sa bojí aj ohňostroja. Ak by táto myšlienka, hoci nie novátorská, bola rozpracovaná hlbšie, mohlo ísť kľudne o drámu s oscarovými ambíciami. Takto sme ostali len pri náznakoch a najzaujímavejšou scénou bolo vystúpenie Destiny`s child. ()
Film je užitečné vidět, když máte někoho v armádě. Řekne vám hodně o povaze války a budete mít více respektu. První půlhodina expozice je celkem nudná. Středobodem je Billy (Joe Alwyn) a jeho zkušenosti jako vojáka. Líčí se zde kontrast mezi tím co je skutečné a co ne a jak umí být patriotismus různorodý. "Zabíjet nás baví, přece nepošlete do Iráku mírové sbory" říká voják. Řekl bych, že vůbec poprvé v americkém filmu zaznělo z úst hlavního hrdiny, že je to válka o ropu, což ukazuje na pomalouu změnu toho, co si američané mohou dovolit říkat po Trumpově nástupu (a po objevení jejich vlastích bohatých břidlicových zásob plynu). ()
Ang Lee si rád hraje s filmem jako takovým a v posledních tak 10 letech hlavně s výrazným vizuálem, který je vyzdvihován více, než samotný příběh. Stejně tak tomu je i v Uličce slávy, která není ani zdaleka klasickým válečným filmem (válka je zde asi 5 minut) jako spíše protiválečným a ukázkou, jaké trauma si mladí kluci z války mohou přivézt. Toto jsme viděli x krát a bohužel v mnohem lepším a emocionálně silnějším provedení s lepšími herci. Ve výsledku mě tak dost zamrzelo, že Ang Lee nenatočil klasický válečný film, protože ta jedna bitevní scéna měla v sobě více nápadů a emocí, než zbytek dvouhodinového filmu. ()
Nic jsem od toho nečekal, ale dostal jsem zajímavý film. Příběh jednotky Bravo je pozoruhodný, líbily se mi jak scény z Iráku, tak i příběh odehrávající se v USA. Hlavní protagonisté byli fajn, dobře se na to koukalo. ()
Poměrně povrchový náčrt PTSD zapadající do průměru mezi tematicky podobnými filmy. Táhnout to má Alwyn, který na to ale není dostatečně zajímavý herec a ve svých pár scénách ho zastíní i Kristen Stewart. Scény z Iráku mají určitou sílu, ale občas jsou nešťastně napojené ve flashbacích. A vlastně je to taková nic neříkající skládanka herců a scén slepená americkým vlastenectvím, z níž čiší nevyčerpaná ambicióznost. ()
Vůbec mě nepřekvapuje, že je tento film upozaděn (kino premiéra v ČR nebyla nikdy realizována, a DVD/BR taky nebude v dohledné době v ČR, navíc určitými lidmi nemůže být kladně přijat celosvětově tento film, viz někteří zdejší komentující), vzhledem k tomu, že lze film snadno dekódovat tak, že nám sděluje (režisér čínského původu) pravdu o záměrně vytvořeném válečném úsilí Ameriky (=sionistů). Vysoce zajímavé je, jak americké vojáky na stadionu ke konci filmu se pokusí napadnout skupinka Američanů (nelíbilo se jim, že vojáci odmítli spolupracovat na válečném úsilí za směšných 5 000$/osobu). Hned ze začátku děje lze jasně vidět záchranu amerického vojáka dvěma muslimy. Dále zajímavé je, jak na stadionu hlavní postava, americký voják, během hudebního vystoupení Beyoncé (= satanistického rituálu) pociťuje Ameriku jako muslimskou zemi, ve které na něj útočí cizí okupant (ohňostroje; výstřely; sionisté). Proto zřejmě pak na něj a jeho kamarády zaútočila, jak jsem psal, ta skupinka Američanů (anti-Trump Američané, kteří se ohnuli cizímu okupantovi = sionistům, a slouží jim, stejně jako Saúdská Arábie, nebo Husajn sloužil, mimochodem). A nebylo to jen na stadionu, kde hlavní postava, americký voják, vnímal Ameriku jako muslimskou zemi. Začalo to hned, co se objevil na scéně Vin Diesel (hraje vojáka, kterého zachránili dva muslimové, z nichž jednoho musel zabít v té době ještě ohnutý cizímu okupantovi americký voják - hlavní postava). „Ničit cizí zem je snadné. Ale stát za svou vlastní... To chce odvahu.“ - Kathryn; Každý dnes i v té Americe rozumí (ten zbytek co ne, taky rozumí, ale prostě se rozhodli zavrhnout, ignorovat, a popřít jiné řešení), že 11. září, uprchlíci v Evropě, a vhození (íránského) Islámu ven ze hry, s tím související destabilizace Levanty, slouží pro dokončení Velikého Izraele, sionistického konstruktu, z kterého je plánováno od roku 2023 řídit celý svět současným britským princem Williamem, faraónem budoucnosti. A nebude to budoucnost hojnosti a dobra, pokud to nevyjde na opačný způsob, čeká nás (celosvětově) zrušení fyzické hotovosti, větší zchudnutí, očipování, vnucená inkluze, vnucená nedovzdělatelnost, a nemožnost s tím něco dělat procesem zezdola zespod, zevnitř budoucí celosvětové korporace (státu) nazvané Novi mundi seclorum - Nový svět bez náboženství = Islámu/Enlilismu. „Je to jejich válka. A jejich film.“ - Billy (: ✔ ()
Zvláštne hodnotenia. Ang Lee je viac americkým režisérom, než tým čínskym. O to pokoj. A táto vojnová téma je niečo čo by som od neho nečakal, hlavne nie v tomto prevedení. Ale Billy Lynn je obrovskou kritikou amerického militarizmu skrze oči najmladších vojakov. Možno je to trochu účelové, ale na to kašľať. Billy Lynn mapuje cez retrospektívy a prítomnosť dve verzie skutočnosti, ktoré sa v " amerických hrdinoch" ešte stále nepretavila. Hlúpa vojna/ straty na životoch. Machinácie tých čo majú moc a čo k vojne nepričuchli, nenávisť a až posvätná bázeň od tých, ktorých životy sú determinované na neschopnosť vystúpiť zo svojej ulity a vidieť svet trocha inak ako len krajinu slobody, ktorá je aj tak len pozlátko pre hlúpych. Formálne komplexné - Lee je predsa len majster rozprávač. A tiež je tu pochopiteľné, že film si ako keby nikto nevšimol. Hoci mám pocit, že nám Európanom nehovorí už nič nové. Aj tak je to celkom fajn reflexia na jeden národ, ktorý si je často veľmi istý sám sebou a nedbá pritom na tých, ktorý krajinu pomáhajú budovať. Posledný príhovor Vina Diesela karmicko presný. Skôr by som film nazval poetickou meditáciou o vojne a spoločnosti. Tak mi to v hlave funguje. Steve Martin si strihol pekného sonofabitcha. ()
Pozoruhodný snímok, ktorý ale nedostál svojim ambíciám. Ak sa tešíte na militaristický snímok z Iraku, tak sa netešte ( aj keď je tam jedna technicky skvelá bojová scéna ). No ak by ste sa náhodou tešili na hĺbkovú sondu do duše amerického vojaka, tak si tiež nechajte zájsť chuť, pretože je to až príliš komerčne podané. Nudiť sa nebudete, ale určite budete myslieť na to, že to mohlo dopadnúť oveľa lepšie. ()