Death note

Začátek byl sice trošku krkolomnější, ale protože nejsem fanatický fanoušek předlohy, takže mi určité změny vůbec nevadily, naopak mi přišlo fajn, že se opět neopakuje tisíckrát řečené, jsem s výsledkem spokojena. Ze začátku mi přišel lepší Kubota, ale pak Jamazaki asi pochopil, kdo to ten L je, a začal Kubotu přehrávat a já si jeho L dost užívala. Řekla bych, že se mi snad i líbil víc než ten Macujamy Ken-ičiho. Přes slabší rozjezd, byl o tom dojezd příjemnějším překvapením, jak byl nabitý emocemi. Rozhodně to předloze ostudu nedělá. Přeloženo. (18.09.2015)

Bohužel musím srovnávat s anime, které v mých očích bylo mnohem lepší. Nicméně i tak se bezesporu jedná o velice povedený seriál, byť jeho rozjezd silně pokulhával. Děj místy plynul odlišně než ve zmíněném anime, ale k žádné větší újmě to nevedlo, ba naopak jsou i některé ze změn sympatičtější. Za mě celkem překvapení a určitě předloze nedělá žádnou výraznou ostudu. ■ Nemůžu si pomoct, ale Yamazaki mi v roli L často připomínal korejského herce Joong-Ki Songa. (18.07.2016)

Klobouček dolů. Tato hraná adaptace k jednomu z nejslavnějších anime opravdu nedělá ostudu, ba naopak. Musím velmi pozitivně ohodnotit to, že tento seriál nekopíroval slepě originál, ale přišel s vlastními jedinečnými prvky a modifikacemi, jak zainteresovat diváka do děje. Už v první epizodě je patrné, že Light se dost liší od originálu, protože na rozdíl od něj nepůsobí tak chladnokrevně a bezcitně, naopak emoce z něj jen tryští - strach, nejistota, svědomí, na to vše byste u originálu nenarazili. Nezůstane jenom u Lighta, i zbylé postavy se mi moc ve svých rolích zamlouvaly, obvzlášť Mikami, otec Lighta, L, Watari i Misa, která však nemohla být blondýna, protože Japonky se blond nerodí. Obzvláště Mikami mě upoutal, jelikož mi strašně připomínal mého docenta z vejšky, až jsem se z toho při pohledu na něj musel neustále smát. Co se mi však nelíbilo bylo ztvárnění Neara, kterého snad dokonce hrála holka, a vůbec mi do té role neseděla. Je fakt, že já postavu Neara neměl rád ani v originále. Pletky s Death notem byly ale výborné. Tohle anime by mohlo mít nekonečno coverů, jelikož je zde tolik možných scénářů, které by se dalo na toto téma vymyslet, že by mi nevadilo v tomto duchu pokračovat. (09.10.2019)

Nové zpracování původního příběhu Death Note se podle mého opravdu povedlo. Je tam znatelná snaha zůstat pokud možno věrný předloze včetně vyobrazení vzhledu a charakteru postav, avšak na druhou stranu tenhle nový hraný seriál přichází i s množstvím zajímavých změn a úprav děje. Míra změn je však únosná a dokonce bych řekla "tak akorát", aby bylo zachováno to důležité, ale přitom aby se naskytlo něco nového a překvapivého, na co koukat. Zkrátka dokonalá harmonie mezi změnou a věrností originálu. Japonci si očividně dali záležet na kvalitním zpracování, takže i herecké výkony jsou na televizní seriál veskrze nadprůměrné. Především mě v hlavních rolích překvapili mladí herci Kubota a Jamazaki. Skoro si říkám, že když Japonci jsou schopni původní Death Note takhle plnohodnotně a zajímavě oživit ve vlastním hraném seriálu, jestli bylo vůbec třeba, aby se námětu chytl Netflix a připravoval ještě i svůj hraný seriál. Nevěřím, že by japonskou tvorbu předčil... Death Note pro mě vždycky bude jeden z nejlepších japonských příběhů vůbec, a myslím, že by tenhle námět měl zůstat na půdě Japonska, protože Japonci si s ním umí (jak je vidět na tomto seriálu) dobře poradit a držet si úctu k originálu. ~(4,2★)~ (14.06.2017)

Nemám nic proti změnám, ale některé maličkosti mi právě scházely. L žužlal neustále přesnídávku, jinak obstál roli celkem dobře. Chyběl mi ale jeho "přemýšlející posed". Light je kapitola sama o sobě, měla jsem z něj blbý pocit, nepůsobil vůbec chytře, spíše jsem pořád nevěděla co si o něm myslet. Chybělo mi tam nadšení, souboj dvou chytráků. Masataka Kubota mi na tuto roli 100% nesedl. Co mě mrzelo byla Misa-Misa, nebo spíše její primitivní koncerty. Vím, že byla vždy hloupoučká, ale ty její kostýmy na vystoupení byla prostě out. Shinigami byli vtipní, první dva díly jsem si nemohla na Rjúka zvyknout, ale pak jsem si je naopak oblíbila. Čím víc jsem se dějově posouvala, tím to bylo lepší, ale rozjezd zadrhával. (30.09.2016)