Liebe ist kälter als der Tod
-
Love Is Colder Than Death
Komedie / Krimi / Romantický
Západní Německo, 1969, 88 min
Režie:
Rainer Werner FassbinderHudba:
Peer RabenObsah
-
Hlavními hrdiny neobvyklého gangsterského příběhu jsou bývalý pasák Franz, jeho přítelkyně Joanna a Bruno, se kterým se Franz seznámí během lanaření vhodných kanditátů - zločinců pro mocný německý syndikát. Franz spolupráci se syndikátem odmítá, protože raději pracuje sám na sebe, dává přednost svobodě a volnosti. Nezláká jej ani vidina snadné práce a pravidelného příjmu. Později se vrací zpět do Mnichova ke své přítelkyni Joanně, kde jej jednoho dne Bruno vyhledá. Franz a Bruno se spřátelí, ale když Bruno začne laškovat s Joannou, dochází k určitému napětí ve vztazích. Přesto trojice společně začne spřádat plány na vyloupení banky... (lena60)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(21.12.2005)
-
MarJel
Jak málo Fassbinderovi stačí. Postavy, o kterých vůbec nic nevíme, jen pozorujeme jejich jednání a rozhodování v pár situacích. Nezapomenutelná scéna "nakupováni" (první i ta druhá). Skvělý Fassbinderův debut, vzdáleně připomínající některé filmy od Godarda.(7.4.2011)
-
janisska
Výrazově úsporné. Odtažité. Silné.(2.4.2011)
-
Renesco
Celovečerní rozvinutí Fassbinderova krátkého filmu 'Das Kleine Chaos' (1966) sleduje kriminální dráhu trojice malých ryb - dvou mužů a jedné ženy -, zainteresovaných na periferii v pasáctví, loupežných přepadeních i příležitostných vraždách. Ze všech aspektů života zmrtvělých postav jako by se vytratila emocionalita. Zabíjejí, vyznávají si lásku, žárlí, ocitají se u výslechů či v přestřelkách, ovšem ve všech těchto pohnutích jsou jejich tváře i těla statičtější než téměř nehybná kamera. Dílo uvozuje příznačná sekvence násilného vydírání, v níž se trojice bizarních agentů snaží přimět narušovatele pořádku ke spolupráci – k ukončení činnosti na vlastní pěst a splynutí se systémem. Podrobení se navyklému způsobu práce s konvencemi pochopitelně nenastává ani v tomto filmu, ani v soudobé německé kinematografii.(8.6.2011)
-
Galahad
Fasssbinderův první film působí ještě hodně prkenně a minimalisticky, chvílemi koukáte jen na postavy s bílou zdí na pozadí, scény jsou útrpně dlouhé, trošku mi to připadalo ovlivněné Godardem a Melvillem. Jednání tří hlavních postav vysvětlil sám Fassbinder: "Tento film je proticitový, protože věřím, že city se dají zneužít a ve skutečnosti se také zneužívají. Bruno, Franz a Joanna hledají lásku, ale nejsou schopni artikulovat popř. komunikovat. Proto imitují role z gangsterských filmů, aniž by si to sami uvědomovali: jejich jednání a uvažování je takříkajíc z druhé ruky."(12.7.2009)
-
Biff
Gangsterka, ve které Fassbinder neskrývavě cituje své četné idoly a vlivy. Jak již bylo zmíněno, děj navazuje na Fassbinderův kraťas Das kleine Chaos, škoda že se nepodařilo zachovat i jeho vtip a nečekanou pointu. Přece jen mě ale Fassbinder příběhem trochu překvapil, a to zejména jeho začátkem. Ten je totiž v duchu typicky Kafkovského vrhnutí do děje bez nějakého vysvětlování. Franz je s partou dalších kumpánů zavřen v blíže neurčené budově z blíže neurčených důvodů. Nevědomost diváka se rovná nevědomosti všech účastníků. Očima Franze se dozvídáme, že jsou tu kvůli vstupu do (jak jinak než) blíže neurčeného Syndikátu, ke kterému z nějakého důvodu mají být donuceni. Tímhle Orwellovským prvkem mě pak Fassbinder už zmátl totálně a opravdu jsem nevěděl, co dál čekat. Bohužel to byla jen záležitost úvodu, po něm se film převezl ke své linii gangsterky. Ta měla své slabší i silnější chvilky. Mezi ty nejslabší bych zařadil některé předlouhé scény - skoro nekonečně dlouhý záběr na Bruna nebo podobně dlouhý záběr z auta, kde díky tmě stejně není nic vidět a když se pak kdesi v polovině ozval jakýsi zapomenutý hudební podklad, tak jsem se i upřímně zasmál. Trochu úsměvná je i ta drsňácká topornost herců za každou cenu mít nesmlouvavý obličej. Co mě ale potěšilo, bylo to, že Fassbinder jen nevykrádal, ale přidal i něco svého. Tím je jeho typický motiv zrady. Franzův vztah s Johannou není vyjasněný, stejně jako přátelství s Brunem, a tak se mu daří držet až do konce dobré napětí. Potěší i ucelený děj a vynalézavější používání kamery, které dělá Liebe ist kälter als der Tod o něco méně chladnější než následujícího Katzelmachera, a tím i zábavnější pro diváka. Za to 4 hvězdy.(27.8.2011)
78%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Související
- Kleine Chaos, Das (1966)