Sherlock: Přízračná nevěsta

Čekal jsem od tohoto dílu hodně. Dostal jsem trochu něco jiného, než jsem původně myslel, ale i tak to bylo výborné. Bylo velice příjemné vidět knižní prvky od sira Arthura Conana Doyle (Watsonův revolver, výprava obou hrdinů na místo událostí a čekání na pachatele, atd), ačkoliv byl příběh zcela vymyšlen scénaristou. Hodnotím velice příznivě 9/10 (06.01.2016)

Zpočátku parádní "moderně-oldschoolová" stylovka (chvílemi jsem si fakt přál, aby ten seriál byl takhle koncipovaný od jeho počátku, i za tu cenu, že by tak ztratil značnou část své osobitosti), která se však někdy od poloviny začne stále více utápět ve své překombinovanosti ála Inception na fetu (i když celkově to smysl vlastně jakž takž dává). Škoda, nadprůměrná autoreferenční zábava je to ale stále, přestože tenhle předěl mezi třetí a čtvrtou sérií rozhodně bude spadat do té slabší půlky sherlockovských epizod. 70 % (04.01.2016)

Sherlock Who? Úvodem bych rád poslal gratulaci na Kavčí hory, protože takhle čerstvá premiéra zahraničního seriálového speciálu je od ČT první záslužný počin od zahájení vysílání pořadu Branky, body, vteřiny.. K anarchistické, raušem se kolébající lávce mezi prvními třemi sériemi a čtvrtou mám jen to, že prostá viktoriánská detektivka „Spolek fúrií“ by asi leckomu stačila, ale proč myšlenkám nabízet klasiku Sjezdového paláce v Parku kultury a oddechu, když mohou mít pulpový Tádž Mahal. Nevidím důvod posílat Holmese tohoto století na odvykačku, vždyť i na stránkách Sira A.C.Doylea se za účelem stimulace mysli nakládal silným tabákem a černou kávou a vězte, že když už jednou myšlenka vznikne, nelze ji zahubit.. P.S.: Skromně snídající Mycroft mi připomínal jistého pána z Monty Python´s The Meaning of Life, kníratý Watson Kodeta a Rudovous do kamene kous! (04.01.2016)

Sherlock se nám přesouvá zpátky do 19. století, kam původně patřil. Vizuálně je vše v pořádku a samotný případ se Nevěstou je skvělý od začátku do konce (respektive skoro do konce). Nicméně to tam děsivě ruší ty vstupy ze současnosti, ty psychedelické zjevení profesora Moriartyho a celkově pokus o to udělat z toho něco víc než zajímavou stylovou detektivku. Chápu, že to tvůrci chtěli nějak navázat na původní seriál, ale mě to prostě přišlo asi stejně otravné jako když hrajete Assassin's Creed a probudíte se z Animu. 3,5 (04.03.2016)

Já to tušila, že je v tom zasazení do minulosti nějaký háček! Moffat s Gatissem ale překonali moje očekávaní a jsou děsně meta. Neuvěřitelně jsem si užívala malé detaily a náznaky k vyřešení případu i dějovým twistům - skoro jako když si povídáte s někým hodně chytrým a oba z toho jste nadšení. Po pomalejší třetí sérii tu znovu máme hodně dějový díl, který nabídl fanouškům nějaký ten fan service (konečně zasazení do původního prostředí!), ale zároveň svým způsobem posouvá děj celého seriálu. K dokonalosti chyběla jen přítomnost Irene Adler, tak snad někdy příště... PS: Mimochodem musím pochválit krásné viktoriánské lokace! (02.01.2016)