De Sade
-
De Sade
Drama / Thriller
USA / Západní Německo, 1969, 113 min
Režie:
Roger Corman, Cy Endfield, Gordon HesslerObsah
-
Donatien-Alphonse-Frangois de Sade (1740-1814), francouzský filosof a spisovatel, surrealisty uctívaný "božský markýz" a zatracovaný libertin, náleží především literatuře. Filmaři se jeho světa pokoušeli několikrát zmocnit, využívajíce jej na jedné straně jako záminku k pornografii, na druhé jako východisko originálních vizí, viz. např. Saló e le 120 giorni di Sodoma (1975, Saló a 120 dnů Sodomy, r. Pier Paolo Pasolini) nebo Marat-Sade (1966, r. Peter Brook). Vedle Vadimovy parafráze románů Justýna a Julietta Le Vice et la vertu (1963, Neřest a ctnost) je americký snímek režiséra Cy Endfielda z roku 1969 dalším naprosto nezdařeným pokusem vyrovnat se s de Sadeovou osobností v komerčním filmu. Životopisný snímek si pohrává především se "skandálními" fakty z markýzovy biografie, a představuje jej jako změkčilého, hippieho, na jehož pokaženém neřestném životě se podepsal démonický strýc (ztělesněný brilantně režisérem Johnem Hustonem) a nešťastná láska ke švagrové Anně. Pro vize orgií, kterými jsou prokládány "hlubokomyslné" hrdinovy úvahy, nemůže mít dnešní (a zřejmě i dřívější) divák nic než útrpný úsměv. (oficiální text distributora)
Donatien-Alphonse-Frangois de Sade (1740-1814), francouzský filosof a spisovatel, surrealisty uctívaný "božský markýz" a zatracovaný libertin, náleží především literatuře. Filmaři se jeho světa pokoušeli několikrát zmocnit, využívajíce jej na jedné straně jako záminku k pornografii, na druhé jako východisko originálních vizí, viz. např. Saló e le 120 giorni di Sodoma (1975, Saló a 120 dnů Sodomy, r. Pier Paolo Pasolini) nebo Marat-Sade (1966, r. Peter Brook). Vedle Vadimovy parafráze románů Justýna a Julietta Le Vice et la vertu (1963, Neřest a ctnost) je americký snímek režiséra Cy Endfielda z roku 1969 dalším naprosto nezdařeným pokusem vyrovnat se s de Sadeovou osobností v komerčním filmu. Životopisný snímek si pohrává především se "skandálními" fakty z markýzovy biografie, a představuje jej jako změkčilého, hippieho, na jehož pokaženém neřestném životě se podepsal démonický strýc (ztělesněný brilantně režisérem Johnem Hustonem) a nešťastná láska ke švagrové Anně. Pro vize orgií, kterými jsou prokládány "hlubokomyslné" hrdinovy úvahy, nemůže mít dnešní (a zřejmě i dřívější) divák nic než útrpný úsměv. 
