Mlčící hvězda
-
Schweigende Stern, Der
-
First Spaceship on Venus
Sci-Fi
Východní Německo / Polsko, 1960, 93 min
Režie:
Hieronim Przybyl, Kurt Maetzig, Hugo GrimaldiObsah
-
V roce 1908 došlo v Tunguské oblasti na Sibiři k mohutnému výbuchu, který byl připisován pádu meteoritu. Nová věděcká expedice ale přináší důkazy, že ve skutečnosti šlo o pád mimozemské vesmírné lodi, která s největší pravděpodobností byla vyslána z planety Venuše. Nedlouho poté proto ze Země startuje loď Cosmokrator s posádkou tvořenou zkušenými vědci. Na Venuši nacházejí pouze svět zničený atomovou válkou a postupně odkrývají temné tajemství pravděpodobně již zaniklé civilizace.
Film byl natočen v koprodukci Východního Německa a Polska, pod názvem Der Schweigende Stern (Mlčící hvězda), a původní délka byla 93 minut. Předlouhou byl román Astronauti (1951) od Stanislawa Lema. Americká dubovaná verze byla zkrácena na 79 minut a do kin šla pod názvem First Spaceship on Venus. (p6qwre)
V roce 1908 došlo v Tunguské oblasti na Sibiři k mohutnému výbuchu, který byl připisován pádu meteoritu. Nová věděcká expedice ale přináší důkazy, že ve skutečnosti šlo o pád mimozemské vesmírné lodi, která s největší pravděpodobností byla vyslána z planety Venuše. Nedlouho poté proto ze Země startuje loď Cosmokrator s posádkou tvořenou zkušenými vědci. Na Venuši nacházejí pouze svět zničený atomovou válkou a postupně odkrývají temné tajemství pravděpodobně již zaniklé civilizace.Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
zelvopyr
Tento film má řadu problémů... nebo já s ním. Jednak, vychází z docela slabého románu začínajícího S. Lema z roku 1951 (vím, o čem mluvím, mám první vydání). Zaměřoval se na tehdy hrozící akutní jadernou konfrontaci a Venuše byla jen taková symbolická paralela. Řeč románu, dialogy, formální stavba je tak špatná a amatérská, že se nedivím, že se takový mistr jako Lem za román později styděl a nehlásil se k němu. Byl vzat v době vrcholícího nadšení ze socialistického dobývání vesmíru r. 1960, kdy už byl poněkud zastaralý, a použit jako látka pro vysoce agitační reklamu na komunismus a zejména internacionalismus. To bych u filmu z východního bloku z roku 1960 pochopitelně čekal, ale po 40 minutách téhož se mi už otevírala v kapse kudla. Např. výzkum je pojat tak, že za stolem sedí indický komunistický vědec a kolem něj jsou rozestoupeni "v rojnici" směrem ke kameře bádající, vhodně vybraní zástupci jednotlivých ras a národností. Problémy se řeší formou plenární schůze, funkce jsou rozdávány na základě původu podle stranických rozmístěnek. Pochopitelně je shovívavě přizván i prokomunistický američan (hraje ho Lukeš). Hlavní inženýr je Polák, furt dokola se to zdůrazňuje. Japonka melodramaticky používá slovo Hirošima v každém souvětí (jako jediná žena je tam pochopitelně za účelem servírování potravin, jak jinak). Tak trochu rozvláčně jsem popsal, proč je film extra schematický, povrchní, alibistický. Dějem se sotva vyrovná americkým brakům z téže doby. Bohužel jen tak. Hezká je výtvarná stránka. Nerad to píšu, ale asi si budu muset sehnat americkou přestříhanou verzi, zdá se podle zdejších komentářů, že je lepší než originál.(19.2.2012)
-
honajz
Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu...(30.3.2012)
-
p6qwre
Tohle sci-fi je podle mne na imdb docela podhodnoceno (pouze 3,6 bodů). Viděl jsem 78 minutovou verzi upravenou pro Americká kina. Nevím jestli to někdy vyšlo na DVD v dobré kvalitě, ale kopie, kterou jsem sehnal, nestála za moc. Ten trochu rozmazaný obraz ale jakoby umocnil ty nejlepší scény:). Ty se odehrávají na povrchu planety Venuše: narůžovělá mlha, šero, blesky, každý večer příchod pravidelné větrné bouře. A z té mlhy prosvítají zbytky budov a zařízení zaniklé civilizace. Na zdánlivě nekonečných dlouhých lanech se těsně nad povrchem houpají jakási závaží. Co představují, nevím... Kosmonauti pronikají tajemným skleněným lesem do nitra zařízení, které bylo určeno k ... ale, přeci to nebudu prozrazovat:)... Díky zvláštní kombinaci pasáží seriózních (hlas vypravěče, popis cesty na Venuši, spousty technických detailů) a těch jakoby snových, surreálných (pobyt na Venuši, ale i průlet rojem meteoritů) má Mlčící hvězda svoji originální atmosféru.(14.12.2008)
-
Braddy
Tento typ filmů je skutečně těžké hodnotit objektivně. Buď je člověk fanouškem starých sci-fi a pak filmu leccos odpustí, nebo není a pak ho odsoudí do odpadu. Já se hlásím k té první skupině, ale i přesto nemůžu dát filmu víc jak 3*. Co mě osobně pobavilo, bylo, jak tehdy soudruzi v roce 1960 nadšeně posunuli dosažení komunismu (potažmo světového míru) již do roku 1970. Stejně tak i základnu na Měsíci, let na Venuši, apod. Přitom v románu Stanislava Lema, podle kterého byl film natočen, je děj umístěn až do roku 2000 (a jak vidno, ani to jsme nesplnili a ještě asi drahných pár let nesplníme). Tuzemské diváky potěší přítomnost českého herce v posádce kosmické lodi a možná zarazí až nápadná fyzická podobnost jednoho z hlavních hrdinů s Klementem Gottwaldem! Musím vyzdvihnout i vcelku obstojnou výpravu, alespoň co se Venuše týče. Triky samozřejmě za ta léta zestárly a dnes působí směšně, což je bohužel osud většiny starších sci-fi. Přesto mě film nechal zcela chladným; postavy jsou ploché a děj je moralizující víc než je pro film zdrávo.(13.8.2009)
-
tuwanakha
Přepis Lemových Astronautů byl v roce 1960 naprostá bomba. I v dnešní době koukatelné, pokud budeme tolerantní k tehdejším trikům.(15.6.2009)
-
Arccos
First spaceship on Venus je typickym predstavitelem hardcore sci-fi sve doby. Doby, kdy filmari i divaci byli jeste oslneni moznosti dobyvani vesmiru a hlavni naplni filmu bylo prave toto a predstaveni pristroju k tomu urcenych. Ve filmu nechybi vubec nic z tradicnich propriet takovych pribehu: robot, meteoricky roj, hibernace, superpocitac nebo pazvuky vyluzovane vsi supertechnikou. Pribeh je docela jednoduchy, vubec neprekvapi, ze duraz je kladen prave na popis cesty. Konec predstavuje jedno z nejpouzivanejsich klise sci-fi sfery. Jak muzeme ocekavat, film ,vznikly v roce 1960, prekypuje znacnou davkou naivity a svou dobou postihlych predstav. Ale az se jim bude nekdo smat, tak si vzpomente, jak si tehdy lide predstavovali uroven lidstva a kde teprve jsme dnes... Takove filmy se, bohuzel, dnes uz netoci. Za pozornost stoji fakt, na ktery byste behem sledovani (temer) vubec neprisli - film je nemecko-polsky a k nerozeznani od americkych trhaku! Kdo by cekal narazky na komunismus a Sputnik, docka se prekvapeni, zadne tam nejsou... Fisrt spaceship on Venus je sci-fi becko, ale diky za nej. (pozn: film je v dnesni dobe mozne LEGALNE sehnat na internetu, konkretne zde http://www.publicdomaintorrents.com/)(15.6.2006)
-
RendaVahala
Tento film jsem stahoval hlavně z důvodu, že jsem to měl pro jednoho kámoše, ale musím přiznat, že jsem se na něj podíval taky, jelikož mě docela zajímá sci-fi. Tohle je opravdu skvěle nafilmované, sice dávám čtyři hvězdičky, ale přesto musím říct, že tohle bylo úžasné, a ty efekty.. :-)(6.5.2010)
