Paterson

Asi bych měl dát dvě hvězdy, ale herci byli dobří a pár vtípků taky. Asi nejslabší Jarmusch jakého jsem zatím viděl. Jo, to je ten průšvih, že Jim už může točit opravdu o čemkoliv - má renomé a tedy se najde vždy dost lidí, kteří budou tleskat, i kdyby točil, jak se vaří voda v hrnci. Přitom já chápu, že ty lidi nelžou. Ono je to vážně baví. Mě ne. Asi nejsmutnější na tom je, že znám tolik českých básníků s obyčejnými povoláními. Kdybych o nich natočil dokument, nepřijde na to nikdo a nikoho to nebude zajímat. Když Jarmusch vezme hezouna s kráskou, kteří si zahrají na obyčejné lidi, tak kritici dávají skoro plný počet. Přitom je to prázdné a umělé. Je jasné, že Jarmusch už obyčejného autobusáka s pár dolarama v kapse neviděl celé roky. (25.01.2017)

Neopakovatelný styl autora náz zavádí do soukromého života jednoho oddaně se milujícího páru. Stáváme se svědky jejich láskyplných chvil a drobných radostí, které nepřináší život, ale oni sobě navzájem, ale také každodeních kompromisů a lásce podřízené toleranci, jež se projevuje v mnoha všedních i výlučných situacích 8 dní. Ostatní scény mají co dělat s patriotismem spojeným s městem, o němž patrně většina z nás slyší poprvé. Jsou nám ukázány formou poezie, tichého rozjímání v přírodě a schopnosti vnímat dialogy cizích lidí, které během dne míjíte. Natočit něco tak banálního, ani na chvíli nenudit a ještě vás něžně pohladit a celé dílo povýšit do výšin, to umí Jim Jarmusch. (03.02.2017)

Paterson je tak trochu oříšek. Člověk tápe v jakých ho vidět barvách: ČERNÁ: Mr. Nice Guy Paterson je leklá ryba. Klidně a jakoby bez zájmu točí volantem svého autobusu i svého života. Jako by mu v posteli neležela božská Laura, která svádí k bouřlivé jízdě životem. Jako by na něm nebylo víc, než nerýmující se básně psané do notýsku. Jako by nevadilo dělat každý den stejné věci stejným způsobem a ve stejnou dobu. Jako by to nebyla nuda. BÍLÁ: Paterson je pořád Mr. Nice Guy, který nachází krásu v realitě všedních dní a v životních maličkostech. Umí žít tady a teď a zároveň i ve svém vlastním světě. Nepotřebuje, aby se v životě děly velké věci, aby byl šťastný. Stačí mu úsměv a nadšení své nádherné ženy, vedle které se může každý den probudit. Tak v jakých barvách vidíte Patersona vy? Černá, bílá? Nebo snad ĆERNO-BÍLÁ? (07.02.2017)

Pomalá filmová meditace.... musela jsem to rozložit, najednou je to přes míru. (14.02.2017)

Citlivě poetická óda každodennosti korunovaná niterně mocnou scénou nepopsaný stránky. Dobrý Jarmusch. (04.06.2017)

"Sometimes an empty page presents more possibilities." Paterson je ódou na všednosť. Krásnym, poetickým rozprávaním, ktoré vyčarí úsmev na perách. (21.06.2017)

Malý příběh bez velkých činů. Zcela obyčejný život a přesto uhrančivě natočený. (28.11.2017)

Paterson je opravdu krásný, klidný a velice příjemně koukatelný film :-)... Adam Driver má z herecké kariéry vroubek asi akorát u Star Wars, protože nové SW je prostě omyl bohužel se všemi herci! Ovšem tento snímek mu sedí dokonale a jeho poklidné recitování básní a opakování slov je fakt něco super... Má hustou povahu, někdy bych taky potřeboval být takový salámista :D... a kdo ví, možná po více slédnutích dám i tu další hvězdu Promiňte? Ahaa :-) (12.10.2018)

Otcův syn. Důkaz kruhem. Jarmusch se vrací tam, kde začal. Čím vším musel projít, aby se vrátil k tomu Ozuovi. Jeho žánrové figury, které do toho vstupují už tak nějak ze setrvačnosti, jsou dokonale prázdné. A nejprázdnější ze všech, protagonista, je díky tomu králem, protože si je té prázdnoty vědom a pěstuje ji ve svojí naprosté a upřímné každodennosti s notnou dávkou umírněného věcismu. Jen té dokonalosti nakonec hrozí sterilita, protože splněný sen, dokonaný kruh, neumožňuje držet ve hře i ta ostatní, paralelní, jiná, špinavá řešení. Akademický zen. #vyslovenétaonenítao (14.07.2016)

Výbuch, rychlá profi kamera jede...prostřílený hrdina už si myslí, že vyhrál a padouch se najednou opět objeví, vstane, kino vykřikne, ale hrdina to dá...z promítání jdu vždycky s pocitem: "ty vole, to je mrda". Těším se na novýho Spidermana, fakt jo... No a pak je tady pan Jarmusch, kterej udělá hlavního hrdinu z introvertního intelektuálního řidiče autobusu, co píše básničky, který maj vnitřní rým a já to ani neumím poznat. Dvě hodiny koukáte na film, kde se odvíjí obyčejná týdenní rutina tohodle týpka. Klubovej, lyrickej film. Pořád čekám na zvrat, kterej mě hodí zpátky k vnímání filmu, jak ho znám - třebaže se pan Driver vyseká s busem. Ale Jarmusch to nedovolí a udrží tu krásnou "Aha!" lyriku až do konce. Věřím, že bude spoustu lidí, kteří řeknou - ty vole jako trošku nuda. No a já jsem zase naopak jeden z těch, kterej tam viděl tolik pozitivní moudrosti a energie. Tak moc mi Jim Jarmusch nechal prostor pro sebe a moji emoční interpretaci, že je to až nevídaný. Jak říkám pořád: Jarmusche já rád....a Marvina od pohledu nesnáším.... (12.01.2017)

Na mě bylo té každodennosti až příliš a jednoduše mě to nebavilo. Nechala jsem si od filmu odstup pár týdnů a stále si musím stát za tím, že pro mě byl Paterson docela vyprázdněný a jeho lyrika se tentokrát s mým cítěním míjela. Film je dobře natočený, zahraný, všechny složky jsou v souladu, ale nedýchlo na mě z plátna zkrátka nic. (28.01.2017)

Snad podobně poetické, upřímné a obyčejné filmy nikdy nevymřou. Na Patersona bych se dokázal dívat hodiny, ale protože má Jim Jarmusch rozum a v první řadě cit pro látku, odvypráví zcela (ne)obyčejný příběh během necelých dvou hodin a mě se po něm chce žít život, který mě baví. Nenechte se zmást, což se vám při znalosti Jarmuschovy tvorby stát nemůže, tohle není žádný pozitivní uragán, ale naopak snímek, který diváka skrze svou životní melancholii přenese do světa, ve kterém, pokud budete chtít, pochopíte Jarmuschovu životní filozofii. Drobnosti a zase jen drobnosti, ze kterých bychom měli mít každý den radost. A jednou takovou drobností pro mne byl a je Paterson. 100% (13.02.2017)

Čirá poezie. (26.02.2017)

Voňavé hovínko, protože pocitově mě dost minulo. (17.03.2017)

Tak nevím, jestli Jarmusch natočil svůj nejlepší film, nebo jsem spíš konečně přišel Jarmuschovi na chuť, ale tenhle film o všem a o ničem mě fakt dostal. Pro mě osobně v něm nechybělo nic ... a nic nebylo navíc ... (28.04.2017)

Poeticko-umelecké zobrazenie šedých dní (ne)obyčajného šoféra autobusu, ktorý má slabosť pre básne. Sám ich píše a píše to, čo vidí a cíti. Pomaličky plynúci film, kde miestami vedľajšie postavy majú oprávnene väčší priestor. Pre také pomalé tempo a myšlienky je potrebný čas a otvorená duša (a hlava). Na to pozor! Typický „film nie pre každého“, kde „jednoduchý“ herecký výkon A. Driver je nesmierne sympatický. Osobné hodnotenie: 80% (****) (01.01.2019)

Neviem dať tomu 0*, veď úplný odpad zo azda nebol. No je odpad, keď si človek pustí kameru a celý týždeň natáča svoj život? Na druhej strane: toto by natočil zaujímavejšie asi hocikto na tomto fóre. Manželka to vzdala v polovici filmu, ja som tvrdil, že sa tam predsa dačo ešte musí stať; až keď sa pustili titulky som sa rozosmial sám nad sebou, jak ma dobehli. Totáááálna pakárna; veď pozerať ďalekohľadom na ulicu je určite zaujívajšie. Celý film sa NIČ nestalo, ak nepočítam to extempore s umelou pištoťou, čo by v inom filme úplne zaniklo. Tuná je "zaujímavé" ešte aj to, keď pes zožerie denníček. Z milosti 1*, že tá baba je taká pipka. (15.05.2021)

Jarmusch tak, jak ho máme rádi. Po minulém upírském lovestory se Jarmusch vrací zpět do žánrů, které mu sedí nejvíce. Paterson je návratem ke smyslu pro maličkosti, k preciznosti a pomalému plynutí filmu. Velký prostor opět dostane umění, tentokrát poezie, a v doprovodu skvělé hudby a (již tradičně) kamery se jedná o mimořádný zážitek. A to vše je doplněno nemalou dávkou vtipů až bizarností. Paterson je jak předchozí Jarmuschovy filmy, přitom je jiný - každému divákovi má co nabídnout a může ho oslovit. 100 % (15.01.2017)

Když se mě po návštěvě kina někdo zeptatl, o čem film vlastně byl a já začal vyprávět, po pár větách jsem se zarazil, protože i mně to znělo jako něco, o čem se prostě film natočit nedá. Je to jen pohled do jednoho naprosto všedního týdne jednoho řidiče autobusu. To, že to je právě díky tomu nevšední a zajímavý zážitek, se dá jen těžko uvěřit. Přesto to z nějakého důvodu funguje a ačkoliv jsem nebyl zcela unešen, přesto uznávám, že své kouzlo tohle zvláštní dílko má. Minimálně jsem dostal chuť složit nějakou básničku. 65 % (02.02.2017)

Kdysi někdo napsal: "Na světě se natáčí opravdu hodně filmů, a tak je dost pravděpodobné, že svůj potenciální nejoblíbenější film nikdy neuvidíte." Jsem rád, že to není můj případ. Ten film jsem viděl. [Kino Beseda, 8.2.2017] (13.02.2017)