poster

Ulice Cloverfield 10

  • USA

    10 Cloverfield Lane

  • USA

    The Cellar

    (neoficiální název)
  • Slovensko

    Ulica Cloverfield 10

Horor / Mysteriózní / Sci-Fi / Drama

USA, 2016, 105 min

Kamera:

Jeff Cutter

Hudba:

Bear McCreary

Producenti:

J.J. Abrams, Lindsey Weber

Střih:

Stefan Grube

Scénografie:

Ramsey Avery

Kostýmy:

Meagan McLaughlin
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • juta
    ***

    Možný spoiler! Tak vytvořit takovýto film chtělo velkou dávku odvahy, protože se muselo tušit, že hodně lidí nebude úplně s výsledkem spokojeno. Já si toho cením, ale opravdu bych spíše zůstal u toho co funguje. Někdo kdo se těšil na mimozemšťany bude zklamaný, dostane super nálož až v posledních patnácti minutách. Někomu zase bude vadit právě to, že se do takového filmu nacpali mimozemšťani, ale to snad muselo každému dojít, když to souvisí s filmem Monstrum. :-)(22.7.2016)

  • Isherwood
    ****

    Chytrá, svižná, zábavná a s obrovskou chutí zahraná podívaná, jíž možná chybí zásadnější překvapivý moment, který vyplývá ze zasazení do konkrétního univerza, což ale režisér ve finále mění v hlavní devízu pomocí béčkové údernosti; Abrams má na talenty čich. 4 a ½.(21.5.2016)

  • verbal
    **

    Typický příklad toho, jak dokáže název zkurvit celý film. Jako ne, že by byl jinak poměrně omletý devadesátiminutový slovní gangbang mezi Jeníkem Dobrákem, jakousi uvědomělou a cílevědomou americkou kravkou a podivným kokotkem v kšiltovce do trojky nějak zvlášť zábavný, inovátorský nebo převratný. Ale takhle se celé to základní konstrukční „mystérium“, je-li Jenda jen obyčejný otylý úchyl nebo zdravě paranoidní a předvídavý scifista, ubírá směrem k prdeli už při torrentovém nákupu vstupenky do první řady na sedačce v obýváku. Je to totéž, jako byste děsně tajemný horor o sterilně kýčovitých rodinných hodnotách, správňáctví za každou cenu a ukrutně pevném přátelství mezi umělohmotnými zbohatlickými fracky s totálně nepředvídatelným rozuzlením nazvali Cloverfield 90210, a v posledních deseti minutách by se tam naprosto, ale naprosto překvapivě náhle zjevil Brendn Volš a začal moralizovat. Takže se v tomto případě jedná o hodinu a půl dlouhé, fádní a místy až otravné čekání na dvouminutový záběr mimozemského kombajnu, z něhož čouhá hadice od hovnocucu a dělá „vžžžžžžm“. Zahrané je to však opravdu famózně. Ale to i každý televizní projev maďarského Jánošíka, samozvaného spasitele, bezelstného a poctivého miliardáře Endyho Babitche o tom, jak to s námi myslí dobře.(30.5.2016)

  • Matty
    ****

    Jistě by bylo podnětné rozebírat (virální) marketing filmu, osmdesátkové popkulturní odkazy a design (John Hughes), pozici Michelle mezi jinými soběstačnými ženskými postavami poslední doby, reflexi sílící společenské poptávky po autoritativním lídrovi nebo podrývání star systému obsazením Johna Goodmana do trochu jiné „taťkovské“ role, pro mě jde ale v první řadě o učebnicově vystavěný thriller, který důsledně zužitkovává veškeré informace poskytnuté v rámci jeho uzavřeného světa. Prakticky každý prvek, ke kterému je delším, detailním nebo hlediskovým záběrem navedena naše pozornost, lze označit za kompozičně motivovaný, ačkoli se třeba zprvu zdá, že má sloužit jenom k pobavení (infantilní koupelnový závěs s kachnou). U objektů, které se vracejí do hry s větším časovým odstupem, jsme navíc před jejich zapojením do děje nejprve slovně upozorněni, že na ně nebylo zapomenuto, aby jejich následné využití nepůsobilo jako deus ex machina (lahev s alkoholem, kterou Michelle na začátku při opouštění bytu bere ze stolu, později se o ní zmiňuje Howard a její hvězdný okamžik přichází těsně před koncem). Význam rekvizit zároveň není stálý a kupříkladu dívčí časopisy nás nejdříve upozorňují, že Howard zřejmě ztratil svou dceru, později se mění v součást zinscenovaného divadla (aby byla posílena iluze, že Michelle je jako Howardova dcera) a nakonec ve zdroj důležitých informací pro přežití. Každý dílek skládačký je dříve či později odůvodněný a je tak příznačné, že i skládání puzzle se z kratochvíle hrdinů změni ve znepokojivou nápovědu pro diváka, když Emmett dvojznačně upozorní, že pár dílků ještě chybí. A skutečně – v dané chvíli ještě neznáme celou pravdu, jak vzápětí vyjde najevo, čímž bere za své krátká nedramatická mezihra, během které zdroj ohrožení zdánlivě číhá jen venku. Podobně zneklidňující podtext má hra s hádáním slov, kdy je využito omezení vyprávěcího hlediska na Michelle – nevíme tudíž, co doopravdy ví Howard a stejně jako jeho dva „adoptivní potomci“ nedokážeme určit, zda stále hraje, nebo jim škodolibě říká pravdu. Zdánlivě zdržující scéna, ve které se Emmett a Michelle baví o svých promarněných životních šancích, je pak pro vyznění filmu naprosto klíčová a zejména jí Ulice Cloverfield 10 vděčí za emocionálně velmi silné a přitom – stejně jako celý koncept, na němž je zápletka založena (tři lidé v bunkru, z nichž minimálně jeden něco temného tají) – očistně jednoduché finále, které dává rychle zapomenout na zbytečně spektakulární (a úhlednou uzavřenost světa, v němž jsme se dosud nacházeli narušující) vyvrcholení. 85%(8.4.2016)

  • Xmilden
    ****

    První minuty jsou parádní, škoda slabší prostřední části a naopak závěrečná část mohla být určitě delší. Nicméně i tak sousto, které se dá shltnout na jeden zátah. Nechtěl bych být vězněn Johnem Goodmanem. Ten chlap má v sobě něco hrozně znepokojivého. Jeho konfrontace s půvabnou Mary Elizabeth stojí za tím pádem za to. Závěrečné scény asi nešlo vymyslet lépe. Jsem zvědavej co nás čeká v závěrečné části v Houstonu. 70%(21.6.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace