Škola otců
Drama / Psychologický
Československo, 1957, 100 min
Režie:
Ladislav HelgeHrají:
Karel Höger, Blažena Holišová, Josef Mixa, Ladislav Pešek, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Stanislav Neumann, Helena Kružíková, Josef Beyvl, Arnošt Faltýnek, Stella Zázvorková, Jiří Valenta, Eliška Svobodová, Jan Skopeček, Josef Koza, Petr Adámek, Aleš Košnar, Jana Chlumská, Hana Kazdová, Vladimír Skall, Zdeněk Janík, Antonín Ježdík, Vladimír Jedenáctík, Vlasta Chramostová, Miriam Kantorková, Miroslav Svoboda, Adolf Král, Libuše Hofmanová, Hermína Vojtová, Jiřina Bohdalová, Lubomír Kostelka, Alena Procházková, Eman Fiala, Ema Skálová, Václav Švec, Josef Steigl, Josef PříhodaObsah
-
Učiteli Pelikánovi se nevydařilo manželství, a proto se dal z Brna přeložit do okresního městečka. První Pelikánovy dojmy z nového působiště nejsou povzbuzující. Mladému řediteli školy jde spíše o statistiky a slavnostní projevy než o skutečnou pedagogickou práci. Pelikán zjistí, že nedostatky školy i žáků jsou zakrývány ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", které využívá zejména syn předsedy okresního národního výboru Vašík Janouch. Děti nemají rovněž předpokládané znalosti a Pelikán musí některým snížit klasifikaci. Špatné známky dostane i Vašík. Učitelova přísnost nenajde u rodičů pochopení a Janouchova manželka zorganizuje proti němu štvanici. Jediného příznivce má Pelikán v mladé kolegyni Andulce Novotné. Přes zlobu rodičů si Pelikán získá důvěru dětí. Další aféra však učiteli vezme zbytek síly v boji proti nepoctivosti a pokrytectví. Zastane se malého Lojzíka Kotačky, jemuž Vašík rozbije kolo, a přispěchá na pomoc Lojzíkově matce, kterou ohrožuje její druh. Občané svolají schůzi a žádají Pelikánovo odvolání. Za Pelikána se postaví Janouch, ale je pozdě, zklamaný učitel mezitím odjel. (oficiální text distributora) -
Český umělecký film ze současného života. Je to příběh poctivého učitele, proti kterému se - právě pro jeho nebojácnou poctivost, odporující neupřímnosti a podvádění - postaví veřejné mínění. Učitel Pelikán nežil se svou ženou ve šťastném manželství. Řekli si, že se na čas rozejdou a Pelikán se dal přeložit do malého moravského pohraničního města Milonic. Poměry na jeho novém působišti byly - především vinou mladého a ve své ctižádostivé agilnosti nepoctivého ředitele školy - víc než nezdravé. Pelikán se nedal odstrašit vyhrůžkami ani přemluvit radami více-méně dobře míněnými. Odvážně se pustil do boje proti všem: řediteli, učitelskému sboru i rodičům svých žáků. Ve chvíli, kdy jeho poctivý zápas o správnou výchovu dětí sliboval první úspěchy (podařilo se mu získat si své žáky a „napravit" dosud nepochopeného Lojzíka Kotačku), však podlehl zákeřnosti a špíně lidské zloby. Přes probouzející se vzájemný milostný cit k mladé učitelce Andulce Novotné opustil Milonice a vrátil se jako na duši raněný člověk do svého dřívějšího života. (Filmový přehled)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (40)
-
gouryella
Film o sudu ucitele na venkove je hereckym koncertem pana Hogera.(25.7.2002)
-
Karlos80
Přišel, viděl aniž by se stačil pořádně rozkoukat a zvyknout na nové prostředí tak zase tiše odjel..Ano takto stručně by se dala charakterizovat vynikající role Karla Högera jako učitele Pelikána.. Tedy učitele, velmi čestného, charakterního muže, který je jiný než ostatní, kterému nejde jen o statistiky a slavnostní projevy ale o skutečnou pedegogicku práci. Nedostatky školy jsou všude a nejsou jen v žácích ale v samotném systému který je zakrýván ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", kterého využívá zejména syn předsedy okresního výboru Vašík Janouch..Proti Pelikánovi je zorganizována štvanice, ale už je bohužel pozdě..Vítězí nepoctivost a pokrytectví..Ostatně jako dnes.. ps: Výborní spolu s Högerem ještě byly herci Vadimír Hlavatý jako (předseda ONV Janouch), opilecký otčím Mlčoch (Rudolf Hrušínský) a v neposlední řadě pak i starý dobrácký kantor Bajtek (Ladislav Pešek) s úžasným a pravdivým konečným kárným rozhovorem. Příkladný řekl bych téměř nadčasový film...(19.5.2006)
-
Kulmon
Celkem zdařilý film, na svou dobu jistě odvážný. Karel Höger je v roli spravedlivého učitele velmi přesvědčivý. Mně vadí trochu vlažnější děj, je zde jakási neucelenost, občas nelogičnost a některá témata jsou jen nastíněna, místo toho, aby se vyřešila. Ale jinak slušná podívaná, která neurazí. Lepší 3*.(27.4.2008)
-
JFL
Filmová paralela k politickým procesům 50. let pojatá stylem propagandistických filmů. Od budovatelských snímků se "Škola otců" liší pouze myšlenkami, které hlásá, ale jakým způsobem je předává, se naprosto shoduje s dikcí manipulačních filmů - od agitační tezovitosti přes formální unylost po toporné herectví (děti v mnoha scénách vypadají jak převzaté z "Kukuřičných dětí" a vedoucí pionýrů svou vypjatost projevuje v gestech na hraně parodie). Nazáměrnou zábavnost stupňují úvodní pedofilně vyznívající sekvence ze třídy.(12.12.2009)
-
ripo
"Škola otců" je první samostatný celovečerní film mladého nadaného režiséra Ladislava Helgeho. Možná, že se někomu zdálo odvážným pokusem svěřit mladému pracovníku byť měl za sebou několik učňovských let u režiséra Krejčíka a dva roky práce na vybírání talentovaného hereckého dorostu - režii filmu, jehož námět čerpá ze žhavé problematiky současného života. Dnes můžeme říci, že tento pokus skončil úspěšně. "Školu otců" můžeme zařadit mezi nejlepší české filmy poslední doby. Umělecky je po všech stránkách (zejména scénáristicky, režijně a herecky) ucelený. Čeho si však na něm musíme vážit nejvíce, je jeho odvaha přistoupit k řešení aktuálních problémů našeho veřejného i soukromého života a hluboká humanistická tendence, prosta všech nadsázek a laciného kašulírování, kterou je toto zdařilé filmové dílo prolnuto. Filmový přehled 42/1957(26.10.2007)
-
NinadeL
Pathétická hra debutantky Blaženy Holišové, schématické figurkaření Vášové, Zázvorkové a dalších... Emotivně přepjatý Pešek a tomu všemu kralující odměřený Hoeger. Více než o apel jde o hru na nervy. Drbny pavlačové přesunout na náměstí nebyl dobrý nápad.(8.3.2011)
-
Sarkastic
Nadčasový film. Ukazuje těžký úděl jedince, který se nechce chovat stejně špatně jako většina kolem něj. Navíc má film velmi dobré herecké obsazení (v čele s úžasně charizmatickým panem Karlem Högerem). Film má svoje "mouchy", ale hodnotím 4*.(27.4.2008)
-
triatlet
Na rok 1957 dost otevřená kritika údernictví. Potěší otevřený závěr. A skvělá je práce maskérů - porovnání Ladislava Peška s rolí ve filmu Obušku z pytle ven (1955), nebo přímo s Karlem Högrem, který byl jen o tři roky mladší, ale ve filmu to mezi nimi vypadá na generační rozdíl.(15.10.2011)
-
sinp
Upřímná výpověď v marasmu padesátých let? Ano, Ladislav Helge si pojistil váženého gentlemana Karla Högera a rýpnul si do srdce každého státu - do jeho vesnice. Patriotem by ho ten rok asi nikdo nenazval a to je Helge přitom jen lehounce ostrý a spíše laskavě konstatující. Na hony vzdálen tvrdé obžalobě režimu jako v šedesátých letech. Možná i proto je mi jeho líčení sympatičtější. Helge není unáhlený v závěrech a popis nejednoho charakteru by se ideologicky vůbec nedal ohnout. Högerův učitel je taky věrná postava, která není dějem hnána ani do temna, ani do omilostnění. Je jen na divákovi jestli přijme východiska, režisér ho nenutí citově či jinak. Helgeho problém tkví v jeho málo výrazném režisérském rukopise. Vždy se dobře vyjádřil, ale nešokoval a nemohl být hvězdou. Taková je Škola otců. Laskavý film bez povyku. Proč ne, navíc stále poměrně aktuální...(9.11.2009)
-
YURAyura
10/10 A neni to dnes ve skolach podobne - porad stejne - jako v padesatych letech? ;]] Tlaci strana nebo sponzor skoly? +- autobus to stejne. Je to porad boj s vetrnymi mlyny s bandou rodicu, co si mysli, ze jejich deti jsou lepsi nez ve skutecnosti jsou. Socialni otazka nacrtnuta v kulisach Mikulova treba prostrednictvim baraku po odsunutych nebo postavou opileckeho otcima stoji taky za uvahu. Jo samo, byli tam i pionyri a prekvapive otevreni tajemnici - to uz ale chapu jako berlicku proto, aby film vuec prosel... A konec? No taky jsem to cekal jine.(30.10.2009)
-
Terminus
Tvůrci "Školy otců" (včetně debutujícího L. Helgeho) roku 1958 získali státní cenu (s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda), ale hned příští rok byl jejich film "pokárán" na neblaze proslulém bánskobystrickém sjezdu. Film podle kritiků, z nichž mnozí dílo ani neviděli (!), příliš negativisticky nazíral na skutečnost. Z distribuce byl po sjezdu stažen také druhý Helgeho film - Velká samota . Co je na Škole otců tak podvratného, že se dostala do nemilosti? A jaký je to vlastně film? Učitel Pelikán se pro neshody v manželství nechá přeřadit na školu v maloměstě (exteriéry vznikaly v Mikulově). Mladý ředitel mu jeho třídu představí jako vzornou - a skutečně, ve třídních výkazech mají žáci téměř samé výborné. Pelikán však brzy začne procitat do reality, která je mnohem černější. Žáci mají jedničky, neboť jejich starý učitel byl benevolentní a dobré známky jim dával na popud ředitele, který usiluje o nejlepší bodové ohodnocení školy i o uspokojení rodičů, kteří na stavbu školy přispěli svými penězi a teď nechtějí, aby z "jejich" školy nosili potomci zlé známky. Učitel Pelikán ale nechce dávat známky zadarmo, neboť moc dobře ví, že tudy nevede výchovná cesta. Hodnotit žáky podle společenského postavení jejich rodičů se mu příčí už docela. A právě v jeho boji proti "zásahům zeshora" a kritice ředitele se film možná znelíbil komunistickým úředníkům... Postavy filmu občas zavánějí schematismem (zanedbávaný, ale férový žák Kotačka), ale celkové vyznění filmu se ve všech směrech vyhýbá happy-endu, tedy schematu nejčastěji používanému. Závěrečná sebekritická scéna na rodičovském shromáždění už nemůže vyvážit ztrátu Pelikánových iluzí, ani jeho pocit "že neprohrál, ale odjíždí z bitvy raněn". Postavou, která přes svůj malý prostor v příběhu projde zajímavým vývojem je starý učitel (v podání L. Peška). Na počátku filmu se dostane do otevřeného konfliktu s Pelikánem, jemuž radí, aby se "tu raději do ničeho nepletl", později se ho zastane na plese, ale jeho čin ústí v prohloubení "uctívání" jeho osoby ze strany vesničanů ("Vy jste byl vždycky dobrý!"). Na konci se ale jasně postaví proti kariéristickému řediteli a tím i na Pelikánovu stranu. Na té je po celou dobu mladá učitelka Novotná (B. Holišová), jejíž úcta a nenápadné milostné vzplanutí k Pelikánovi tvoří další z nakonec tragických vyústění filmu. Happyend film nazančuje jen v příběhu Kotačky, jež se svou matkou stěhuje od despotického opilce Mlčocha (R. Hrušínský), avšak i zde je šťastný konec částečně devalvován chlapcovým zklamáním z učitelova odchodu. Hořkost Pelikánovy cesty domů tak mírně oslazuje jen možnost opětovného sblížení s manželkou (drobná role Vlasty Chramostové), jež bylo naznačeno při její dřívější návštěvě. Postavou, která v konečném součtu trpí plakátovostí nejvíce, je matka žáka Janoucha, která haní Pelikána anonymními dopisy, provokuje kampaň proti němu a svého syna vždy slepě hájí. Škola otců si sice nezachovala tak silný náboj jako například Krejčíkův Vyšší princip , avšak i dnes zůstává filmem, který mimo jiné probouzí emoce a pocit soudržnosti s hlavním hrdinou. Pomluvy, které směřují na jeho adresu, a nespravedlnosti, kterých se mu dostává, jsou hlavními prostředky aktivizace soudržných divákových pocitů. Proti ukřivděným a vzpupným žákům i zaslepeným dospělým je obtížné bojovat a divák to skrze Helgeho film dokáže vycítit.(9.1.2005)
-
kinderman
Ze tříd sice dnes zmizela budovatelská hesla, ale princip systému založený na tom, aby se učitel především neznelíbil rodičům (stranické bosse vystřídali velkopodnikatelé a sponzoři, to vše násobeno strachem ředitelů ze zrušení či slučování škol kvůli aktuálnímu nedostatku dětí na ZŠ) a správně vyplňoval příslušnou dokumentaci, zůstává pořád stejný. I k těm 39 žákům ve třídě (a to ještě dva chyběli!) se pravděpodobně s takovou znovu brzo dopracujeme. Tož tak.(27.4.2008)
-
Terva
Scénář : Ladislav Helge a Ivan Kříž. Kamera : Ferdinand Pečenka. Hudba : Gustav Křivinka(15.10.2011)
-
snaked
4 a půl. Hodně zdařilé dílko, které v čs. kinematografii sehrálo poměrně výraznou úlohu. Höger zde exceluje. // Čím častěji tento film vidím, tím víc mě baví. Podle mě Högerova životní role.(15.6.2009)
-
Madlenka26
na školu otců jsem opravdu, ale opravdu natrefila jen náhodou při přepínání programů a jsem za to ráda. Ani neumím říct jak film na mě působil, jen vím, že ač myšlenka filmu byla jednoduchá tak herci se postarali o její charakter. Nemohu jen odpustit uříznutý konec. I mladí herci byli opravdu skvělí a o Hrušandovi a panu Hoogerovi nemluvě. Zajímavé.(15.10.2011)
-
wosho
Souhlasím s názorem Terminuse,ale dávám ****(30.3.2007)
-
fuckme
Přelomový snímek, který i dnes dává znát svou silů, ačkoliv brzy po něm přišly přesněji mířené rány na samotný systém. Zde se ještě ústřední konflikt nese v rovině konkrétního případu, nešvaru, s kterým by se měla naše společnost vypořádat. Žádné dotažení do absurdnosti ani ironie, jen pronikavý pohled na problém výchovy dětí s celospolečenským přesahem. Snímek se ke konci začne jevit trochu schematicky jako poznání chyb, které vede k nápravě, ale pak přijdou další ústrky a nevraživost a Pelikán svůj boj vzdává a s hořkostí odjíždí a někteří si až pozdě začnou uvědomovat, na čem mu záleželo. Tím Helge dokázal, že jeho film nepřestane působit od začátku do konce. Höger je naprosto přesvědčivý, dětští herci dobře vybraní, ale i tak se ještě objevují černobílé postavy a trochu přebytečná milostná zápletka. Přes tyto nevelké vady na kráse by však byla škoda opominout toto dílo, stojící v základech českého filmového fenoménu 60. let. A že ty základy vůbec nejsou mělké...(13.10.2009)
-
kebom
Snímka prakticky nemá chybu, vlastne iba jednu, že bola toľké roky zakázaná...(27.4.2008)
-
rikitiki
Dobrý příběh - zajímavá stará česká variace na neortodoxního učitele, který strhne děti a dodá jím sebevědomí. Kupodivu, zajímavým učením. Elegantní herecké výkony. KOUSEK DĚJE Konec ale vyšumí dost nepřesvědčivě. Charakter Högerovy postavy totiž skutečně ani v nejmenším nenasvědčuje tomu, že by se mohl vzdát.. /15. 10. 11./(15.10.2011)
-
dr.fish
I v těch letech padesátých našla se občas perla v moři kalu. Trampoty učitele v Mikulově, kde si občané postavili školu, aby v ní jejich děti mohli dostávat jedničky, a nový pan učitel jim to kazí. Karel Hoger ztvárnil svého učitele tak dokonale, že okolí mu už jen přihrává. Konec je sice malinko agitačním poselstvím budoucím generacím, ale s ohledem na rok výroby to lze bez problémů opomenout. Celý film jsem si doslova užíval, jak dobře je to natočené. 90%(9.1.2012)